Lady Black (KOREKCE)

Koncert

,,Jste hrozný.." udělám velmi ublížený výraz, i když sedím v obýváku na gauči, v rukách svírám hrnek s vařící kávou, jsem převlečená a přes sebe mám deku, tak je mi stále zima a klepu kosu.

,,Pojď sem, ty uražená." zasměje se Marc a obejme mě, kupodivu příjemně hřeje a tak se nechám.

,,Stejně jsem na vás pořád naštvaná..." zavrčím a kouknu z okna.

,,No jó.. to víš že jo..." směje se moje opěrka a zacloumá se mnou, díky bohu jen lehce, tudíž kafe nevyšplouchne přes okraj.

,,V kolik že ten koncert začíná?" zeptám se, nebo spíš zahuhňám do hrníčku, který okusuju, abych zaměstnala zuby aby nedrkotaly, po delší době ticha.

,,Kolem sedmé... ale to abychom tam byli už v půl." ujasní Rosse. Kývnu, že rozumím, je tři čtvrtě na šest. Tudíž máme ještě dost času.

,,Tohle je.. nemožný.." zaskuhrám tiše.

,,Co máš na mysli?"

,,Vás dva.." uculím se.

,,Proč?" nechápou.

,,Protože se moc dlouho neznáme, ale já mám pocit, jako kdybychom byli dlouholetí nejlepší přátelé..." sklopím pohled, tím se kouknu do hrnku.

,,Mám stejný pocit!" vyhrknou nastejno a usmějí se. Chvíli na sebe navzájem zíráme, ale pak se dáme do smíchu.

Poprvé za dlouhou dobu jsem se cítila opravdu neskutečně happy. Vtom mi začne vyzvánět mobil, zvednu ho ze stolku a přijmu hovor.

,,Prosím?" nic, jen ticho a přerývaný dech. Tázavě si oddálím telefon od ucha a nechápavě se na něj zadívám.

,,Haló?" opakuji pokus, pořád nic. Vytípnu to a protočím očima, tohle opravdu miluju, takový random pranky.

,,Kdo to byl?"

,,Nemám ponětí.." odpovím klidně a opřu se zády o Marca. Nastane ticho, zamyslím se nad tím, kdo to asi byl.

,,Nemůžu se dočkat toho koncertu.." vydechnu po chvíli a nedočkavě propaluju pohledem hodiny.

,,Až uvidím svý hrdiny naživo... to bude super!" šeptám do ticha.

,,Nápodobně!!" Rosse začne poskakovat po celým obývacím pokoji, vypadá u toho velmi srandovně, skoro jako když jsme si opilý volaly přes Skype.

,,Pohněte nebo tam nedorazíme nikdy!!" huláka Marc po celým MÝM domě.

,,Zavři kředenc, padá ti nádobí..." odpoví Rosse nakrknutě a dál se mě snaží donutit do legín a sukně, která by byla přes to.

Já si na sebe ale hodím triko s BVB, potrhaný černý jeansy, conversky a šátek jako má CC.

,,Ehm... chm... to by taky šlo." schválí mi to nakonec. Pokývám hlavou a seběhneme urychleně dolů.

,,No konečně..!" odfrkne si zpruzený Marc a všichni tři vyjdeme z domu, zamknu za námi.

Vydáme se k nim domů pro auto. Je štěstí, že Rossein bratr je o rok a pár měsíců starší než já a o dva roky starší než Rosse.

,,Jedeme?" pobídne mě Rosse, abych si nasedla do modré Audi R8 na místo spolujezdce.

,,Ségru mám radši vzadu, při jízdě pochopíš.." řekne Marc, nastartuje a šlápne na plyn, vyjede z příjezdový cesty směr centrum města.

Ohlídnu se dozadu a musela jsem dát Marcovi za pravdu. Rosse hryzala sedadlo a drtila ho v rukách, kníkala a bůh ví co ještě.

,,Proč to dělá?" vysoukám ze sebe tázavě, vážně to nechápu.

,,No.. to by ti měla říct spíš ona ale.. no, radši jindy.." zavrtí hlavou Marc a zakření se. Pokrčím tedy rameny.

,,Jak chceš.." uculím se a sleduju cestu před námi, za chvíli už jsem viděla místo určení.

,,OMG! OMG!! OMG!!!" piští Ro. Začnu se smát, její bratr se po chvíli přidá.

,,Bože.. já zním jako fanynka Justina Biebra nebo One Erection, či co to je za píp.... Ale... já neci být belieberka/directionerka! Já chci zůstat taková jaká jsem! Ách jo! Jak já miluji BVBArmy!!" zoufale lomcuje sedadlem.

To už se s Marcem válíme po parkovišti, na které jsme mezitím dojeli, zaparkovali a vylezli. Skoro všichni.

,,Tak pojď Ro, nebo to nestihneme!" zasměju se a vytáhnu jí ven z auta, které následně její bratr zamkne.

,,Dyť už se sápu.." zamručí a všichni tři se svižným krokem vydáme k pódiu.

,,Mrknem pak do zákulisí?" navrhne Marc. S Rossie obě dvě začneme nadšeně přikyvovat hlavama.

,,Třeba si tě oblíbí a vezmou si tě domů jako domácího mazlíčka, co ty na to?" špitne mi Ro do ucha.

Jen se pobaveně uchechtnu. To určitě. Musela bych být nějaká slavná zpěvačka nebo herečka, či nějaká šlechtická dcera, aby si mě vůbec všimli.

,,Zajdem pak pro autogramy, ne?" optá se Marc. Jen kývnu a přemýšlím nad bratrem, kde asi je? Má mě pořád rád? Myslí na mne někdy? Má furt stejný styl?

,,Hej jdeme! Už to bude začínat!" žďuchne mi do žeber Rosse. To jsem se na tak dlouho zamyslela?

Zíráme na pódium, kam vbíhá CC a zasedá k bicím. Pak následuje Jinxx, Jake a Ashley a nakonec Andy.

Drknu do Marca a Ro. Podívají se na mě, naznačím jim zákulisí. Marcovi se rozzáří úsměv na tváři, Rosse vypadá podobně.

,,Ahoj chlape! Jak se máš?" vyběhne Marcovi vstříc jeden kluk z ochranky. Mohlo mu být tak pětadvacet, maximálně.

,,Čau! Super, jak ty?" culí se bratr mé kamarádky.

,,Nemůžu si stěžovat! Co potřebuješ?" podají si ruce a obejmou se. Samozřejmě jako pořádný chlapi, že ano.

,,Potřebovali bychom se dostat do zákulisí. Tady kamarádka má osmnáctiny takže..."

,,Víc neříkej!" usměje se kluk z ochranky a otočí se ke mně, podá mi ruku.

,,Všechno nejlepší k narozeninám. Já jsem Bill a ty?" stisknu mu ruku a usměju se na něj taky.

,,Jsem Chantelle, ale říkej mi Black, Lady Black." kývne hlavou a odvede nás do zákulisí.

,,Díky moc, máš to u mě!" poděkuje mu Marc a Bill odejde. Zahledíme se na Andyho zpívajícího Nobody's hero, poskakujícího s Ashleym, Jakem a Jinxxem po pódiu.

Zpívali jsme nadšeně s Andym celé texty všech písní co zazněli. Po písničce I am bulletproof vyhlásili přestávku a rozešli se směrem k nám, ztuhnu na místě, mozek mi přestane pracovat a já zůstanu zírat do tváří všem členům Black Veil Brides.

Šťastný Valentýn!!! I když já ho neslavím, takže jsem ho strávila jinak než by se očekávalo... :/ :D Snad jste si ho, i s novým dílem, užili! ;3