Bodyguard-|HS|

44. Great Gatsby

Překvapeně jsem vydechla ale neodtrhla jsem od něj pohled. ,,Jak to myslíš?" Vyhrkla jsem ale on se otočil k volantu a rozjel se k domu.

Pozorovala jsem jeho soustředěné rysy ve tváři. Jak vlastně člověk pozná, že se zamiluje?

Svíravý pocit v žaludku ne a ne ustat. Odvrátila jsem pohled ven z okna a zjistila jsem, že prší. Jemné kapky dopadaly na sklo a já jsem je jen fascinovaně pozorovala.,,Jak vlastně člověk pozná, že se zamiluje?" Zašeptala jsem a cítila jsem jak se napjal.

,,Co je to láska?" Podala jsem další otázku a tentokrát jsem se na něj tázavě podívala. Prázdným výrazem pozoroval silnici před sebou a rukama pevně svíral volant.

,,Láska nejde definovat." Hlesl a já jsem se zamračila. ,,Proč ne?" Opáčila jsem. ,,Nikdy nedokážeš nikomu říct jako moc ho miluješ, nejde to." Odpověděl klidným hlasem a opatrně zastavil u chodníku před domem.

,,Existuje láska na první pohled, láska homosexuálů a i starých lidí, kteří na sebe narazí na poslední chvíli, ale nikdo nedokáže přesně vyjádřit co je to láska." Dodal a sundal ruce z volantu. Podíval se na mě svýma zelenýma očima, které jako by mi viděly i do duše.

Neměla jsem co říct. Připravil mě o má vlastní slova a taky o srdce.

Pootevřela jsem ústa abych něco řekla ale nic jsem ze sebe nevydala. Cítila jsem jak jedna slza stekla přes mou tvář.
Rychle jsem otevřela dveře od auta a vstoupila do prudkého lijáku.

Potichu jsem zaklela, když jsem uslyšela dveře i na druhé straně auta. Kapky deště mě i za tak krátkou dobu dokázaly celou zmáčet. Otočila jsem se a uviděla jsem stejně zmoklého Harryho.

Přistoupil ke mě a nespouštěl ze mě pohled. ,,Ještě nějaké otázky?" Nadhodil a zvedl koutek úst.
Zhluboka jsem se nadechla. ,,Poslední." Odpověděla jsem a přistoupila jsem k němu blíž, přičemž jsem se dívala do jeho hrudi. ,,Je to co k tobě cítím něco co se nedá definovat?" Vydechla jsem a zvedla jsem k němu pohled.

,,Myslím, že ano." Hlesl a spojil mé rty s těmi svými. Mokré dlaně položil na mé tváře, které na tom byly stejně. Líbal pomalu a něžně, jakoby se bál, že se mu v tom dešti vytratím. Motýlci v břiše samozřejmě nemohli chybět. A v tom mém jich bylo snad milion.

Odtáhli jsme se a vydechovali jsme. ,,Měli bychom jít dovnitř."Zamumlal a já jsem přikývla. Otočili jsme se k východu a zanedlouho jsme stáli v suché chodbě našeho patra a já jsem odemykala dveře.

Zalezla jsem si do pokoje a vysvlékla jsem se z mého mokrého oblečení, které později skončilo na zemi.
Ze skříně jsem vytáhla černé legíny, červené tílko a na to jsem si hodila šedou mikinu na zip a s kapucí.

Rozčesala jsem si vlasy a stáhla jsem je do jednoduchého drdolu. Z kabelky jsem si vytáhla mobil a hned na mě vyskočilo upozornění, že mám novou zprávu.

Nasucho jsem polkla a rozklikla jsem to. Hlavně se nezamiluj nebo to nedopadne dobře.

Přiložila jsem si ruku k ústům a zoufale jsem vzlykla. Už je moc pozdě.

Po obědě, který jsme strávili v místní restauraci jsme se rozhodli jít večer do kina.

Hráli Velkého Gatsbyho a tak jsem se docela těšila.
18:15
Nejvyšší čas se připravit.
Oblékla jsem si černé šaty s kytičkami, které byli nad kolena. Béžové podpatky a k tomu jsem si vzala stejnobarevné psaníčko. (Viz.média)
Vlasy jsem si lehce nakulmovala a nanesla jsem lehký makeup.

Vyšla jsem z pokoje připravená zrovna, když chtěl Harry zaklepat. Užasle se usmál a já jsem jen stydlivě sklopila hlavu. ,,Moc ti to sluší." Vydechl. ,,Děkuju." Odpověděla jsem a lépe jsem si ho prohlédla. Na sobě měl černé džíny a bílou košili, jejíž první dva knoflíčky nechal rozeplé a tak mu bylo vidět na potetovanou hruď. Přit tom pohledu jsem si musela skousnout spodní ret. Proč mi tohle dělá sakra?

Vystoupili jsme z auta u kina a Harry si se mnou propletl prsty. Jen pouhý jeho dotek mě dokázal uklidnit a vyhnat myšlenky na to, že nás někdo sleduje.

Stoupli jsme si do menší fronty na lístky a čekali jsme než se fronta rozpustila úplně a my už jsme i s lístkami mířili k příslušnému vchodu do sálu.

Byly tu asi jen tři lidi a ti seděli skoro ve předu a tak jsne neváhali a sedli jsme si dozadu na sedačky po dvou místech.

Plátno se zaostřilo, film začal a já jsem se v Harryho přítomnosti mohla v klidu soustředit na film.

Vím, že je tento díl nechutně krátký ale musela jsem něco vydat abych ze sebe dostala ten spisovatelský blok. Opět.

Tento týden mám neskutečnou depku a ani nevím z čeho a nerada bych aby se to odráželo ve slovech příběhu.

Další díl vyjde až bude pořádně propracovaný a nebude nudný a o ničem, přesně jako tenhle!

PS; Ano, Harry a Lay jsou spolu. Teď už jo:D.
PPS; Písnička nahoře mi dokázala aspoň trochu navodit inspiraci a náladu, tak si ji poslechněte❤

❤All the love-H ❤