Unrequited Love [PART 1]✅

18. KAPITOLA

Rozeběhla jsem se co nejvíc, co to šlo a skočila jsem.

Naštěstí se mi to povedlo a nerozplácla jsem se na zemi jak nějaká moucha.

,,Ty blázne! Mohla jsi se zabít!" okřikl mě James.

,,Pořád lepší se zabít sama, než aby jsi mě zabil ty." zasmála jsem se a slétla s koštětem dolů.

,,Jamie, víš co bych strašně moc chtěla?" zasněně jsem se podívala do nebe a lehla si na trávník.

,,Co? Siriuse do postele?" zavtipkoval, ale mně to jako moc vtip nepřišlo. Vražedně jsem se na něj podívala a při pohledu na Blacka jsem zčervenala.

Nikdy! Opakuji nikdy bych s ním nic neměla. Nesnáším ho a tak to i zůstane.

,,Tak co by jsi teda chtěla?"

,,Ále, to už je jedno." usmála jsem se.

,,Vidět Reguluse." zašeptala jsem tak, aby mě nikdo neslyšel.

Ach, tak moc mi chybí. Tak moc bych chtěla být teď vedle něho a povídat si s ním. No jo, ještě dvanáct dní a pak zpátky do Bradavic.

,,Hej Kat, vnímáš?"

,,Ehm, co?" zeptala jsem se zmateně.

,,Ptal jsem se, co budeme dneska dělat."

Zapřemýšlela jsem. Co bychom dneska mohli dělat?

,,Já teď půjdu do svého pokoje s Lily. Mám nápad. Dneska se celý den nebudeme vídat. Budeme jenom ve svém pokoji- ty s Blackem a já s Lily."

,,Ale-...." namítl Black.

,,Ježiš, na nic jsem se tě neptala Blacku. Prostě to oznamuju. Nazdar."

,,Nemusíš bejt pořád taková kvočna Wilsonová." zaškaredil se. Nad tím jsem jen protočila oči a ukázala mu prostředníček.

,,Lily? Víš, něco mě napadlo. To, jak jsem řekla, že dneska se celý den s nikým nebudeme vídat byla záminka pro to, abych se mohla přemístit do Black Mannor k Regulusovi. Mám o něj totiž strach a navíc mi strašně chybí. Chtěla bych ho vidět. Pro to jsem tě chtěla poprosit, nevadilo by ti, kdyby jsi tu pár hodin počkala?"

,,No jasně Kat. Ale nebude to nebezpečné? Kdyby na to James přišel, tak tě zabije." zasmála se rudovláska.

,,Neboj se Lil, bude to v pohodě. Moc ti děkuju. Za pár hodin jsem zpátky. Pa." rozloučila jsem se a přemístila se.

Bohužel, naprosto inteligentní a úžasné Katherine nedošla jedna věc- dům je chráněn kouzlem, aby se tam a nebo z něj nešlo přemisťovat. Takže teď stojím v nějakém smradlavém houští a mám naprosto zničené moje nové boty. Asi jsem si neměla brát podpatky.

Když jsem už asi po půl hodině našla cestu vedoucí z lesa a ocitla se před hlavní bránou, vypískla jsem radostí. Teď už jen stačí abych se dostala dovnitř a našla Regulusův pokoj bez toho aniž by mě někdo viděl.

Pomaličku jsem otevřela dveře od domu a potichu tam vlezla. Vylezla jsem schody až do nejvyššího patra, jelikož jsem věděla, že tam Regulus bude. Reg má totiž rád hvězdy a rád se na ně v noci dívá, takže je jasné, že bude v úplně tom nejvyšším patře.

A měla jsem pravdu. Úplně vzadu na konci chodby byly dvoje dveře. Na jednich z nich byla jmenovka se jménem Sirius a na těch druhých dveřích bylo napsáno Regulus.

Bez zaklepání jsem vešla dovnitř a to, co jsem uviděla mě zaskočilo. Jak mi Regulus psal, že je úplně v pohodě, tak to nebyla tak úplná pravda.

Můj nejlepší kamarád ležel na posteli (nejspíš spal) a jeho obličej byl celý pomlácený. Na jeho obličeji byly vidět  velké modřiny a odřeniny modro-fialové barvy, což znamenalo jediné. Mučilo ho Cruciatem. Toto kouzlo jsem okamžitě poznala, jelikož mí rodiče ho na mě aplikovali také. Tato kletba je to nejhorší, co vás může v životě potkat.

Když jsem s prohlížením jeho obličeje skončila, podívala se na jeho sexy tělo, na kterém momentálně byly velké krvavé šrámy. Panebože to ho řezali nožem nebo co?! Jeho černá košile, kterou měl na sobě byla totálně "promočená" krví. Úplně jsem se zděsila, když jsem mu rozepla košili. Po celém jeho těle byly škrábance různých tvarů a velikostí, ale do boku měl vyřezanou malou díru. Bylo to jako kdyby do něj někdo strčil nůž a začal s ním otáčet sem a tam.

O můj bože, co teď budu dělat? Přemístit se nemůžu- udělalo by mu to akorát oštěp, letax také nepřichází v úvahu. Musím ho odtud dostat, ošetřit ho a pak ho rychle dopravit zpátky, aby jeho rodiče nezjistili, že byl pryč. To by byl pěkný průser.

Musím ho dostat do mého pokoje, kde mi ho Lily pomůže ošetřit. A navíc tam mám tu léčivou mast, kterou jsem dala i Blackovi staršímu. Pro jistotu jsem koupila ještě jednu a teď vím, že se to vyplatilo.

Pomalu jsem Reguluse (který byl stále v bezvědomí) opřela o mě a společně jsem nás postavila na zem. Dala jsem si jeho ruku kolem ramen a začala ho "táhnout" z domu. Samozřejmě jsem nezapomněla na zneviditelňovací kouzlo, aby nás nikdo neviděl.

Když jsem se konečně dostala do lesa z kterého jsem přišla, opřela jsem Rega o kamen a začala pomalu oddechovat, jelikož nést na ramenou sedmdesát kilo není žádná sranda.

Bylo mi jasné, že ho teď budu muset nést ještě tak pět kilometrů, než dojdeme k Potterovým. Zhluboka jsem se nadechla a opět jsem si jeho ruku "obvázala" kolem ramen. Vešla jsem do hlubokého lesa a šla směrem domov.

**********

Už Reguluse nesu asi přes čtyři hodiny a musím říct, že se modlím, aby to tady se mnou někde neseklo. Těžce dýchám, jsem opřená o strom a po tváří mi začínají téct slzy.

Tohle nezvládnu. Přivřela jsem oči a z úst se mi vydral tichý sten. Už je tma a já jsem tady sama v hlubokém lese. Lily musí být jistě úplně vystrašená. Jenom doufám, že nic neřekla klukům.

Byla jsem už smířená s tím, že už se nepohnu když se mi podlomily nohy a já spadla na zem. Regulus ležel vedle mě a já sledovala jeho tvář a hruď, která se velice pomalu nadzvedává. Teď už jsem dala slzám volný průchod a spojila si s ním ruce.

No tak Katherine, musíš se vzchopit. Nemůžeš ho tady nechat, nebo umře. Musíš ho zachránit. Musíš v sobě najít sílu.

Nadechla jsem se a přes můj hlasitý řev jsem se s Regulusem začala zvedat ze špinavé země. Když jsem se už konečně zvedla, začala jsem rychlým krokem jít.

Když jsem asi po hodině uviděla to, kam jsem směřovala, vážně jsem si oddychla. V dálce jsem uviděla Potterovské sídlo. Konečně jsem doma. Opět jsem chvíli vydechovala a pak jsem se již naprosto vyčerpaná a unavená se slzami stékajícími z mých očí jsem se vydala vpřed.

Už jsem konečně byla pár metrů od hlavní brány, ztěžka jsem dýchala a najednou se mi zatmělo před očima a já spadla na zem. Poslední co jsem cítila byla bolest a o chvíli později jsem necítila nic. Propadla jsem do černo-černé tmy a slyšela, jak někdo zakřičel mé jméno.

Ahoj!♥ Takže jelikož jste naprosto úžasní a dali jste na předchozí kapitolu za dva dny 25 votes je tady další kapitola♥

Budu ráda za jakékoli voty a hlavně vaše komentáře a názory♥

20 + votes= kapitola do dvou dnů

pod 20 votes= kapitola za týden

Mějte se krásně♥