Bodyguard-|HS|

8.

6:30

Vzbudila jsem se za zvuku mého budíku. Dneska nejdu do školy. Jedu za tátou a hodlám tam zůstat celý den.

Neochotně jsem se vyhrabala z postele a zamířila jsem do koupelny. Podívala jsem se do zrcadla a málem jsem umřela. Rozcuchané hnědé vlasy.

Modré oči opuchlé a červené. Zapoměla jsem že jsem celou noc probrečela. A najednou se mi všechno ze včerejška vybavilo.

Párty, nemocnice, Harry, polibek.

Do háje.

Opláchla jsem si rychle obličej a vyčistila jsem si zuby. Potom jsem vlasy rozpletla z copu a a pořádně je rozčesala.

Udělala jsem si jednoduchý drdol a poté jsem vlezla do sprchy. Umyla jsem se sprchovým gelem s vůní vanilky a spláchla to ze sebe.

Vyšla jsem ze sprchy a obmotala jsem se stejným ručníkem jako včera.

Vrátila jsem se do pokoje a namířila si to do šatny kde jsem si vybrala jednoduché džíny, šedé triko a na to tmavě červený svetr.

Všechno jsem si to oblékla a šla jsem dolů do kuchyně. Maria tu ještě nebyla a tak jsem si v klidu udělala čaj a snědla jsem jedno červené jablko.

Stála jsem opřená o linku a tiše jsem upíjela svůj čaj, když v tom do kuchyně vstoupil Harry. Naše pohledy se střetli a mě se v břiše udělalo asi půltunové závaží.

Bílé tričko mu obtahovalo jeho svaly a já jsem mohla nezřetelně vidět jeho množství tetování.

Vlasy mě sepnuté černou čelenkou ale i přesto se několik tmavě hnědých pramínků dostalo ven.

Jeho pohled mě propaloval až do nitra mé duše a mě svírala nervozita. ,,Dobré ráno." Zazněl jeho hrubý hlas ale ten můj se zadrhl. Nemohla jsem nic říct jen zírat.

Nakonec se ze mě vyloudilo sotva slyšitelné 'ahoj' . Harry přešel k lince a postavil si vodu na kafe. Do hrnku si pak nasypal dvě lžičky černé kávy a jednu nepatrnou lžičku cukru.

Stál asi padesát centimetrů vedle mě a skláněl se nad svým hrnkem, který zrovna zaléval horkou vodou. Mohla jsem vidět jak se mu pravidelně zvedá hruď, z toho jak klidně dýchal.

Pak už jsem to prostě nevydržela, rychle jsem dopila tu trošku čaje co mi v hrnku zbýval a odešla jsem z kuchyně. Rychlými kroky jsem zamířila do svého pokoje. Dveře jsem nechala otevřené a přešla jsem k oknu.

Vydechovala jsem vzduch a pozorovala jsem Empire State Building a za ní slunce,které se začínalo rozlévat po celém centru Manhattnu.

Zmateně jsem to celé pozorovala a myslela na to jaké by to bylo, kdyby tady byla máma a táta by se nám víc věnoval.

Žádný bodyguard, žádný Harry. Byly by jsme šťastná rodina. Ale o tom si můžu jen nechat zdát.

Slzy se díky bohu nedostavily a já jsem si jen povzdechla. Šla jsem do koupelny a vzala jsem do ruky korektor a řasenku.

Nejdřív sem si nanesla korektor na kruhy pod očima a různé nedostatky a potom si nařasila řasy řasenkou. Díky řasence mé oči trochu vynikly ale stále byly zachmuřené.

Vrátila jsem se do pokoje a popadla jsem psaníčko, které jsem včera nechala pohozené na komodě.

Otevřela jsem ho a vynadala jsem z něj flashku. Zapojila jsem ji do mého notebooku a otevřela soubor, který na mě vyskočil.