,,Pro boha! Kdy jsem šla spát?" kouknu na hodiny. Je skoro dvanáct, poledne.
Neříkám že se nerada válím, strašně ráda lenoším a jen si válím šunky, ale už dlouho jsem k tomu neměla příležitost a je to trochu zvláštní změna.
Zívnu na celé kolo, prohrábnu si vlasy a donutím se pohnout směr okraj postele. Jak se ale dál ukázalo, nebyla jsem schopna se zpod vyhřáté peřiny vykopat.
Protáhnu se a otočím na bok obličejem ke dveřím. Brutus s Canjajem ale určitě spí na posteli na opačné straně.
Asi bych je to měla odnaučit, ale je to tak krásnej pocit. Probouzet se vedle něčího teplem sálajícího těla.
Ačkoli je to zvíře a ne člověk, tak je to přeci jen lepší než budit se do chladné peřiny i matrace, bez mokrého jazyku na tváři a granulového dechu s kňučením, když se odmítáte pohnout.
Bez toho je nuda, to už jsem zjistila, když se mi podařilo se uraženě zdekovat a nechat psy před dveřmi.
Celou dobu na mne čekali a jen doufali, že je pustím dovnitř k sobě.
Z druhé strany postele se ozve mručení, jak se Brutus protáhnul. Otočím se k nim a začnu se smát.
,,To je namáhavý jen tak ležet a válet si kožich, co?" vysoukám ze sebe mezi smíchem.
Jen vyplázne jazyk ve spokojeném psím úsměvu a tak kouknu na Canjaje. Ten začne bušit ocasem do matrace.
,,Hele ty vrtichvoste, neukruť si chvost.." špitnu přidušeně. Oba dva se na mne vrhnou a začnou mi olizovat obličej.
,,Vy čuňata, smrdíte jak zkažený ryby." prohlásím když je od sebe s kašlem odstrčím.
,,No netelte se na mě!" zamračím se a vstanu, musím ze sebe ten puch smýt.
Když konečně vylezu převlečená do plachtoidního trika a plandavých šortek, čistá a voňavá z koupelny, tak ti dva leží natáhnutí přes celou postel a zírají na mou maličkost s hladovými výrazy.
,,Máte hlad?" nastraží uši a zamáchají ohony.
,,No tak na co čekáte? Jdeme!" pobídnu je a pokynu jim rukou ze dveří, jako torpéda vystřelí ven.
,,Telata.." utrousím si pro sebe pobaveně.
To jsou psi, ne telata.. oznámí mi hrdě pisklavý hlásek mého podvědomí.
,,Díky za info. To bych bez tebe nevěděla.." protočím nad sebou očima.
No právě.. ještě že mě máš!! tetelí se mé vnitřní vlezlé já radostí.
,,Hlavně se nepřeražte!" zahulákám ještě na psy a pak vykročím dolů za nimi.
,,A víš že ta schizofrenie není zas tak špatná?" řeknu zamyšleně.
,,Je špatná.. a to hodně!" zírá na mě parta kluků co sedí u stolu a snídá, nebo spíše asi obědvá jelikož tohle se moc klasické snídnani nepodobá. Zarazím se a chvíli si navzájem měníme nechápavé pohledy.
Nakonec se rozesměju na celé kolo, až se bez dechu sesunu na zadek na tvrdou podlahu, bez koberce ještě ke všemu.
,,Hele, jsem jedinej kdo si myslí že by jí prospěla psychiatrická léčebna?" optá se Andy. Okamžitě se přestanu smát a spražím ho vražedným pohledem.
,,To bude jen duševní kolabs, za chvíli se to srovná, stačí jí přecpat čokoládou." pokrčí rameny Jinxx.
,,To pomáhá?" zeptá se zvědavě CC.
ČTEŠ
Lady Black (KOREKCE)
Fanfiction,,Proč to děláš?" zněla jeho otázka, hlas se mu chvěl. ,,Nemám na vybranou.." můj hlas byl pevný a plný odhodlání. ,,Vždy je možnost volby!" snaží se mi to se slzami v očích rozmluvit. ,,Teď už však ne.." vyvrátím mu to, otočím se a nočním deštivým...
