Everything Is A Joke

16. Kapitola

Přišlo to naprosto neočekávaně a já okamžitě věděla, že je to skvělý nápad. Dívala jsem se zrovna na nějaký horor, protože Halloween se blížil a v televizi už skoro nic jiného nedávali, a snažila jsem se přitom nevnímat okolní svět. Stejně se mi ale na mysl neustále kradla obava, že mě Christmas předběhne a vystřelí si ze mě dříve, než já stihnu z něj.

A pak najednou, když tam byla jedna obzvlášť krvavá scéna, obavy vystřídala jistá myšlenka. Myšlenka na dokonalý žert, který by navíc tématicky ladil s nadcházejícím svátkem. Ihned jsem popadla mobil a zavolala Charlie, abych se ujistila, že je to opravdu tak úžasné a nezdá se to jenom mně. Navíc jsem ji musela poprosit o jednu maličkost, kterou jsem na to potřebovala sehnat. A poté zbývalo zařídit už jen jednu věc, aby byl můj vtípek úspěšný.

A teď - o den později - jsem netrpělivě postávala před školou a čekala, až má kamarádka přijde a donese mi to, co jsem po ní chtěla. Sice přišla o pár minut později, ale aspoň u sebe skutečně měla požadovaný balíček s červeným obsahem.

"Tady to máš," podala mi ho, "to vážně doma nemáte kečup?" Uchechtla jsem se a zavrtěla hlavou.

"Nemáme," pokrčila jsem rameny, "a díky." Vložila jsem si do tašky poměrně objemný pytlík s kečupem a zkontrolovala, že se v ní nachází podobný pytlík, jen větší a mající v sobě směsici různých tekutých potravin. Rozešly jsme se mlčky směrem ke vchodu do školy. Naštěstí tu podle mého předpokladu opravdu skoro nikdo nebyl, takže jsme se mohly nerušeně dostat do chlapeckých šaten.

"Můžeš mi ještě jednou prosím vysvětlit, jak donutíš Christmase, aby tady byl dřív než kdokoliv jiný?" požádala mě po chvíli Charlie, když jsme otevřely dveře a vešly do šaten.

Sundala jsem si obě boty i s ponožkami a počala s vysvětlováním: "Jace mu na moji prosbu a dost dlouhé naléhání zavolal a požádal ho, aby se dnes sešli dřív, že chce vypadnout z baráku brzy a nemá kam jinam než do školy jít. A Christmas na jeho prosbu a dost dlouhé naléhání svolil, že teda z čirého přátelství - a příslibu, že to má u něj - přijde o dvacet minut dřív, než má ve zvyku. A Jace mi slíbil, že mu prostě nedovolí jít jinam, než rovnou do šaten." Když jsem skončila, už jsem měla pravé chodidlo pomazané kečupem a opírala se o stěnu, která oddělovala šatny od sprch, mazajíc si ho i na to levé. Nebyl to zrovna příjemný pocit, mít něco takového na noze. Bylo to lepkavé a podivně teplé, asi kvůli doteku pytlíku, ve kterém se to nacházelo, s termoskou s čajem, kterou jsem měla v tašce také.

"Hele, nechci ti nic říkat, ale tohle kluci normálně nedělají. Nechápu sice co, ale fakt na tobě ten kluk asi něco vidí," poznamenala Charlie nezaujatě a uchechtla se. Jakmile mi došel smysl jejích slov, zadrhla jsem se v půlce pohybu a nehybně zírala před sebe. Můj šok trval jen pár vteřin, pak jsem sebou trhla a zase se dala do práce. Abych dala Charlie - a nejspíš i sobě - vědět, že to se mnou nic nedělá a je mi to úplně jedno, zasmála jsem se. A upřímně, takhle falešný a příšerně zahraný smích nikdy nepředvedla ani má kamarádka, která má hereckého talentu podobně jako mrož.

"Hele, vytáhni z mé tašky ty pistole a naplň je tím hnusem, já se tu jdu projít," poručila jsem jí a elegantně tím přešla nechtěné téma. Charlie učinila, jak jsem jí řekla, a vytáhla dvě vodní pistole, které ovšem místo vodou naplnila podivnou a nechutnou směsicí všech možných věcí, které jsem doma našla. Já jsem opatrně položila pravou nohu na dlaždičky a dala si záležet, aby tam zůstal pěkný otisk. Postupně jsem se takhle prošla po celé oblasti chlapeckých sprch a pak mi Charlie pomohla setřít kečup z nohou, abych za sebou už stopy nezanechávala.

"Hele, Jace s Christmasem se už blíží," prohodila jsem směrem k Charlie, když mi na obrazovce zablikala esemeska. Ona chápavě kývla hlavou a ukázala směrem k umyvadlům, která byla oddělená od zbytku sprch stěnou, jež byla akorát dlouhá, abychom se za ni obě vešly, ale zároveň během vteřiny dokázaly na Christmase zaútočit.

Popadla jsem všechny naše věci, schovala je za stěnu a skrčila se vedle nich. Má společnice mě v tomto úkonu napodobila a podala mi jednu ze dvou vodních pistolí. A pak jsme jen několik minut mlčky vyčkávaly, přičemž já jsem se každých pár vteřin dívala na hodinky na svém zápěstí, abych se ujistila, že je ještě brzy a nehrozí tedy žádná nezvaná návštěva.

Na tváři Charlie bylo po chvíli vidět, že ji to začíná nudit. Dokonce mi chtěla nejspíš navrhnout, ať se na to vykašleme, jenže vtom jsme obě zaslechly šramot za dveřmi a jejich následné otevření. Podle smíchu jsem poznala, že dovnitř vešel Christmas, takže se dalo předpokládat, že další příchozí je Jace. Potěšeně jsem se usmála, protože jsem si stále přece jen nebyla jistá, zda splní, co slíbil.

Nic se nedělo, bylo slyšet jen rozepínání zipů na jejich taškách, ale pak se ozvalo tiché zaklení a následoval Christmasův výkřik: "Co to do hajzlu je?"

"Co myslíš?" zeptal se Jace nevinně, načež jsem mu v duchu zatleskala. Jeho herecký výkon byl mnohem uvěřitelnější. Christmas ovšem neodpověděl, místo toho se rozléhaly zvuky jeho rázných kroků mířících ke sprchám. Bylo jasné, co našel - naše záhadné krvavé stopy.

A o necelou minutu později už jsme s Charlie vystřelily ze své skrýše a pokropily ho nechutným obsahem našich pistolek. Zatímco ona mířila spíše na jeho šedivé triko, já mu hodným množstvím toho hnusu zašpinila obličej a vlasy.

Než Christmasovi došlo, že by mohl ucuknout, stál tam celkem dlouhou dobu, takže už nám stejně začala docházet munice. Když jsme přestaly se stříkáním míchanice majonézy a jiných omáček, vyslal naším směrem několik nadávek a pak se otočil a podobné množství řekl Jaceovi, kterého z mé pozice sice momentálně nebylo vidět, ale byl slyšet jeho smích.

"Fajn, pokud jste se pobavily, tak se s vámi loučím, milé dívky, protože tady nemáte co dělat," oznámil nám s naštvaným výrazem Christmas, ale jeho hlas zněl pobaveně. Tohohle magora prostě nic neskolí, pomyslela jsem si a s vítězným úsměvem popadla své věci a prošla kolem něj, Charlie hned za mnou.

Měla jsem v plánu konečně opustit chlapecké šatny a vydat se svou cestou, ale zastavila mě jistá neočekávaná komplikace. Totiž pohled na Jace bez trička.

"Sakra," vydala jsem ze sebe tiše, zatímco jsem si ho prohlížela. Měla jsem štěstí, že tam se mnou byla Charlie, protože kdyby mě odtamtud nevystrnadila, pravděpodobně bych tam stála, dokud by si Jace opět na horní polovinu těla něco neoblékl. Pokud bych mu to vůbec dovolila...