Bodyguard-|HS|

55. Long Way Down

,,Dokončím to, co ona začala." Řekla jsem sebejistě.

...

Uhladila jsem své tmavě modré šaty, které se uprostřed stehen rozdělily do stran a vytvořily tak kratší vlečku.

Kriticky jsem zhodnotila svůj účes a taky makeup, se kterým mi pomáhala Anne.
Boty na vysokém podpatku mě udělaly vyšší než obvykle a kvůli tomu jsem byla trošku nejistá.

Dnes večer, přesně v devět hodin newyorského času, se v horním sále firmy mé matky, konala charitativní akce, kterou jsem měla jak uvést tak ukončit.
Všechny máminy obrazy budou vyset po zdích a na stojanech a zbohatlíci a velkoměstská smetánka se o ně bude přetahovat na dobrou věc.

Na dveřích mého pokoje se ozvaly dvě zaklepání a pak se dveře pootevřely. ,,Lay, jsi připravená?" Zeptala se jemně Anne a přešla ke mně.

S rozzářenýma očima si mě přeměřila a ve svých černých koktejlkách se postavila vedle mě.

,,Co když to pokazím?" Hlesla jsem a s pokleslými rty jsem se na ni podívala do zrcadla.
,,Zvládneš to, věřím ti." Špitla a stiskla mi rameno.

,,Harry čeká dole, pospěš." Dodala a odběhla dolů.
Povzdechla jsem si a znovu jsem dlaněmi přejela jemnou látku šatů.
Dvakrát jsem se zhluboka nadechla a potom jsem se otočila k odchodu.

Pomalu jsem otevřela dveře a vyšla jsem na chodbu. Začala jsem jemným krokem scházet schody abych neupadla.
Harry stál pod schodami a byl zabraný do hovoru s Mariou. Jakmile si mě všimli tak své pohledy zaměřili na mě.

Harry překvapeně pootevřel ústa a Maria se zářivě usmála.
,,Slečno Layle! Jste úchvatná!" Vyjekla a položila si ruku na srdce.
Skromně jsem sklopila hlavu a pousmála jsem se.

Došla jsem až k nim a ona si povzdechla. ,,Kdyby vás viděla máma! Byla by na vás pyšná!" Hlesla a moje srdce ztěžklo.

,,No nic, užíjte si to." Pohladila mě po tváři, vlídně se usmála na Harryho a odcupitala do kuchyně.

Harry se ke mně natočil a já jsem stydlivě uhnula pohledem. ,,Jsi nádherná." Pronesl a natočil si mě k sobě. Na malý okamžik spojil naše rty a já jsem si přála aby to tak bylo napořád.

,,Kde je Anne?" zeptal se a Anne zrovna přiběhla.,,Vyřizovala jsem ještě jeden telefonát ale už můžem jít." Pokynula směrem ke dveřím a my jsme se rozešli.

Nastoupili jsme do Harryho auta a vyjeli jsme směr centrum. Můj žaludek se svíral nervozitou a hlava mi třeštila.
Bylo pondělí.
Svůj pobyt v Americe jsme si s Harrym prodloužili o pár dní.
Se Sophií jsem mluvila a řekla, že to beze mě v kavárně zvládnou, čímž se mi ulevilo.

Ani jsem si neuvědomila, že jsme zastavili před vysokou budovou, před kterou bylo spousta novinářu a přihlížejících lidí.
Jakmile jsme vystoupili z auta, oslepila nás hromada blesků a taktéž spoustu hostů, mezi jimiž bylo i pár celebrit.

Popošli jsme před velké plátno s malými nápisy naší nadace, před kterým jsme se fotili.
Jakmile bylo po všem rozešli jsme se k vchodu budovy, kde byla houstnoucí atmosféra ale také napětí.
Vyjeli jsme výtahem do nejvyššího patra, kde jsme také vystoupili.

Hala už byla zaplněná mnohými hosty. Jakmile jsme tam vkročili tak k nám přišlo hned několik lidí.

Přivítali jsme je a Anne mi pokynula, že můžu začít s uvítáním.
Nervózně jsem vyšla malé pódium a zastavila jsem se u stolečku s mikrofonem.