Lady Black (KOREKCE)

Tattoo

V médiích tetování, co má Lady Black na zádech.

,,Dík, ten jsme zařizovaly ještě s mamkou." usměju se na Rosse a přelítnu pohledem veškerý plakáty.

,,Máš dost slušnou sbírku." pokývá uznale hlavou, pokrčím rameny.

,,Asi jo. Je to jedna z mých hlavních zálib." zakřením se, přejdu k posteli, na níž si dřepnu a vezmu notebook. Kouknu na čas, skoro tři hodiny. Sakra, fotřík má objednávky.

,,To si ze mě dělá srandu!" zakleju naštvaně a vyletím na nohy.

,,Co se děje?" vyskočí i Rosse.

,,Táta je tatér a má objednávky. Problém je ale v tom, že někde klidně chlastá." zavrčím rozzuřeně a pádím do garáže. Ano, otec má svůj salón v garáži.

Seběhnu schody a vletím do garáže. Pár lidí už tam čeká.

,,No potěš." protočím oči a povzdychnu si.

,,Moc se omlouvám. Táta měl neodkladnou záležitost, kterou musel vyřešit a zapomněl vás informovat." snažím se znít co nejomluvněji. Mladý pár se jen usměje, že prý je to v pořádku.

,,A vy taky tetujete?" kývnu na souhlas a Rosse málem vypadnou oči z důlků.

,,Zatím si nikdo nestěžoval." usměju se a pokynu jim, ať se posadí. Taťulínek alespoň nechal už předem připravený serepetičky. No, aspoň že tak.

,,Co si račte přát?" zazubím se na hádám dvacetiletou holku, sedící nervózně v křesle.

,,My jsme se shodli na tom, že nejlepší na začátek by bylo něco malýho na záda, ale nedohodli jsme se na tom, co by to mělo být." znervózní ještě víc. No skvěle, tohle úplně miluju. Ponechám si však na tváři zamrzlý úsměv.

,,Já bych doporučovala třeba pírko nebo noty, či vzlétající hejno ptáků." navrhnu. Dívka se toho hned chytí.

,,Pírko by se mi vcelku líbilo! A kolem toho noty? Šlo by to?" zamyslím se a zkusím si to představit.

Vezmu papír s tužkou a narychlo načrtnu to, jak bych si představovala její výběr já. Dívka nadšeně přikyvuje.

,,To je skvělé! Jak rychle a krásně kreslíte. To samý dokážete vytetovat?" diví se.

,,Kdybych neuměla, tak vám nenavrhuju své služby." zakřením se, ale cítím se dost podrážděná. Už to chci mít za sebou.

,,Ooh, ovšem." zrudne nejistotou. Kluk stojící vedle ní se jen blbě usmívá. Vypadá trochu jako já, očividně se mu tu nelíbí a radši by byl doma.

,,Velikostí by to odpovídalo nákresu?" pokývá hlavou znovu.

,,Tak, řekněte mi kam to chcete a dáme se do toho!" rozhodnu. Ukáže na záda nad levou lopatku.

Kývnu, aby si vytáhla tričko, nandám si rukavice, dám blíž pičičandičky potřebný k tomuhle srandičkování a pustím se do práce.

,,Hotovo!" prohlásím po více jak hodině práce. Odfouknu si, to její občasný kňučení bylo na zabití. Když jí nalepím membránu, oni zaplatí a odejdou, zhluboka se nadechnu a rozplesknu se na zemi.

,,Nesnáším tyhle bačkory, co se jdou tetovat prvně. Ani já tak nefňukala." kouknu na Rosse, co přešlapuje z nohy na nohu.

,,Co je? Potřebuješ na záchod?" uchechtnu se.

,,To zas ne. Jen... ty jako tetuješ?"

,,No, občas jo. Mám to jako brigádu, dá se říct."

,,Ehm... Já jsem se tě chtěla zeptat, jestli bys mi taky neudělala tetování." zbystřím a vyskočím na nohy.

,,A jaký chceš?" optám se okamžitě a culím se jako trotl.

,,Nevím, ale líbí se třeba to, co máš na prstech." pokrčí rameny.

,,OK, řekni mi kam bys chtěla to tetování a podle toho rozhodneme, ju?" zasměju se a Rosse taky. Pokrčí rameny.

,,Jaký máš ty?" zamyslím se.

,,Mám jich docela dost. Třeba například na zádech - lopatkách a bedrech, na předloktí, na prstech, na břichu a vzadu na krku..."

,,Ukážeš prosím?" zasměje se Rosse. Vyhrnu si tričko, vlasy dám do drdolu a otočím se kolem dokola.

,,Fíha, ten vlk musel asi dost bolet, co?" ukáže mi na břicho. Jen zavrtím hlavou.

,,Dalo se to přežít." řeknu jen a zadívám se jí do očí.

,,Co si tedy bude madam přát?"

,,Umíš znak BVBčka?" vysouká ze sebe. Kývnu na souhlas.

,,Dalo by se to v malým provedení, i se jménem, tady na vnější stranu ruky?"

,,Myslíš na hřbet ruky? Který?"

,,Pravý." zakývám hlavou a načrtnu to, podám jí nákres.

,,To je přesný!" kření se od ucha k uchu.

,,Připrav se, jdeme na to!" varuju a dám se do tetování.

,,Finito. Tak co?" koukne zděšeně na svou ruku, ale hned se jí po tváři rozlije nadšený výraz.

,,Je to úžasný!" vypískne a sevře mě v drtivém objetí.

,,Kolik?" chvilku na ní nechápavě zírám, pak mi to docvakne.

,,Nic, to je zdarma, jako potvrzení našeho přátelství. Pozornost podniku."

,,Ne to nejde. Musím ti to zaplatit!"

,,E-e-e. víš co? Jestli trváš na placení, tak mi kup nějakou čokoládu a budem si kvit. Okej?"

,,Chm. Tak jo..." uraženě mě propaluje pohledem, nakonec se ale obě rozesmějeme.

,,Něco dalšího, madam?" zamyslí se.

,,No... na to, že jsi chtěla jedno, tak jsme přetáhly vcelku dost." směju se až mi tečou slzy, mezitím co uklízím veškeré použité věci.

,,Ale sluší mi to, ne?" zkusí hnout prsty, ale tvář zkřiví do bolestné grimasy.

,,Nemrdlej s tím nebo to bude ještě horší. Pojď prosím tě." vejdeme do kuchyně, vyndám led z mrazáku a podám jí ho, vím jak to bolí.

,,Nezabije tě máma?" optám se. Jen zavrtí hlavou.

,,Neřeš to, já si poradím." culí se jako měsíček na hnoji.

,,Kolik je?" mrknu na hodiny.

,,Tři čtvrtě na sedm." pronesu bezstarostně.

,,Jujky... já budu muset dom." zesmutní.

,,Škoda. Ale ještě si písmem, ne?" praštěně a přehnaně splašeně začne pokyvovat hlavou.

,,Chceš pomoct domů?"

,,Ne, v pohodě, mám to odsud jenom kousek!" odpoví a já jí vyprovodím.

,,Čau!"

,,Čauves! Napíšu ti, nebo můžem hodit call." houkne, než zavřu dveře.

Písknu na Bruta, v kuchyni vezmu z lednice jogurt a balení copových sýrů - nemám páru jak se jim nadává - a vyběhnu po schodech, které beru po dvou, div se nepřerazím a zapluju do pokoje.

Vezmu noťas, zapnu Skype a na mobilu mrknu na messenger.

Lady Black: Napiš mi svůj Skype, pls.

Rosse Pollo: Ale nebudeš se smát. Slib mi to!

Lady Black: Slibuji :D

Rosse Pollo: rosse_bvbarmy

Lady Black: Náhodou. Vždyť je to dobrý.

Přidám si jí do kontaktů a už jen čekám až to přijme, což se stalo během chvilky a dokonce i zavolala.

,,Blemc!" vyjeknu místo pozdravu.

,,Taky tě mám ráda ale slintat na mě nemusíš!" vyprskne smíchy.