Lady Black (KOREKCE)

Převrat

,,Tati? Tati!! No, tak kde jsi??" volám po celém domě, nikde nikdo, nejspíš je zase v hospodě a nalejvá si palici s těma svýma kamarádíčkama. Ale co když ne? Co když se mu něco stalo?

,,Nemysli si, že tě budu zase dostávat z kocoviny a brát za tebe směny, když ty budeš chrápat.. s tím nepočítej!" občas jsem brala za tátu jeho tatérskou práci, popravdě musím uznat, že mi to šlo.

Dost lidí už mě chválilo a ptalo se, zda si otevřu vlastní "Tattoo salon" a nebo jestli budu pracovat s tátou a pak to po něm převezmu.

Odpovídala jsem, že nejspíš ani jedno, chtěla bych být spisovatelkou nebo tak.

Většina se dost divila, já ale nemám v plánu do někoho píchat jehlama od rána do večera.

,,Ach jo.." vlezu do jeho ložnice v přízemí.

,,Tati?" špitnu, mám o něj neskutečný strach. Do očí se mi nahrnou slzy, zachumlám se do peřiny a tiše vzlyknu.

Před očima mám vzpomínky na živou mámu, jak s námi - a ještě i s bráchou áskotačí na chatě.

,,Mami..." špitnu a kouknu na Bruta, jež se na mě dívá se staženýma ušima k hlavě.

,,Chrisi.." zavzlykám a schovám se do peřiny celá, schoulím se do klubíčka a odhodím bezcitnou masku.

Stavidla pustím a slzy se vyderou na povrch jako splašené. Ramena se mi otřásají pod nápory vzlyků, Brutus si ke mně lehnul a přitulil se.

Jednou rukou ho obejmu a přitisknu blíž k sobě, fňukám mu do kožichu a on jen klidně leží a podporuje mě svou přítomností.

Znavená pláčem po pár minutách usnu neklidným spánkem, plným vzpomínek na šťastné chvíle, ale se špatným koncem.

,,Black? Hej Black!" probudí mě dívčí křik. Otevřu oči a rozhlédnu se kolem sebe. Rychle se vykopu zpod peřiny a vylezu z postele. Narychlo ustelu, kdyby se táta náhodou zjevil, tak aby nenadával.

Doběhnu ke dveřím a otevřu je. Před nimi stojí Rosse s kelímkem kávy, jen co mě zbystří mi padne kolem krku.

,,Hrozně jsem se bála, že se něco stalo... přinejhorším, že sis provedla něco ty! Ano, ten obvaz jsem včera zahlédla.." zamumlá někam za mě.

Odtáhne se na délku paží, stále mi svírá ramena. Jen se nevinně usměju a pobídnu jí, ať jde dovnitř, zavřu za ní dveře.

,,Ukaž mi to, Black.." pobídne mě, když už obě sedíme rozplácnuté v obýváku na gauči, zavrtím hlavou.

,,Prosím.." špitne a natáhne ke mně ruku. Stáhnu se do rohu pohovky, stočím se do klubíčka a přitáhnu nohy k tělu.

Musím vypadat opravdu komicky - uslzený oči, rozcuchaný fialový háro, zmuchlanou mikinu plachtoidní velikosti, s nadmíru dlouhými rukávy a šortky, co nejsou pod mikinou vidět; mám jí nad kolena.

,,Black, já tě za to nebudu peskovat, jen se chci podívat. Prosím.. jenom se kouknu, nic víc, přísahám." nakonec tedy svolím. Vyndám ruku z rukávu, sundám obvaz a natáhnu jí k Ro.

,,Bože můj.. Kristova noho na nebesích!" mele pátý přes devátý.

,,Blackie! Jak... proč sis to udělala?" vydechne zděšeně. V očích se jí zračí starost.

,,Já vlastně nevím, jeden určitej důvod není..." houpnu rameny. Je to pravda, určitý důvod toho, proč se ve mně něco zlomilo, nevím.

,,Slib mi, že už to neuděláš.." zakroutím hlavou v zápornou odpověď.

,,Nemůžu... nejde to, Rosse. Je to jako droga nebo alkohol, staneš se na tom závislá a nejde s tím jen tak skončit ze dne na den, prostě přestat..." sklopím zrak na zem.

,,Neboj se, pomůžu ti, nejsi na to sama. Jsem tu s tebou, společně to zvládneme. Black.. ano? Od toho jsou přeci nejlepší kamarádky! No ne?" povzbudivě máchá rukama ve vzduchu.

Zvednu k ní oči přeplněné slzami a s úsměvem se jí zahledím do odhodlané tváře.

,,Ani nevíš, jak hrozně vděčná ti jsem.." špitnu a ona mě obejme, oplatím jí to.

,,To já jsem vděčna tobě, Black. Za to, žes mi dovolila tě poznat blíž a spřátelit se s tebou. Jsem hrozně ráda, že se tak stalo.." huhlá mi do ramene.

,,Já taky.." zašeptám a utřu si slzy.

,,Co něco podniknout?" navrhne, když se odtáhnu. Kývnu nadšeně na souhlas.

,,Super! Ale... co?" otážu se zvědavě a nakloním hlavu na stranu.

,,Filmovou noc s přespávačkou? Protože jestli si myslíš, že tě tu nechám samotnou, tak se šeredně pleteš!" zakření se a nasměruje svoje kroky k televizi.

Já se vydám do kuchyně, kde čapnu coca-colu a popcorn, jež strčím do mikrovlnky. Mezitím vezmu misku a připravím si jí na pult, čekám než popcorn dobombarduje.

,,Víš co je nejvíc super?" prohlásí zamyšleně Ro, s hlavou v mým klíně a strčí si do pusy popcorn.

,,Ne, co?" zahledím se na ni.

,,No přeci to, že zítra přijedou Black Veil Brides, budou tu mít koncert a ty máš ve stejnej den narozeniny!!" vypískne nadšeně. Zamyslím se nad tím.

,,Jo tak.. narozky.." zesmutním.

,,Ale notak.. Black! Bude ti osmnáct!! Proboha! Úsměv!!" zvedne mi svými ukazováčky povadlé koutky úst do úsměvu.

,,Hm.." uhnu pohledem.

,,Copak?"

,,Táta.. já budu mít narozeniny a on není nikde k nalezení.. obvolala jsem všechny jeho kamarády, ale ti o něm nic neví."

,,To mě mrzí... volala jsi policii?"

,,Ne."

,,Proč?"

,,Protože on si nemůže v týhle situaci a pozici, ve který se teď nachází, dovolit volat policii. I když je to z důvodu jeho pohřešování.." povzdechnu si.

,,Áha.." pronese chápavě a já jsem vděčná, že to nerozpitvává.

,,Víš ty co? Osmnáct ti je jenom jednou a je důležitý to pořádně oslavit, hm?" zajásá a já se k ní přidám. Jen mi docela chybí bráška.

,,Taky se ti zdá, že ten film jsme si velice užily?" optá se ironicky. Chvíli civíme jedna na druhou nebo různě po baráku, dál to ale nevydržíme a obě propukneme v záchvat smíchu.

Proč? Nevíme! Důvod je neznámý! Avšak nám to ani zdaleka nevadí!!