Bodyguard-|HS|

32. Nová práce

,,Layle já si nemyslím, že je to dobrý nápad." zakroutila záporně hlavou Anne. Navrhla jsem jí, že by se mohla vrátit zpět do New Yorku když už můžu chodit.

Po dalším týdnu rehabilitací jsem se mohla už normálně postavit a nepotřebovala jsem berle. Navíc jí dnes přišel dopis z jedné nejlepších firem v New Yorku s nabídkou práce a byla by škoda kdyby tam nejela.

,,Anne, máš svůj život, nemůžu tě tu držet." Opáčila jsem a ona se nervózně ošila.

,,Tak co? Nepromeškáš snad svoji jedinou příležitost pracovat pro nejlepší firmu v New Yorku." Pohladila jsem ji po rameni a povzbudivě jsem se usmála.

,,Tak dobře." Usmála se.

,,Takže jedeš?" Nadzvedla jsem nadějně obočí a ona pokrčila rameny. ,,Co jiného mi zbývá?" Hlesla a já jsem radostě vyjekla a skočila jsem jí kolem krku.

,,Copak mě tu už nechceš?" Uchechtla se a já jsem jen protočila očima a odtáhla jsem se. ,,Ne, jen už mi příjde zbytečné, když tu jsi a nemusíš nic dělat, navíc ten dopis jasně značí, že tě tam přijmou ihned."Objasnila jsem jí a znovu jí před nos strčila papír s natištěným textem.

,,Já vím, vždycky to byl můj sen." Pousmála se a papír si vzala do rukou. ,,Tak na co čekáš? Žij svůj život tak jak si ho chtěla!" Vyhrkla jsem. ,,Tak jo." Zakývala hlavou a zeširoka se usmála.

,,Píšou tady, že budu muset odletět už za.....zítra!" Vyjekla. Vykulila jsem na ni oči. ,,Zítra?!"Vyhrkla jsem a ona překvapeně přikývla. Pořádně si prohlédla celou obálku a povzdechla si. ,,Ten dopis poslali už před dvěma dny." Uchechtla se. ,,Tak proto." Mrkla jsem na ni. ,,Jdu si zabalit."

Zasmála se a zmizela ve svém pokoji a já jsem si s úsměvem povzdechla. Teď tu budu sama s Harrym.
Tahle představa mě moc nelákala ale bylo na ní i něco co ve mě vzbuzovalo hejna motýlků.

,,Lay? Neviděla jsi můj kufr?"Zavolala na mě Anne z pokoje a já jsem za ní vyrazila.
V chodbě jsem však zakopla o komodu a chystala jsem se k pádu na zem.

Nakonec jsem však padla do pevných paží, které mě vyzvedli zpátky na nohy.

Zahleděla jsem se do zelených očí, které mě bedlivě pozorovali.

Nemohla jsem se od nich odtrhnout, byla jsem jak hypnotizovaná. ,,Dávej si pozor."Zachraptěl Harry nakonec a já jsem jen nepatrně přikývla.

Pustil mé zápěstí a obešel mě. Prudce jsem vydechla a snažila jsem se zahnat husí kůži.
Když se mě dotkl tak mým tělem projel jakýsi elektrický výboj. Zatřásla jsem se a otevřela jsem dveře k Anne do pokoje, která zběsile házela věci do kufru.

,,Vidím, že už jsi ho našla." Zasmála jsem se a skládala jsem jí věci, které na mě házela. ,,Jo, byl pod postelí." Zamumlala.,,Myslíš, že se mi bude hodit tohle?" Ukázala mi bílou košili s ohrnutými rukávy. ,,Jo, do téhle nóbl budovy se ti to bude hodit." Uchechtla jsem se a ona to přihodila do kufru.

Když jsme měli zbaleno šli jsme do kuchyně s tím, že jdeme udělat večeři. Ale když jsme se tam objevily tak nás nalákala příjemná vůně kuřete.

Překvapeně jsme se na sebe podívaly a pak naše pohledy směřovaly na Harryho, který stál u plotny.

,,Hm, co to tady voní?" Usmála se a Harry se na nás podíval. ,,Večeře." Uchechtl se. Posadily jsme se ke stolu on před nás postavil talíře s nandaným kuřecí rizotem.

Harry si pak přisedl k nám a pustily jsme se do jídla.
Jakmile jsme dojedli tak jsem vstala, pozbírala jsem talíře a řekla jsem jim, že umyju nádobí.

Anne řekla, že si jde dobalovat a já jsem se otočila ke dřezu. Pustila jsem si vodu a ignorova jsem pocit, že Harry zarývá své oči do mých zad.

Neskutečně mě to znervózňovalo a já jsem měla co dělat abych nerozbila talíř.
,,Je na mně něco zajímavého?" Ironicky jsem se uchechtla a přitom jsem se otočila.

Harry seděl u stolu se založenýma rukama a jak jinak, pozoroval mě. ,,Ty seš celá zajímavá." Ušklíbl se a já jsem protočila očima. ,,Nepozoruj mě." Otočila jsem se zpátky. ,,A proč ne?"

Chvíly jsem zvažovala odpověď ale nakonec jsem se odhodlala. ,,Znervózňuje mě to." Zamumlala jsem a doumývala jsem poslední talíř.
Utřela jsem si ruce do utěrky a otočila jsem se k odchodu.

Harryho hlas mě však zastavil.

,,Znervózňuje tě, když se na tebe dívám?" Zeptal se překvapeně a já jsem přikývla. Celý mě znervózňuješ.

Prolétlo mi hlavou ale nemohla jsem to vyslovit nahlas.

,,Jo." Hlesla jsem a dala jsem se opět do kroku. ,,Pořád mi nevěříš?" Zeptal se potichu když už jsem k němu byla zády. Zarazila jsem se a nevěděla jsem co na to říct.

Pootočila jsem hlavu na stranu, že něco řeknu ale nakonec jsem si jen povzdychla a rychle jsem za sebou zavřela dveře od pokoje.

Dneska nemám náladu abych mu odpovídala na jeho otázky.

Na stolku mi blikal mobil a já jsem ho vzala abych se podívala. Byla to zpráva.

Zalapala jsem po dechu a mobil jsem vypnula. Zhluboka jsem vydechovala a vstřebávala jsem to co jsem si teď přečetla.

Aloooha

Omlouvám se, že dlouho nebyl díl ale vánoční stred je tady.

Doufám, že se Vám díl líbil i když byl o ničem, doslova.:D Příště se to rozjede slibuji!:)

Moc děkuju za přečtení! Jste nejlepší!❤❤❤❤

All the love-H❤