Dneska je pondělí a jdu konečně do práce. Josh je v nemocnici až do středy, takže si musím pomalu balit věci. Zatím budu bydlet u Shannon dokud si něco nenajdu.
Zavolala jsem si taxi a jela do práce. Vlasy jsem měla v culíku a měla jsem jen řasenku. Dneska jsem se s tím moc neštvala.
V nemocnici jsem byla za hodinu. Šla jsem do oddělení k dětem s rakovinou. Otevřela jsem dveře a všechny děti začaly jásat. Byla jsem šťastná. Vždycky mi dokážou zvednout náladu. Obešla jsem všechny děti a obejmula je. Pak jsem je zkontrolovala a zapsala jejich stav. Když jsem byla u Jodie, byla už úplně plešatá a šedá.
"Ahoj Jodie. Jak ti je?" zeptala jsem se.
"Už jsem si zvykla." odpověděla smutně.
"A co maminka? Už tu byla?" ptala jsem se dál.
"Jednou. Donesla mi plyšáka." řekla a ukázala mi hodně chlupatou a růžovou věc. Byl to jednorožec.
"Je moc hezký." usmála jsem se.
Po hodině vešel nějaký muž. Šel přímo ke mě. V ruce držel dvě krabice.
"Slečna Foxová?" zeptal se.
"Ano." odpověděla jsem.
"Sebastian Sanders vám toto posílá." řekl a podal mi krabice. Okamžitě jsem jednu otevřela. Byla plná paruk. Na každé byla zespoda cedulka se jménem. Měla jsem hned slzy v očích.
"Je tu někde?" zeptala jsem se toho muže.
"Čeká na mě v autě. Jsem jeho řidič." odpověděl.
"Dobře díky!" odpověděla jsem a běžela ven z nemocnice.
Lítala jsem po parkovišti a rozhlížela se na všechny strany. Nikde jsem neviděla Sebastianovo auto.
"Hledáš mě?" řekl hlas za mnou. Pomalu jsem se otočila. Stál tam Sebastian na sobě měl oblek a já se z toho mohla udělat. Vypadal tak sexy.
"Já..já..eh." nemohla jsem mluvit. Úplně mi došly slova.
"Jen ti chci říct abys byla s Joshem šťastná. Chápu že sis vybrala jeho nemusíš mi nic říkat." řekl.
"Já se s Joshem rozešla. Uvědomila jsem si že ho nemiluju už dlouho. Udělala jsem děsnou chybu že jsem si nevybrala tebe. Celou dobu jsem nevěděla co k tobě cítím. Teprve když jsem od tebe odešla jsem si uvědomila že tě miluju. To ty jsi ten kterého chci. Ne Josh." usmála jsem se se slzami v očích. Sebastian na nic nečekal a popadl mě kolem pasu. Přitiskl si mě na tělo a začali jsme se líbat. Dala jsem mu ruce kolem krku.
"Miluju tě Sebastiane Sandersi." zašeptala jsem mu do rtů.
"Miluju tě MacKenzie Gemmo Victorio Foxová." řekl. Musela jsem se zasmát.
"Odkud víš celé mé jméno?" zeptala jsem se.
"Nechal jsem si o tobě zjistit úplně všechno." odpověděl.
"Ty jsi nějakej tajnej agent nebo co?" zasmála jsem se zas.
"Tak něco." odpověděl.
Šli jsme společně k dětem. Rozdávali jsme spolu paruky. Vytáhla jsem dlouhé, kudrnaté, blond vlasy. Zespodu byla cedulka, na které bylo napsáno Jodie. Šla jsem se Sebastianem k ní.
"Ta je pro tebe beruško." řekla jsem s úsměvem a paruku jí nasadila. Podala jsem jí zrcadlo a hned se jí vykouzlil obrovský úsměv na rtech.
"Děkuju." řekla jemným dětským hláskem.
Všechny děti byly šťastné. Běhaly po pokoji a pořád se s vlasy chlubily.
Podívala jsem se na Sebastiana. Usmíval se.
"Tak co. Jak se ti líbí?" mrkla jsem směrem k dětem.
"Jsou úžasné. Nemůžu se dočkat až budu mít taky děti. Doufám že ale zdravé." řekl.
"Jo. Já děti zatím nechci. Stačí mi každý týden vidět tyhle lumpy." usmála jsem se.
Večer jsme se Sebastianem jeli k Joshovi pro moje věci.
"Vezmu jen něco a zítra se stavím pro další věci." řekla jsem.
"Ne. Nechci aby ses sem vracela. Dneska vezmeme všechno." nařídil Sebastian.
"Ale.." ani mě to nenechal dokončit.
"Žádné ale Gemmo. Pojď." vzal mě za ruku a vedl ke dveřím.
Odemkla jsem a vešli jsme do obýváku.
"Sedni si sem a já si zatím sbalím věci." mrkla jsem na něj.
Všechno jsem sbalila za dvě hodiny do jednoho kufru a tří tašek.
"Můžeme jet k Shannon." usmála jsem se.
"Ne pojedeme ke mě." zavelel.
"Ne k Shannon." bránila jsem se.
"Proč ne ke mě?" zeptal se.
"Protože tě znám jen pár dní." odpověděla jsem.
"Jo a proto mě miluješ a už jsi se mnou i spala." řekl.
"Prostě mě odvez k Shannon." nařídila jsem.
Zazvonila jsem a čekala před dveřmi.
"Ahoj! Tak pojď.." zarazila se když viděla Sebastiana.
"Ahoj Shannon. To je Sebastian." usmála jsem se.
"Ahoj Sebastiane." usmála se mile.
"Shannon." kývl na pozdrav.
"Přivezla jsem si své věci." řekla jsem.
"Stačí když si tu nechá jen tyhle tři tašky. Kufr si potáhne ke mě." rozhodoval Sebastian.
"Dobře." odpověděla a vzala si ty tašky.
"Ale já chci mít kufr tady." řekla jsem.
"Dobře tak si vem pár věcí. Na několik dní si tě půjčím." mrkl na mě. Tentokrát jsem poslechla.
U Sebastiana jsme byli v jedenáct večer. Šli jsme k baru. Nalil mi skleničku nějakého alkoholu a sobě taky. Vypili jsme to a pak šli na zahradu.
"Kolik ti vlastně je Sebastiane?" zeptala jsem se.
"Dvacet-osm." odpověděl.
"Mě je dvacet-tři." řekla jsem.
"Já vím." usmál se.
"Vysvětli mi to s tím agentem." řekla jsem.
"Já nevím. Nechci tě vyděsit." odpověděl.
"Teď už to nezakecáš." usmála jsem se.
"Dobře. Víš proč Josh vydělával tolik peněz?" zeptal se.
"Vůbec netuším. Prý rozvážel zboží klientům." odpověděla jsem.
"Jo. Přesněji jim dovážel drogy." řekl v klidu.
"Cože? Proč?" ptala jsem se udiveně.
"Jsou z toho dobrý prachy. Přesněji řečeno, firma ve které pracuju je jen takové maskování před policií. S některou mám dobré vztahy a s některou zase ne. Jsem mafián Gemmo. Stejně tak i Josh už patří mezi nás. Z téhle profese se nedá jen tak vycouvat. Jsem sledován na každém kroku. Párkrát jsem už malém zemřel. Přiznám se že i já sám musel někoho zabít. Třeba když nedodržel smlouvu nebo tak." řekl.
"Ty mi chceš říct že spím s mafiánem?" odpověděla jsem.
"Ano." zazubil se.
"Panebože. Co když tě někdo jednou zastřelí! Co pak budu dělat?!" křičela jsem.
"Neboj. Nenechám tě samotnou." řekl a políbil mě.
Šli jsme do ložnice a tam mě Sebastian povalil na postel. Sundal mi tričko a líbal mě po celém těle.
Taky jsem mu svlékla tričko. Sedla jsem si na něj obkročmo a líbala ho na krku.
Sundala jsem mu kalhoty a sobě taky. Oba jsme byli ve spodním prádle.
Chtěla jsem mu sundat boxerky, ale zase převzal velení. Svlékl mi podprsenku a kalhotky ze mě strhal. Nakonec si sundal boxerky a hned byl ve mě.
Tentokrát to dělal rychle a tvrdě. Nemohla jsem si odpustit, abych mu nezaryla nehty do zad. Zůstaly mu na zádech jen červené cestičky.
Potom jsem spokojeně usnula Sebastianovi na hrudi a poslouchala jeho tep. Já ho prostě strašně miluju.
