Lady Black (KOREKCE)

Chanty má dnes zase dobrou náladu

,,Ty jsi tak lííínáááá!!" vyčte mi Chris a dloubne do mě ukazováčkem.

,,Jako hlína..." uchechtne se Andy, propálím ho zmučeným pohledem typu "teď jsi na jeho straně už i ty??"

,,Jo to jsem! Jsem líná hlína! A ležím si za tím!!" prohlásím a roztáhnu se po Ashleym, na kterém jsem se uvelebila jako předtím on na mně.

,,Chrííísííí!!!!"

,,Ano sestřičko?"

,,Přinesl bys mi můj oblíbený polštářek???"

,,A ten je jaký?"

,,Zelený a sexy!"

,,Sexy polštář? Nejsi nemocná?"

,,Hele, podívej se mi do pokoje. Koukej po zeleným polštáři s potiskem a poznáš sám.."

,,Jak myslíš..." prohlásí a odejde.

,,Chantelle... děláš si prdel??" ozve se z patra. Mám co dělat abych nevyprskla smíchy.

,,Doslova bratříčku, doslova..." chechtám se a vytrhnu mu z rukou svůj sexy polštář, hned jak se vrátí k nám dolů.

,,Co??" zděsí se Ash.

,,Tak se podívej!" vybídne ho CC.

,,Není úžasnej??" přidám se.

,,To teda je.." vyjeveně zírá Jinxx a Jake. Andy s Ashem mají neskutečný výtlem a Chris? Stále strnule pozoruje můj polštář.

,,Tolik svýho a Ashleyho zadku pohromadě, jsem snad ještě nikdy v životě neviděl..." vysouká ze sebe Andy a rozcuchá mi vlasy. Zamračím se na něj a vlasy si urovnám.

Uraženě se k nim otočím zády, ležím na pravém boku. Hlavu dám na opěradlo, podepřu polštářem a nohy nechám přehozené přes Ashův klín.

Mé rozhodnutí ignorovat je se změnilo ve spánek, plný věčného poloprobouzení. Jestli chápete co myslím.

-

,,Prosím tě nemluv nahlas.. snižuješ IQ celýmu domu a všemu nábytku v něm.." odfrkne si Chris směrem k Ashovi, když zaregistruje jejich velmi inteligentní debatu s Jakem a Andym.

Protočím oči a zavrčím pár nesrozumitelných slov. Rozhodnu se odejít někam, kde bude větší klid.

Vstanu a odšourám se i s polštářem pryč. Naposledy se na ně podívám, vidím že ani nezaregistrovali že odcházím.

Zamračím se, prudce se otočím, neuvědomím si v jaký blízkosti jsem a setrvačností políbím zeď.

,,Tele!" začne se mi smát Jinxx, který se zrovna vyloupne z předsíně. Ušklíbnu se a promnu si naražený nos.

,,Stává se.." pokrčím rameny. Znovu se začne smát.

,,Tobě až příliš často..." odkašle si, jen ho pozoruju.

,,Přestoupni si! Přestoupni si!!" zakvílím po chvilce tupého zírání na něj a ukazuju na podlahu.

,,Proč?" vyjekne a začne poskakovat, mezitím kouká na zem a hledá důvod mého ječení.

,,Stojíš si na vedení..." oznámím tiše a začnu se smát.

,,Mrcho.. nemůžeš říct jednou něco hezkého?" zamračí se.

,,To ode mne čekáš příliš..." uculím se.

,,Taky si myslím.." povzdechne si. Zkontroluju tlupu v obýváku, pozorují nás.