Bodyguard-|HS|

BONUS-36. Rudé Růže

L A Y L E

,,Ahoj Layle." Vydechl s úsměvem a já jsem nevěřícně zamrkala. ,,Brade? Co ty tu děláš?" Vyhrkla jsem zmateně a do prsou se mi vrývala obrovská bolest.

,,Rodinné důvody." Ušklíbl se a přešel k mé posteli. Všimla jsem si, že v levé ruce drží pugét s rudými růžemi, které naprosto zbožňuji. Podal mi ho a já jsem ho překvapeně přijala do rukou.

Přičichla jsem si a mé čichové buňky se roztančily, tyhle květiny prostě miluju.,,Děkuji." Usmála jsem se namáhavě a on si sedl na židli u postele.

,,Vím, že jsem to vzal za špatný konec ale.....nechtěla bys začít od znova? Byl jsem v těžkém období a uvědomil jsem si, že mi strašně chybíš, Lay." Posmutněl ale zkráceninu mého jména nevyslovil s takovým důrazem jakým to dělal Harry.

Sklopila jsem pohled neschopna ze sebe vyloudit slovo. ,,Já....nevím co ti na to mám říct Brade, prakticky ses se mnou rozešel přes Mariu a....neozval ses dlouhou dobu." Zvedla jsem pohled a zakotvila v jeho očích ale v jejich modři jsem se tentokrát neztratila. Ztratila jsem ledatak význam se v těchto očích topit, veškerá láska se vytratila.

Smutně si povzdechl a svou dlaň položil na tu mou. Žádné šimrání jako na začátku našeho vztahu. Prostě prázdno. S Harrym je to jiné.

Šeptalo mi podvědomí ale já jsem jej ignorovala, nechtěla jsem si to připustit. Nechtěla jsem si připustit, že mě to k Harrymu táhne.

,,Omlouvám se, strašně moc se ti omlouvám ale kdyby to šlo jinak tak...." Nedořekl protože dveře se znovu otevřely.

,,Harry? Anne?" Vyjekla jsem zmateně a okamžitě jsem spatřila zmatený výraz obou dvou. Brad se zvedl a nedůvěřivě sjel Harryho pohledem.

,,Co tady dělá?" Zavrčel Harry. Nervózně jsem se po něm koukla a svůj pohled poté přesměrovala na Anne s prosebným výrazem.

,,Harry klid, jen přišel Layle navštívit, určitě si mají co říct." Položila mu ruku na rameno a já jsem viděla jak se uvolnil.

,,Já už stejně půjdu, doufám, že si to rozmyslíš Lay, ahoj." Přešel ke mě a dal mi jemnou pusu na čelo, poté vyšel ze dveří, které Anne hned zavřela.

,,Co si máš rozmyslet?" Pozvedl Harry obočí.,,Nic." Odsekla jsem a přesunula pohled na Anne. ,,Neměla si být na cestě v letadle?" Nechápavě jsem se zamračila.

,,Měla, ale letadlo, kterým jsem měla letět se zřítilo, naštěstí jsem na letiště díky dopravní špičce dorazila pozdě a tak jsem v něm neseděla." Pousmála se a já jsem vytřeštila oči. ,,Zřítilo? Jak zřítilo?" Sevřel se mi žaludek jen při vzpomínce.

,,Myslím, že bude lepší když to vědět nebudeš." Vložil se do toho Harry s klidným hlasem a já jsem se na něj podívala. Pořád vypadal unaveně a vyčerpaně ale šlo to.

,,Vyspal ses?" Zeptala jsem se jemným hlasem a on ke mě zvedl pohled a pousmál se. ,,Trochu jo." Odpověděl krátce a posadil se na druhou stranu postele, zatímco Anne dosedla na židli vedle mě.

,,Kdy ti letí další letadlo?" Optala jsem se Anne po chvíli ticha. ,,Kolem půl jedné, ještě mám čas se alespoň psychicky připravit." Uchechtla se a já s ní. ,,Zvládneš to." Mrkla jsem na ni a ona jen pokrčila rameny. ,,Snad ano." Zvedla ooutky úst do malého úsměvu.

,,Nezajedem na oběd?" Navrhl Harry Anne když se oblékali k odchodu. ,,Jasně." Souhlasila a já jsem se na ně usmála.,,Necháváte mě napospas nemocničnímu jídlu?" Udělala jsem smutný obličej a oni se zasmáli. ,,Vynahradím ti to." Mrknul na mě Harry a společně s pozdravem vyšli s Anne z pokoje.