Bodyguard-|HS|

6.

Něco se mi na jejím hlase nezdálo ale nechala jsem to plavat, protože zrovna začalo zvonit.
Ať skapu.

To. Snad. Ne.
Já umřu, přísahám. Těsně po zvonění, kdy učitelka ještě nebyla ve třídě, vešla osoba, kvůli kzeré jsem si poslední dny připadala jak ku*va . Cameron Sparks.

,,Doprdele." Zaklela jsem potichu a zaryla pohled do lavice. Všichni se s ním zdravily, jako by byl bůhvíco. Pak ale došla řada na mě.

Jelikož měl cestu ke svojí lavici přeze mě, tak si tu příležitost ztrapnit mě, nemohl nechat ujít. ,,Nazdar Layle, jaký byl víkend?" zeptal se a já byla ráda že se lidi kolem nás bavily a náš rozhovor nevnímaly.

,,Co tě to zajímá?!" Sykla jsem nepříjemně a zaryla do něj svůj pohled. ,,Já jen, že máš u mě menší dluh." Zašeptal mi těsně u ucha. Naježily se mi chloupky po celém těle a naskočila husina. ,,Co ode mě sakra chceš?"

Zeptala jsem se roztřeseným hlasem. ,,Přijď o přestávce do druhýho patra, do počítačové učebny, víc ti řeknu tam ale pozor.." koukl se mi do očí. ,,..žádnej bodyguard." Sykl výhružně a odkráčel do lavice za Zaynem.

Neodvážila jsem se otočit na Harryho protože jsem věděla že nás celou dobu pozoroval. A z toho nebude nic dobrého. Moje myšlenky přetrhla učitelka, která zrovna vešla do třídy.

,,Dobré ráno třído, doufám že jste se dostatečně vyspali na dnešní hodinu matematiky!" řekla až moc energicky a mě se udělalo špatně, kdo k sakru vymyslel první hodinu matematiky a ještě k tomu v pondělí?!

***

Když zazvonilo, měla vymyšlený plán na to aby mě Harry nestihl. Vystřelila jsem z lavice a utíkala přes chodbu až ke schodišti, které vedlo do druhého patra. Ještě jsem se ohlédla za sebe abyh zjistila že mě Harry nesleduje a vykročila jsem nahoru.

Zastavila jsem se těsně před dveřmi počítačové učebny a vešla jsem dovnitř. Uvnitř už byl Cameron, sám. Jakmile mě zaregistroval tak se šibalsky usmál a pokynul mi rukou ať jdu k němu.

Nejistě jsem vykročila a v tiché místnosti se ozývalo jen klapání mých podpatků na školní rozvrzalé podlaze.

,, Tak o co jde?" sykla jsem a přimhouřila oči. ,,Jen se podívej sama." ukázal na jeden z počítačů u kterého jsme stáli, klykl myší a na obrazovce se objevila spousta fotek

Hodně fotek na kterých, jsem já, polonahá a "mazlím" se s Cameronem, byl to jasnej photoshop. ,,Kde si to vzal?!" vyjekla jsem a koukla se na něj.

,,Řekněme, že pokud někomu řekneš o tom co se mezi námi stalo, tak se tyhle fotky tebe dostanou do každé galerie, každého ve škole, o to se postarám!Rozumíš?!" řekl a výhružně se na mě podíval.

,,A co když ti nevěřím a myslím si že to i tak každému pošleš?" Odpověděla jsem mu otázkou.,,No v tom případě, něco za něco." usmál se rádoby sladkým úsměvem a přišel ke mě blíž.

,,Co chceš za ty fotky, Camerone?" zeptala jsem se znovu a zamračila se.

Naklonil se těsně k mému uchu.,,Tebe." zašeptal a jeho ledový dech dopadl na mojí obnaženou pokožku na krku.

,,Přece nečekáš že si to s tebou rozdám teď a tady?" řekla jsem provokativně. ,,No vlastně ne, pokud dneska nepřijdeš na párty k Malikovi, tak víš co následuje potom." zašeptá znovu a jemně přejede svými rty po mé klíční kosti, ruce položí na mé boky.

Zakloním hlavu a vzdychnu. ,,Ano přesně tak. Ale zbytek si necháme na dnešek, tak zatím. " Ještě mi dal poslední pusu na rty a odešel.

Když za ním zaklaply dveře, rychle jsem potřásla hlavou a opřela se o stůl.