Bodyguard-|HS|

7.

Nejsem sice věřící, ale Panebože opatruj mě!

Opatrně jsem šla na podpatcích k Harryho autu.
Když jsem k němu konečně došla tak jsem se zastavila před dveřmi auta.

Harry už měl svoje dveře otevřené a chystal se nastoupit, když si ale všiml mého výrazu tak se zamračil.

,,Děje se něco?" zeptal se a já si povzdychla. ,,Já jen...nejsem si jistá jestli je to správné." hlesla jsem a sklopila jsem hlavu. Harry si taky povzdychl a auto obešel až se zastavil u mě.

Zvedl mi palcem a ukazováčkem bradu. ,,Necháš se snad vydírat? Jsi ten nejstatečnější člověk co znám a nemyslím si že právě ty, by si to měla vzdávat." Řekl a já jsem se pousmála.

,,Nic není tak jak to vypadá, Harry." uchechtla jsem se. ,,Ale já to vím Lay, poznám to." Zvedla jsem k němu oči a zadívala jsem se do těch jeho.

Potom jsem přesunula zrak na jeho plné rty, chvíly jsem přemýšlela jak by asi chutnali. Navlhčila jsem si ty svoje a nervózně se ošila.

Harry mě svým palcem pohladil po spodním rtu a s přimhouřenýma očima se mi na rty díval.

Byla jsem v tu chvíly, hodně zmatená. Proto jsem se rychle vzpamatovala a bohužel plácla tu největší blbost na světě.

,,Měli bychom jet." vyhrkla jsem a otočila jsem se ke dveřím, prudce jsem se otevřela a nasedla dovnitř. Připásala jsem se a sledovala Harryho jak si sedá na své místo.

,,Víš kde Malik bydlí?" zeptal se mě a já přikývla, najela jsem na mobilu na mapy a našla jsem tu ulici.
Podle toho se Harry řídil.

....

Celá cesta proběhla v klidu ale až moc tíživém tichu, spíš trapném tichu. Oba jsme moc dobře věděli co by se stalo kdybych nevyhrkla tu největší pitomost na světě.

Políbily by jste se. Šeptalo moje svědomí ale já tu myšlenku rychle zahnala. Nenávidím ho..a tak to i zůstane.

...

Zastavily jsme před velkou vilou, ze které už duněla hlasitá hudba. Nervózně jsem polkla a zavřela oči.

To zvládneš, to zvládneš.
Říkala jsem si stále v hlavě a snažila jsem se tím uklidňovat, moc to ale nepomáhalo.

,,Jen v klidu, to zvládneš Lay, jen tam běž a udělej to co jsme si domluvily, až budeš vědět v jakém pokoji jsi tak mi nenápadně pošli zprávu, Budu čekat." Řekl klidně Harry a já jsem vydechla přebytečný vzduch.

Pomalu jsem otevřela dveře spolujezdce a vystoupila jsem. Zabouchla jsem a kráčela jsem cestičkou na které už se válelo pár odpadků, do domu.

Jakmile jsem vstoupila, ovanul mě smrad mariuhany a alkoholu. Takže i tráva, doufám že se mě nebude pokoušet zhulit.

Modlila jsem se v duchu a protlačila jsem se mezi několika tančícími páry.
Došla jsem až ke dlouhému stolu kde byl vyskládaný různý alkohol.

Jack, vodka, rum, pivo. To bylo to jediné co jsem poznala a zbytek už mi zůstal neznámý. Vzala jsem tedy do ruky flašku Jacka a nalila si do červeného plastového kelímku.

Jakmile se hořká tekutina dostala do mého hrdla, pocítila jsem lehkou otupělost.

Na alkohol nejsem moc imunní takže jsem opitá už ze dvou panáků.

Nalila jsem si zase a vypila celý obsah. Mé smysly byly otupělé natolik že jsem se motala ale stále jsem byla dost střízlivá na to abych mohla vykonat svoji zadanou práci.