Bodyguard-|HS|

18. Lay's Fate

,,Neopouštěj mě." Zašeptala jsem a vzlykla jsem.

Vyletěla jsem do sedu a hlasitě jsem oddechovala. Sáhla jsem si na čelo a zjistila jsem že je zpocené. Projela jsem si rukou vlasy a jedna slza stekla po mé tváři.

,,Byl to jen sen." Zašeptala jsem sama pro sebe a znovu jsem si lehla do postele. Moji místnost osvětlovalo tlumené světlo z lampy, stojící v rohu. Bylo už devět hodin večer.

Neskutečně mi třeštila hlava a celá jsem se třásla. Proto jsem se z postele zvedla ignorujíc zimu, která šla od podlahy a otevřela jsem dveře od chodby.

Potichu jsem sešla schody a namířila jsem si to do kuchyně. Rozsvítila jsem světlo a vyděšeně jsem vyjekla. ,,Lay? Co tu děláš?" Zeptal se mě Harry, který seděl u stolu. ,,Co tady děláš ty?" Vyhrkla jsem. ,,Nemůžu spát." Přikývla jsem a přešla jsem k lince. Postavila jsem si vodu na čaj a čekala jsem.

Opřela jsem se rukama o linku a sklopila jsem hlavu. Hluboce jsem si povzdychla.
,,Všechno v pohodě?" Ozval se za mnou Harryho hlas a já jsem sebou vyděšeně cukla. ,,Měla by ses přestat tolik lekat." Uchechtl se a já jsem se na něj otočila.

Stál asi padesát centimetrů ode mě ale i tak mi to přišlo moc blízko. ,,Jsem v pohodě." Zamumlala jsem a zaryla jsem svůj pohled do země. Vzal moji bradu mezi ukazováček a palec a podíval se mi do očí.

,,Vážně?" Pronesl hlubokým hlasem a já jsem se kousla do spodního rtu. Z oka mi vytekla jedna slza. ,,Ne." Vydechla jsem a vzlykla jsem.

Přitáhl si mě k sobě do obětí a pevně mě stiskl. Ruce jsem obmotala kolem jeho pasu a nechala jsem se unášet tichými vzlyky.

Obličej jsem zabořila do jeho hrudníku a pevně jsem zavřela oči. Hladil mě po zádech a to mě za chvíly uklidnilo. ,,Děkuju." Špitla jsem. ,,Za co?"

,,Že jsi tady." Dodala jsem. ,,Vždycky tu budu." Zašeptal a daroval mi jemnou pusu do vlasů. Najednou jsem opět chtěla cítit jeho rty na těch mých ale věděla jsem že to není správné a tak jsem si nechala zajít chuť.

Odtáhla jsem se a utřela jsem si slzy. Otočila jsem se zpět k lince a do ruky jsem vzala konvici, s již uvařenou vodou. Zalila jsem si hrnek se zeleným čajem a dala jsem se do pohybu. Mířila jsem na naši verandu, která vedla na zahradu.

,,Jdeš se mnou?" Zeptala jsem se s pokleslým úsměvem Harryho. ,,Jo." Úsměv mi opětoval a šel za mnou. Otevřela jsem proskleně dveře na verandu, které vedly z obýváku a nadechla jsem se nočního vzduchu.

Posadila jsem se na jedno z proutěných lehátek a Harry si sedl vedle mě na druhé lehátko.

Upila jsem trošku čaje a položila jsem ho vedle sebe na zem. Přitáhla jsem si kolena k bradě a obmotala jsem kolem nich mé ruce obklopené husinou.

Ucítila jsem vedle sebe pohyb a za chvíly jsem na svých ramenou ucítila příjemnou látku a ještě příjemnější vůni. Podívala jsem se na Harryho a ten se nepatrně usmál. ,,Díky." Zvedla jsem jeden koutek úst do úsměvu.

Pak jsem hlavu zase otočila na hvězdy a zachumlala jsem se víc do Harryho mikiny. ,,Víš, někdy vážně věřím že je to jen sen, že se z něj jednou probudím a vše bude v pořádku. Máma bude naživu, táta taky a žádný únos by se nekonal." Povzdechla jsem si. Podívala jsem se na Harryho a sklopila jsem oči. ,,To bych ale nepoznala tebe."

,,Jednou by jsme se stejně potkali, ale s tím rozdílem že by jsme se vůbec neznali a třeba by jsme na sebe náhodou narazily v metru." Řekl Harry a uchechtl se.

,,To mi ale nepříjde fér." zamračila jsem se. ,,Život není fér." Poznamenal a mrkl na mě. Chvíly jsme zase mlčeli a bylo slyšet jen cvrlikání cvrčků, šustění listí a houkání policejních sirén v centru.