Bodyguard-|HS|

9.

Můj život je v háji. Definitivně.

Mé myšlenky probíhaly mou hlavou jako splašení koně.

Je pátek. Dneska vyjímečně musím k panu Morrisovi. Nevím proč ale včera k večeru mi volal abych k němu dneska zašla.

Oblékla jsem si černý kabát a vzala si kabelku do, které jsem si hodila klíče, peněženku a mobil.

Vyšla jsem z pokoje zároveň s Harrym. Zrovna vycházel ze svého pokoje. Na sobě měl černý, napohled těžký kabát. Jeho pohled je upřený na mě.

Já jsem však svůj zrak upřela na podlahu a rozešla jsem se ke schodům. Sešla jsem je v patách s Harrym a mířila jsem k domovním dveřím.

Vyšla jsem do chladného odpoledne a otřásla se nad tou zimou, která byla už včera.

Rozešla jsem se ke svému autu a doslova jsem ignorovala Harryho.

Nastoupila jsem a připoutala se. Dala jsem klíček do zapalování a vyjela jsem na silnici. Ve zpětném zrcátku jsem viděla Harryho auto, jedoucí za mnou.

Jela jsem podle předpisů a brzo jsem dojela před známou budovu. Zaparkovala jsem a vystoupila jsem z auta.

Vyrazila jsem ke vchodu do budovy a otevřela jsem dveře. Teplý vzduch uvnitř mě příjemně zahřál a já si sundala kabát. Došla jsem k doktorově ordinaci a zaklepala jsem.

Vyzval mě hlas doktora Morrise a já jsem bez váhání vstoupila.

,,Dobrý den." Pozdravila jsem a on mi pozdrav opáčil. Posadila jsem se a položila jsem vedle sebe kabelku.

,,Tak, co vás v poslední době trápí?" Zeptal se mile a já jsem se nadechla. ,,Život, život mě trápí." Zamumlala jsem. ,,Jak to myslíte?"optal se znovu a pozvedl jedno obočí.

,,Moje máma umřela, táta je v kómatu, nemám žádné soukromí. Myslím že to je dobrý důvod." Zakončila jsem to povzdychla jsem si.

&&&

,,A co váš Bodyguard?" Zeptal se najednou. ,,No, jak bych to řekla....asi stejný názor jako předtím. Začala jsem ho nesnášet. Doslova mi bere moje soukromí a to mi nejvíc vadí." Povzdechla jsem si.

,,Jak jsem říkal, snažte se vcítit do role vaše otce. Určitě má o vás velký strach." Řekl vážně doktor. ,,To samozřejmě vím že má o mě strach ale..." Nedokončila jsem větu, protože někdo zaklepal na dveře.

,,Dále." Řekl hlasitěji a do místnosti vešla recepční.

,,Pane doktore, za deset minut vám začíná porada. Obávám se že tahle schůzka bude muset skončit." Řekla recepční a mile se na mě podívala.

,,Á, málem bych zapomněl, už jsme tady skoro hodinu. Děkuju slečno a stavte se prosím příští středu. Hodí se vám to?" Zeptal se mě a já jsem kývla.

Rozloučila jsem se s ním a vyšla jsem ze dveří. Na jedné židly seděl Harry a když mě uviděl, vstal a šel za mnou z ordinace.

Vešla jsem do chladného podvečera a otřásla jsem se zimou. Za mnou vystoupil Harry a šli jsme každý ke svému autu.

Ještě než jsem nastoupila jsem se otočila na Harryho. ,,Ještě chci zajet za tátou." Hlesla jsem a on přikývl.

&&&

Dojeli jsme před nemocnici a já jsem hned vystoupila. Harry zaparkoval kousek ode mě a šel spolu se mnou. Když se mnou smířil krok, podívala jsem na něj.