,,Co chceš?" zavrčím, nevím, kde se ve mně najednou bere ta zlost a odhodlanost mluvit s TÍMHLE člověkem jako se sobě rovným.
,,Ty jsi teda zase milá.." prohlásí dotyčný volající a usměje se. Protočím oči a zamračím se.
,,Na něco jsem se ptala, takže mi odpověz nebo tě vytípnu!" pohrozím mu.
,,Dobře, prr tygřice, chtěl jsem si s tebou prostě popovídat.." pokrčí rameny a prohrábne si vlasy.
,,Mhm.." zabručím a zakousnu se do polštáře.
,,O chem?" zahuhlám.
,,Zapneš si taky webku?" otáže se. Znovu se zamračím a přimhouřím oči.
,,A řekneš mi pak o čem si chceš sakra povídat?" vyndám polštář z pusy, pak ho ale znovu zahryznu.
Dotyčná osoba nadšeně zakývá hlavou. Protočím očima, ale webkameru si zapnu.
Musím vypadat opravdu hodně srandovně - fialový háro rozcuchaný a všude po obličeji, nasupený výraz a polštář v zubech - jelikož vlezlý otravný Andy chytil záchvat smíchu, dokonce jsem na něj zaslechla i pár nadávek.
,,Počkej chvíli, tohle si vyfotím!" chechtá se. Založím si paže na hrudníku, nebo spíš na polštáři a nohou natočím noťas kamerou z okna.
,,Hezkej výhled.." uzná Andy, otočím ho zase k sobě.
,,Tenhle je ale hezčí." ukážu na Bruta. Andy po otevře pusu.
,,To je tvůj pes?"
,,Ne, koberec. Co bys řekl?" zašklebím se a odhodím polštář na druhou stranu postele. Lehnu si na Bruta, který na mě otočí hlavu a olízne mi obličej.
,,Je krásnej.. je to doufám on.." ujišťuje se Andrew.
,,Ne ono.." zamrmlám si pro sebe a kývnu na souhlas.
,,Hezký pyžamo.." uzná hoch na druhý straně notebooku. Kouknu na sebe, ovšem. Tričko s Black Veil Brides, jak by mohlo být ošklivý.
,,Tak cos chtěl?" povzdechnu si.
,,Kluci! Mám na drátě Chantelle! A s webkou!!" křikne Andy někam do prostoru. Zarazím se, slyšela jsem správně?
Očividně ano, protože k Andrewovi se nasáčkovali čtyři další ksichty. Zamračím se, založím si ruce na prsou a přimhouřím oči. Kdybych mohla vraždit pohledem, Andrew už by byl mrtvý nejméně čtyřicetkrát.
,,Já tě asi uškrtím.." zavrčím naštvaně.
,,Tady tě má někdo zase rád, Andy.." směje se mu Jinxx.
,,Jinak ahoooj, Chantelle!!!" zdraví všichni, na CCm je vidět jak rád je, že s nimi komunikuji, jakž takž.
,,Ahoj.." zabručím a stále vraždím Andyho pohledem.
,,Tobě už nikdy nezvednu ani hovor, ani ego, ani tebe samotnýho a.. ani nic jinýho..." zabručím a přitáhnu si k sobě svůj huňatý živý polštář.
,,Óó! Ten je ňuňu!! Jako jeho navztekaná panička. Nebo snad její?" prohlásí Ashley. Protočím oči, jako už snad po miliontý za tuhle chvíli.
,,Tak o co jde? Chce se mi spát.." zívnu na důkaz.
,,No přeci o tebe!" vyjeknou všichni najednou. Opřu se o pelest postele.
,,Fajn. A co s tím?"
,,No.. CC ti chce něco navrhnout.." zbystřím.
,,A co?"
,,Nenastěhuješ se ke mně?" zeptá se a upře na mne prosebný psí kukuč.
,,Já.. to.. to nejde.." zakoktám se, tohle jsem nečekala.
,,Proč by to nešlo? Jsi moje ségra a já se o tebe chci postarat..." udělá smutný obličej.
Posmutním a vypnu si webkameru. Po tvářích se mi začnou kutálet slzy.
,,Chanty.. nechtěl jsem tě rozbrečet.." kouknu zděšeně na obrazovku. Dyť jsem si přece tu webku vypínala! Že bych blbě klikla?
,,Ne, to je fuk... jen je toho trochu moc... já.. si půjdu lehnout, byl to náročný den a pro vás určitě taky. Dobrou noc..."
,,Dobrou.." ozve se sborově ještě předtím, než ukončím hovor a vypnu notebook. Převalím se na břicho, zabořím hlavu do polštáře, abych utlumila vzlyky, a rozbrečím se.
Je toho na mě nějak příliš. Nemůžu jen tak najednou z ničeho nic přistoupit na takovou změnu. To prostě hrc frc nejde.
Polštář už je úplně turch. A jako kdyby toho nebylo málo, byl to zrovna polštář BVB.
Rozbrečím se nanovo, vysílí mě to natolik, že mě to ukolíbá k velmi neklidnému spánku.
,,Proboha..." slyším vydechnutí, pootevřu oči slepené slzami a kouknu kolem postele.
Všude rozházené polštáře, plyšáci, flašky, deka uprostřed pokoje a já v posteli s krví nasáklým prostěradlem a oblečením. Taky jí mám nejspíš po celém obličeji.
Zděsím se a kouknu na svý lehce obvázaný ruce.
,,Do prdele!!" zakleju a hnu s rukou, syknu bolestí. Co jsem to prováděla? To jsem byla náměsíčná?
Pokusím se si rozvzpomenout na včerejší večer. Brečela jsem, pak vytáhla flašku a zlila se jak doga, nakonec si vzpomínám na tu stříbrnou vecičku. Přesně to ale nevím.
,,Chantelle! Co jsi to vyváděla???? Jsi v pohodě???" přiřítí se ke mně Rosse, s Marcem v zádech. Jen nejistě kývnu a sundám obvazy. Všichni tři zasyčíme.
,,No potěš..." zamumlá Marc. Se slzama v očích na ně kouknu.
,,Jsem v háji.." špitnu. Rosse mě vtáhne do náruče.
,,Ne ne ne, šššš... slíbila jsem ti, že to zvládneme. Pomůžu ti, neboj..." tiší mě, zatímco já jí máčím tričko.
,,Děkuju..." zašeptám tiše.
,,Nemáš vůbec za co.." vtom se ozve zvonek. Vstanu a kouknu na spoušť co jsem způsobila. Zavrtím nad sebou hlavou.
,,Jdu otevřít.." ohlásím a vypotácím se dolů do kuchyně, máme tam obvazy. Umyju si obličej i ruce. Dva obvazy rychle chňapnu, obvážu si ruce a otevřu dveře. Před nimi stojí policajt.
,,Přejete si?" otážu se a přeměřím si ho pohledem.
,,Vlastně ano. Hledám dceru pana Williama Bernarda Comanoa. Je tu někde?"
,,Stojí před vámi.."
,,Ó.. pardon... já jsem vám přišel oznámit, co se s vaším otcem stalo.." ztuhnu na místě. Ne, jen to ne, prosím!
,,Oznamuji vám, že vašeho otce jsem včera pozdě večer, nebo spíš v noci, tudíž dnes hodně brzo ráno, našli..." zamotá se nejistě.
,,Kde?" vydechnu.
,,U řeky.. za lesíkem.." sklopí hlavu.
,,Co s ním je???" vyjeknu netrpělivě. Nehledě na to, že je to polda. Chci vědět co je s tátou.
ČTEŠ
Lady Black (KOREKCE)
Fanfiction,,Proč to děláš?" zněla jeho otázka, hlas se mu chvěl. ,,Nemám na vybranou.." můj hlas byl pevný a plný odhodlání. ,,Vždy je možnost volby!" snaží se mi to se slzami v očích rozmluvit. ,,Teď už však ne.." vyvrátím mu to, otočím se a nočním deštivým...
