Everything Is A Joke

Epilog

Christmas

Moje stále milá Claudio,

Omlouvám se, že jsem nenapsal dřív, jak sis přála. Fakt mě to mrzí, ale přišlo mi lepší se od tebe odtrhnout rychle, nesnažit se to uhrát na nějaké "přátelství", jak jsi mi nabízela. Konečně mi došlo, že to ode mě asi bylo trochu sobecké. Ale opravdu jen trochu. A navíc jsem se dlouho nedokázal donutit k tomu, abych zvedl pero a psal dopis. Doopravdy si nechceš mailovat?
Musím se přiznat, že jsem se z toho rozchodu ale dostal překvapivě rychle. Nejsem si jistý, jestli za to skutečně mohla ta moje "metoda", ale když jsem nastoupil do nové školy, už jsem na tebe skoro nemyslel.
Fajn.
Nepopírám, že když se ze mě někdo snažil dostat něco o místě, ze kterého pocházím, byl jsem maličko nepříjemný. Jen maličko. Nic velkého.
O poznání se to ovšem zhoršilo o Vánocích. Jsem si jistý, že mě chápeš. Vánoce jsem vždycky nesnášel (teď se určitě směješ, jako ostatně pokaždé, když jsem tohle prohlásil), ale tys mě naučila je milovat. A pak jsi mi to vzala, Claudio. To se nedělá.
Dobře, asi se teď jen snažím na někoho svést vinu za všechny ty pitomosti, které jsem letos o svátcích vyvedl. A věř mi, že jich bylo dost. Nebudu ti říkat přesný počet, ale rozdal jsem nějaké ty polibky, o které asi nikdo nestál. A určitým lidem jsem také vyprávěl o tobě. A pak jsem jim tvrdil, že si nic nepamatuju, aby se mě nemohli vyptávat a rozmazávat to.
Nejspíš si teď říkáš, že jsem srab.
Souhlasím s tebou.
Na druhou stranu svátky přinesly i něco dobrého. Konečně se dva určití ignoranti dali dohromady. Snažil jsem se je k tomu dokopat už fakt dlouho, protože jsem nechtěl, aby si zažili to, co my dva. Vždyť jsme po sobě koukali slušnou dobu.
Nebylo to vysilující? Pro mě ano.
Také je zjevně konečně někdo lepší ve vymýšlení fórků než já. Jsem si jistý, že teď se zase směješ, protože sis vždycky přála, aby mě někdo porazil, když ty to nedokážeš. No, vypadá to, že se tak stalo. Dokonce... dvakrát. Neměl jsem to předčasně ukončovat, sakra. Ne že bych potom vyhrál, ale aspoň bych prohrál jen jednou.
Tím se ale konečně dostávám k tomu, proč ti píšu.
Přála jsi mi, abych tu našel ty správné lidi.
A já je našel.
Jsou to všichni hrozní, sarkastičtí ignoranti, kteří druhého stále jen urážejí. Ale mně to nevadí.
Protože i přes svou natvrdlost a zlomyslnost jsou jistým způsobem milí. Ohleduplní.
Dobře, možná to trochu přikrášluju.
Ale fakt mají i dobré vlastnosti. A vidím v nich přátele.
A hlavně, hlavně jsem konečně přišel na odpověď na tu otázku, nad níž jsme spolu tak dlouho přemýšleli.
Už vím, co je ten největší a nejlepší vtípek ze všech.
Život.

S neutuchajícím obdivem, že jsi to se mnou tak dlouho vydržela,
Christmas