Bodyguard-|HS|

20. Únos 2/?

Pohled třetí osoby

Dveře se pomalu otevřely a dovnitř zatuchlé místnosti začalo proudit nepříjemně ostré světlo.

Dívka ležící na zemi s potrhaným oblečením se nehýbala a jen ztěžka oddechovala. Byla tu již několik týdnů a za tu dobu ji stihli několikrát znásilnit a zmlátit. Oni neměli žádný soucit a stěží jí dávali najíst a napít, teda jenom jeden z nich.

Podle hlasů, které slýchavala tu byli asi tři muži, z toho jeden musel být hodně mladý. Jednou za týden jí donesl alespoň trochu vody a nějaký ten suchý chleba nebo uschlé ovoce.

Neznala jeho jméno a jeho tvář zahlédla vždy jen matně a rozmazaně kvůli monoklům.

,,Vstávej ty proradná špíno!" Zavelel hrubý hlas a dívka sebou trhla. Ráda by se zvedla ale nemohla, nemohla nic dělat. Modřiny měla doslova všude a ty jí nedovolovaly vstávat.

,,Řekl jsem vstaň!" Okřikl ji podruhé ale dívka ne a ne vstát. Vzmohla se jen na to že jí z očí ukápla jedna slza. Muž k ní přešel a hrubě ji popadl za vlasy, kterými poté zatáhl a tím ji vytáhl na nohy. Dívka vyjekla ale oči nechávala zavřené. Stejně by nic neviděla, protože muži na sobě mívali černé kukly.

,,To neumíš poslouchat, co?!" Zařval a jeho hromový hlas se rozléhal po starém sklepě daleko od civilizace. Vlastně to byl zchátralý obchod se suvenýry ale dávno to tu zkrachovalo.

Nevinná dívka se začala klepat nad tím co ji teď nejspíše čekalo. Buď ji znásilní, zmlátí a nebo oboje zároveň. Ale ona se jim nehodlá říct kde její otec ukrývá peníze, takhle ho zradit nemohla.

,,Tak teď mě poslouchej ty dě*ko! Buď mi už konečně řekněš kde jsou papínkovy prachy nebo se rozluč buď s nohama nebo rukama, vyber si!" zahřměl a dívka se nepatrně skrčila. Stále ji držel za zacuchané a mastné vlasy a nemilosrdně za ně tahal.

,,Prosím.." Zašeptala a muž ji přirazil ke stěně. ,,Co si to říkala?" Zasyčel jí do tváře a přitom ji poprskal. Tentokrát ji držel pod krkem a nehodlal toho nechat dokud mu neřekne co chce. Avšak zabít ji nemohl, byla jediný klíč k bohatství a to si nemohli nechat utéct.

,,Prosím pusťte mě.." Vychraptěla ze sebe a muž svůj stisk kolem jejího krku ještě více upevnil. ,,To by se ti líbilo co?" Uchechtl se a ušklíbl se. ,,A hádej co by se líbilo mě?" Zašeptal jí slizkým hlasem do ucha a dívka se otřásla.

Začal si rozepínat poklopec a ona začala vzlykat. Vždy to tak bolelo a pokaždé po tom krvácela a měla bolesti, naštěstí jí strkali nějaké prášky, o kterých doufala že je to antikoncepce.

,,Ne prosím." Zasípala bezmocně ale to už bylo pozdě. S každým přírazem se místnost plnila jejími vzlyky, které nabíraly na intenzitě dokud muž, jménem Jack neskončil.

,,Však ty mi to příště povíš, ebo ti ukážeme jednu krásnou místnost, které říkáme mučírna."

S prásknutím dveří a jejich následným zamykáním, odešel. Nechal tam pošpiněnou a zlomenou duši, která sjela po stěně na zem a plakala. Plakala do té doby, dokud jí stačily síly, potom vyčerpáním usnula schoulená v klubíčku.

Byla si jistá že tady určitě přijde o život ale nehodlala se vzdát. Vzdávání nemá v rodině.

Zatímco dívka ležela na kamenné zemi a trhavě oddychovala, dva muži spolu debatovaly v druhé místnosti.

Byl tam už předtím zmiňovaný Jack a jeho společník Frank. Oba měli stejný cíl: vykrást trezor Christianu Archerovi a zneužít přitom jejich dceru.