9. Kapitola

7K 714 26
                                    

Winnie

"Cože to udělal?" vyjekla překvapeně Charlie, zatímco jsem si lila proud vody na hlavu. Na jejím obličeji hrál pobavený výraz s jasnými známkami šoku. Mrzutě jsem zamručela, ale na mé tváři byl stále patrný úsměv. Když se mi zdálo, že je má hlava aspoň relativně čistá, vypnula jsem sprchu a zastavila tím příval studené vody. Pohlédla jsem na svou kamarádku a pokynula jí směrem k mému pokoji.

"Asi by bylo nejlepší začít od začátku," řekla jsem, oblékajíc si čisté tričko a kalhoty. Charlie nadšeně přikývla, jelikož jí bylo jasné, že tohle se neobejde bez jejího i mého smíchu.

"Takže, vyjela jsem kvůli tomu šutru na Sarah, přičemž Christmas byl u toho," začala jsem s vyprávěním. Na chvíli jsem se odmlčela a přemýšlela, jak pokračovat. A pak už to šlo samo. Slova mi létala z pusy jedno za druhým, přičemž se mi na obličej vytvářel stále větší a větší úsměv. Protože ačkoliv to byl od Christmase pěkný podraz, bylo to více než úsměvné.

"Když jsem naštvaně odešla od Sarah, Christmas mě následoval. Snažila jsem se nevšímat si ho, ale on stále kráčel vedle mě, jako bychom byli nejlepší přátelé.  Nakonec jsem to nevydržela a zeptala se ho, o co mu přesně jde. 'Nechceš to nějak Sarah oplatit? Mohl bych tě svézt autem domů, to by ji dorazilo. Stejně bude pršet, tak aspoň nezmokneš,' vysvětlil mi s potutelným úsměvem, neznačícím nic dobrého. Překvapeně jsem se na něj podívala a ušklíbla se. 'Jasně a namažeš mi na sedadlo vteřinový lepidlo a já pak zjistím, že to auto ani není tvoje,' zakroužila jsem prstem vedle hlavy na znamení, že má o kolečko navíc, 'ne, díky.' Obrátil nade mnou oči v sloup a zasmál se.

Po chvíli ticha znovu otravoval. 'Máš aspoň deštník?' zněl další jeho starostlivý dotaz. Na moment mě skoro zviklal a já si začala říkat, jestli mu náhodou opravdu nejde o moje pohodlí. Naštěstí má naivita netrvala dlouho. 'Ne. Kapuca postačí,' odvětila jsem rozhodně, protože jsem mu nehodlala skočit na lep. A to jsem sakra netušila, že tohle bylo přesně to, co chtěl slyšet," zachechtala jsem se nad svou blbostí. Mělo mi být jasné, že Christmas to má promyšlené. Charlie se smála už od části s jeho autem a vypadalo to, že s tím nehodlá v blízké chvíli přestat. Jelikož nemohla kvůli smíchu mluvit, mávla na mě aspoň rukou, abych pokračovala.

"Dnes jsem končila kolem druhý, stejně jako Christmas. Proto mi nepřišlo divný, že kolem mě prošel na chodbě a pak jsem ho viděla stát před školou. Musím si pro příště zapamatovat, že na něm je prostě divný všechno. Když jsem vyšla před tu všemi milovanou budovu, zvanou mučící zařízení... ech, tedy škola, tak skutečně pršelo. Můj zrak padl na Christmase stojícího pár metrů ode mě. Měl na tváři vítězný úsměv, ale to jsem připisovala tomu, že ho těší vidět mě zmoknout. Všude bylo bláto a na hlavu mi dopadaly velký kapky deště, takže jsem během okamžiku měla mokrý celý vlasy a vypadala jako příšera. To ovšem ani zdaleka nebylo to nejhorší. To mělo totiž teprve přijít," zmlkla jsem a zatřásla se při vzpomínce na dnešní odpoledne, což způsobilo další záchvat smíchu Charlie. Instinktivně jsem si sáhla na vlasy, které byly mokré, ale aspoň čisté.

"Nechtěla jsem zmoknout ještě víc, takže jsem si chystala dát na hlavu kapucu, ačkoliv mám po tom hrozně zmačkaný vlasy. Pfff, zmačkání by bylo nic oproti tomu, co se stalo. Jakmile jsem tu kapucu ohnula, na mé hlavě se rázem ocitnul velký kus želé a asi litr kečupu. Vážně. Ani si nedovedeš představit, jak je to nechutný, když ti po hlavě teče kečup. Všichni na mě zírali a Christmas se smál jak pominutý," zafuněla jsem a naštvaně si odfrkla, "fakt nechápu, jak mi to tam dokázal dát." Charlie již smíchy brečela a válela se po mé posteli.

"Nech toho. To není vtipný," hrála jsem uraženou. Má kamarádka z lehu přešla do sedu a položila mi ruku na rameno. Snažila se udržet si vážný výraz, ale znovu vyprskla smíchy.

"Ale je," ze samého smíchu se začala skoro dusit. Plácla jsem ji do zad, aby se mohla znovu nadechnout. Vděčně se na mě usmála.

Náhle vedle mé postele zaznělo krátké pípnutí. Natáhla jsem se pro svůj mobil a podívala se na displej. Blikala na mě zpráva od neznámého čísla. Rozklikla jsem ji a začala číst.

"Co je?" zeptala se nejistě Charlie, když si všimla mého nevěřícného pohledu. Zírala jsem na zprávu, jako bych se chtěla ujistit, že se mi to nezdá. Charlie mi zamávala rukou před obličejem s cílem probrat mě z transu. Mlčky jsem jí podala mobil a zatímco začala číst, věnovala jsem se tupému zírání do zdi.

"Co to dneska sakra bylo? Tak ty si nedáš pokoj? Uvidíme, co bude dál. S láskou, tvoje Sarah," ohromeně předčítala, "to si ze mě snad dělá srandu? Chce ti jako vyhrožovat? Ta to fakt nemá v hlavě v pořádku. Jako bys neměla právo bavit se s klukem." Povzdechla jsem si.

"Mně je jedno, jestli mi vyhrožuje nebo co to dělá, ale mohla by přestat otravovat. Nechápu, co na tom tak řeší. Vždyť se s Christmasem navzájem jenom ztrapňujeme. To je toho," mávla jsem rozčíleně rukou.

"Jenže ona je jako lev. Christmas je její kořist, takže nikoho nenechá se k němu přiblížit," vysvětlila zpruzeně Charlie, ťukajíc něco do klávesnice mého mobilu. Frustrovaně jsem si prohrábla rukou vlasy.

"Tak se s tím bude muset smířit. Co to jako děláš s mým mobilem?" otázala jsem se a nechápavě zírala na Charlie. Ta mi rukou naznačila, ať si sednu vedle ní, jelikož samou naštvaností jsem chodila po pokoji sem tam. Učinila jsem, jak žádala. Poté mi před obličej strčila můj mobil.

Winnie: Zlato, chápu, že žárlíš, že vtípky provádím jen Christmasovi, ale pokud chceš, tvoje hlava jistě bude vypadat se zelenou barvou dobře. A teď, co ti tím chci říct (protože nepředpokládám, že ti to došlo) - Christmas mě nezajímá. Což znamená, že já nemusím zajímat tebe. Už si to sakra uvědom!

Přikývla jsem, tudíž Charlie zmáčkla tlačítko "odeslat". Počkaly jsme několik minut, protože Sarah má mobil v ruce stále, takže by nemělo trvat dlouho nám odepsat. Protože mi žádná zpráva nepřišla, spokojeně jsem se usmála.

"Tak to by bylo. Snad jí ten mozek konečně začal fungovat."

Tak, konečně nová kapitola. Píšu ji už od úterý, ale prostě nebyl čas. Snad se líbí, šlo v ní hlavně o ten žert ;) :D. Co myslíte, dá Sarah pokoj? Budu moc ráda za všechny komentáře a votes❤️

Vaše momentálněobrázkyhledající barablaho ( ano, změnila jsem rozloučení ^^ )

Everything Is A JokeKde žijí příběhy. Začni objevovat