Bodyguard-|HS|

35.Stará Láska

H A R R Y

Žaludek se mi zhoupl a já jsem prudce vydechl. Opět jsem vytočil číslo Anne ale stále nic. Naštvaně jsem s mobilem třísknul o zem a místo tepláků jsem si oblékl džíny. Hodil jsem na sebe mikinu a obul jsem boty.

Zamířil jsem k autu, které jsem následně nastartoval a vydal jsem se na cestu k letišti.
Celou cestu jsem jel největší rychlostí a naštvaně jsem svíral volant.

Jakmile jsem zaparkoval u vchodu, vystoupil jsem a sprintoval jsem dovnitř areálu. Všude byl zmatek, ale ne jen tak obyčejný.

Kolem vyplašených lidí běhaly letušky a ošetřovaly je.
Těkal jsem mezi lidmi abych našel známou bolnďatou hlavu ale nic.

Proto jsem taky zastavil jednu z letušek a zeptal jsem se jí co se stalo. ,,Jedno letadlo mělo problém s motorem a hned po vzletu první část letadla vybouchla, hodně lidí je zraněnýcha bohužel piloti nepřežili, hledáte někoho konkrétního?" Zeptala se mě nervózním hlasem a neklidně si podupovala nohou na vysokém podpatku.

,,Hledám moji kamarádku, letěla první třídou, menší blondýnka s modrýma očima." Znovu jsem se porozhlédl po hale plné lidí ale stále nic.

,,Pokusím se ji najít, teď už musím běžet, nashledanou." Vyhrkla a odběhla k jednomu s pasažerů.

,,Prosíme všechny cestující aby se ihned dostavily do hlavní haly letiště, děkuji." Ozval se hrubý hlas z reproduktrou a prostorem se ozval ještě větší šum hlasů.

Dohlédl jsem až na druhou stranu rozlehlé plochy a viděl jsem vyděšené modré oči jak mě sledují. Okamžitě jsem se tím směrem rozběhl.

,,Anne, jsi v pořádku." Vydechl jsem jakmile jsem ji držel v pevném obětí. ,,Jsem." Zašeptala mi do ramene,,Jaktože nejsi zraněná?" Zeptal jsem se udiveně když jsem se odtáhl a pořádně si ji prohlédl. Neměla na sobě ani jedno škrábnutí.

,,Já jsem to letadlo nestihla, v centru byla zácpa a přijela jsem pozdě." Pousmála se a já jsem si oddychl. ,,Jak se teď dostaneš do New Yorku?"zeptal jsem se se zdvihnutým obočím.

,,Let nám přesunuli na odpoledne, ta firma už to ví, volala jsem jim, akorát tam přiletím později."

,,Dobře, kdy přesně letíš?" Otočil jsem se na ni s otázkou zatímco jsme byli na cestě k východu. ,,V jednu hodinu." Odpověděla a došla ke dveřím svého auta.

,,Zajedeme k Lay?" Zeptala se mě než nastoupila. ,,Dobře." Vydechnul jsem a nastoupil jsem do svého auta.

L A Y L E

Nehybně jsem ležela na posteli a snažila jsem se ignorovat otravné pípání přístroje vedle mě.

Uslyšela jsem jemné zaklepání na dveře a tak jsem ze sebe vydala krátké ,,Dále." a osoba vstoupila dovnitř místnosti. Jakmile jsem ale spatřila kdo to je tak se mi zastavil dech.

Myslela jsem, že už ho nikdy neuvidím ale opak se stal pravdou.

Hlásím se Vám pravděpodobně s posledním dílem v roce 2015 i když je krátký a nezáživný.

Zároveň bych Vám chtěla tímhle dílem neskutečně moc poděkovat za to co pro mě děláte a že mi umožňujete dělat to co mě baví!

Bez Vás bych dávno skončila a dělá mi velkou radost když se každým dnem i týdnem počty přečtení zvětšují o obrovská čísla! Splnili jste mi sen, že se příběh dostal přes moji hranici 5K!

Na konec Vám přeji šťastné a veselé Vánoce a klidné svátky a také šťastný nový rok 2016! Osobně mám na tenhle rok spoustu plánů jak s příběhem tak se svým životem.

Loučím se s vámi a doufám, že se opět setkáme u nových dílů Bodyguard❤

All the love-H❤❤