Lady Black (KOREKCE)

Že by kamarádka?

Rosse Pollo: Hele nemáš dneska čas? Je sobota a já nějak nemám žádný plány... Nechceš někam zajít?

Lady Black: Čas mám, tak klidně někam zajít můžeme.

Rosse Pollo: Jééj!  Ale kam?

Lady Black: Vádí ti kavárny?

Rosse Pollo: Vůbec ne! Kavárny miluju!

Lady Black: Super! Tak vím kam. :)

Rosse Pollo: Okey, kdy a kde si dáme sraz?

Zamyslím se. Chci co nejdříve vypadnout, ať mám klid co nejdelší dobu a užiju si den.

Lady Black: Za půl hodiny na hlavní křižovatce? Je to kousek od parku a řeky, asi dvě stě metrů. Na rohu je tam pizzerie, tak můžem dát sraz tam, jestli chceš. Víš kde myslím? Trefíš tam? :D

Rosse Pollo: Jojojo! Skvělý! Už se moc těším. :D

Lady Black: Já se taky těším. Tak zatím čau! :)

Rosse Pollo: Jj, čauves! :D

Vrhnu se do koupelny a spáchám ranní hygienu. Poté vletím do pokoje a začnu se přehrabovat ve skříni. Najdu co jsem hledala, tričko s potiskem BVB, černý šortky. Pročešu si svou těžko zkrotitelnou hřívu, udělám si lehký černý linky kolem očí, popadnu mobil, peněženku a klíče a písknu na Bruta.

Bezhlavě se rozběhnu ke dveřím. Nedojde mi však, že jsou stále zamčené a tak do nich s hlasitou ránou narazím. Jen něco nevrle zamručím, odemknu a sešupu schody dolů do přízemí.

Kvapně se obuju a s Brutem v závěsu vyběhnu z domu. Je krásné teplé letní dopoledne a já letím jako vítr na místo srazu. Ptáci vesele skřehotají a já mám pocit, že po nich brzo něco hodím.

Dorazím na hlavní křižovatku a zahnu za roh směrem k pizzerii. Už tam stojí černovlasá holka s modrými proužky, ve stejném tričku jako mám já a v džínových šortkách.

A pro mé neskonalé překvapení jí u nohy sedí štěně vlčáka. Dívka ke mně stočí svůj pohled a na tváři se jí rozlije potěšený úsměv. Vydá se ke mně svižným krokem.

,,Ahoj! Já jsem Rosse." uculí se. Kývnu a rozejdu se ke kavárně.

,,Ahoj, já Black."

,,Tvoje jméno je opravdu Lady Black?"

,,Ne tak docela..." zakřením se a zahnu doprava.

,,Helemese! Koho nám to čerti nesou! Naší milou slečnu Black!" zajásá nadšeně pan Dealoy, postarší velmi milý muž a majitel mé nejoblíbenější kavárny.

,,Dobrý." pozdravím ho a jdu si sednout na své obvyklé místo do rohu. Brutus i s Rosse a jejím vlčákem jdou za mnou.

Sednu si a položím mobil na dřevěný stolek, na němž je malá vázička s růží a zapálenou svíčkou, vonící po třešních.

,,Jako obvykle?" zeptá se pan Dealoy. Kývnu na souhlas.

,,A vy slečno?" koukne na Rosse.

,,Já si dám to samé." usměje se.

,,Jsem rád, že tu jste s kamarádkou a ne zase sama." přitočí se ke mně před odchodem majitel kavárny.

,,Máš super tričko, taky posloucháš Black Veil Brides?" zeptá se a prstem ukáže na svoje a moje tričko. Pokývám hlavou na znamení souhlasu.

,,Ty taky. Jo, je to jedna z mých nejoblíbenějších kapel." zakřením se.

,,Jak jsi na ně přišla?" pokrčím rameny.

,,Vlastně nevím. Jak ty?"

,,Brácha." zazubí se. Pan Dealoy nám přinese dva hrnečky kávy. Poděkuju mu a zhluboka se nadechnu. Lískooříškové kafe miluju ze všeho nejvíc.

,,Páni! Je skvělý!" vyhrkne překvapeně Rosse. Jen se usměju.

,,Jak se jmenuje?" pohodím hlavou směrem k vlčákovi, ležícímu na zemi naproti Brutovi.

,,Donny, po tátovi. Jak tvůj?" optá se na oplátku.

,,Brutus, podle medvíděte. Jsou stejně chlupatí." prohlásím a obě se dáme do smíchu. Takhle dobře mi už dlouho nebylo, připadám si šťastná.

,,Jak si k němu přišla?"

,,Brácha mi ho dal, jako dárek abych mu odpustila to, že mě opustil. A ty?" uculí se a pohladí Donnyho po hlavě.

,,Táta, abych měla alespoň nějakého kamaráda." podrbu Bruta za ušima.

,,Počkej. TY nemáš kamarády?" vyjekne. Zavrtím hlavou v záporné odpovědi.

,,Tak to nechápu. Dyť jsi hrozně fajn!" uculím se.

,,Děkuji, ty jsi taky hrozně fajn." zakřením se a kouknu na ni. Jsme tu skoro hodinu a zatím se proud řeči nezastavil.

,,Díky. A víš co? Teď by to chtělo nějaký zákusek." vypískne a hrne se k prosklené výloze se zákusky.

,,Karamelovej dort s domácí šlehačkou." prohlásím jakoby nic a usrknu zbytku kávy. Rosse se zasekne uprostřed pohybu a otočí se na mne.

,,Ty mě děsíš!" zasměje se. I mě vcelku zaráží ta velká podobnost mezi námi. Po dalších asi dvou hodinách strávených klábosením, popíjením a pořádáním karamelových dortů zaplatím a vstanu.

,,Nechceš na chvíli ke mně?" navrhnu, Rosse přikývne a tak se vydáme na cestu.

,,Proč jsi to zaplatila? Já chtěla platit." kňučí má nová kamarádka.

,,Ne-e-e... Moje nejoblíbenější kavárna, moje peněženka si bere na starost placení."

,,Fajn." zamručí poraženecky. ,,Ale příště jdeš do MÝ nejoblíbenější kavárny a příště platí moje peněženka!" rozhodne s úsměvem a tak jen kývnu.

Dojdeme za další roh a před námi se zjeví můj barák. Přijdu ke dveřím a otevřu, nakouknu dovnitř. Nikde nikdo, jak jsem předpokládala. Táta je určitě v hospodě nebo na nějaký jiný chlastací akci.

,,Tadá! Vítej u mě doma." otevřu dveře a pokynu jí ať vstoupí.

,,Téda. Pěkný." začne šmejdit po domě. Nechám jí u její činnosti a zamířím do kuchyně.

,,Dáš si becherovku nebo něco?" houknu.

,,Ty máš becherovku?" ozve se těsně vedle mého ucha, až se leknu.

,,Táta má zásoby všeho možného." každá se sklenkou v sobě, dojdeme po schodech do patra a ke mně do pokoje.

,,No tý vole. To je bomba pokoj!" vydechne Rosse a rozplácne se na jednom ze sedacích pytlů, já vedle ní. Nemohu se zbavit šíleného úsměvu od ucha k uchu.