Unrequited Love [PART 1]✅

52. KAPITOLA

,,Doufám, že už ta Kath přijde brzy. Mám hlad a chtěl bych si dojít někam na večeři." postěžoval si James a pohladil si sé břicho. 

,,Ehm, myslím, že nebudeš čekat dlouho." řekla Lily a zděšeně ukázala na dívku, která již na první pohled vypadala strašně. Makeup a řasenku po celém obličeji, potrhané oblečení, neučesané vlasy...

,,Pro Merlina, co se ti sakra stalo?!" vykřikl Sirius a ihned k brunetcr přiběhl.

,,Jsem v pohodě, Reg- teda Siriusi, jsem naprosto v pohodě." zasmála se Kath a rozběhla se do vody i v těch zbylých cárech, které na sobě měla.

,,Proč máš roztrhaný oblečení? A proč je z tebe cítit alkohol?" zamračil se chlapec s bouřkově- šedýma očima a přešel k dívce do vody.

,,Jseš snad moje matka? Když tě to tak moc zajmá, hodně jsem se opila, ale pak jsem zase rychle vystřízlivěla, když mě ten kluk zatáhl na záchody a pokusil se mě znásilnit." smála se Katherine.

,,Cože?! Pokusil se tě co?! Pro Merlina, ty jsi snad úplně blbá! Proč jste lezla do baru plných nadržených prasat?! A  kdo tě zachránil?!" rozčiloval se Sirius.

,,Jako bys ty nebyl jinej, Blacku. Jako bys mě nechtěl jen využít a pak bys mě odkopnul jako všechny ty husičky přede mnou. To, že Regulus umřel se ti náhodou dost hodí, co?" ušklíbla se brunetka a rudovláska se svým přítelem nebyli schopni něco říci. Vůbec Katherine nepoznávali.

,,Tohle si o mně vážně myslíš? Promiň Kath, ale chováš se jak děvka!" vykřikl  chlapec, úplně rozhořčený.

,,To říká ten největší děvkař, kterýho vůbec znám." smála se brunetka dál, ale smích ji rychle přešel, když na své tváři ucítila štiplavou facku.

,,Siriusi!" vykřikl šokovaně James, když uviděl, co jeho kamarád právě udělal.

,,J-já, moc- moc se omlouvám, Kath!" křikl zděšeně Tichošlápek a přiblížil se ke zmatene dívce.

,,Nešahej na mě!" vypískla dívka, a než se někdo stačil nadát, přemístila se k sobě do pokoje, kde zamkla veškeré dveře, tak aby se tam nikdo nemohl dostat.

Co se to právě stalo?! Jak se to sakra chovala? Tohle nebyla ona, takhle se nepoznávala. A ano, možná, že se chovala jako blbka, ale Sirius ji nemusel vlepit facku, po které jí mimochodem zůstal velký červený flek.

,,Omlouvám se, Regulusi. Vůbec nevím, co se to se mnou dělo."

Zatímco brunetka plakala u sebe na pokoji, rudovláska rychle běžela za ní, aby se ujistila, zda je v pořádku.

,,Kath, Kath, to jsem já. Prosím, otevři." zašeptala Lily.

,,Jo, jasně, hned to bude. Ale Blacka s Jamesem sem nepustím."

Jakmile toto dívka dořekla, uvědomila si, že Sirius už není Sirius, ale je to zase Black. I chlapce, stojícího za dveřmi to zasáhlo. Jestli měl u dívky nějakou šanci, tak ta je teď už pryč.

,,Omlouvám se." šeptl a než se nadál, dveře se otevřely a on najednou stál někde jinde.

Katherine Siriuse přetáhla k sobě do pokoje, a ostatním zabouchla dveře přímo před nosem. A než stačil chlapec něco říct, dívka ho silně objala, čímž ho opravdu překvapila.

,,Myslím, že bychom měli jít, Lils. V devět se sejdeme před hotelem a půjdeme na večeři. Máte dvě hodiny, tak dělejte." řekl James a společně se svou přítelkyní odešel.

,,Omlouvám se." zašeptal Tichošlápek a lehce dívku pohladil po tváři.

,,Já se omlouvám." 

,,Strašně mě mrzí, že jsem ti dal facku." v chlapcových očích se náhle objevily slzy, když uviděl modřinu, kterou měla dívka na tváři.

,,To je v pořádku. Zasloužila jsem si to. Chovala jsem se hrozně." i dívka cítila vinu za své činy.

,,Kath- já..." chlapec se pomalu začal přibližovat k dívčiným rtům. Už to vypadalo, že se políbí ale...

,,Siriusi, promiň, ale já...já nemůžu." šeptla dívka a odtáhla se.

,,Já se omlouvám. Nevím, proč jsem to udělal." zamumlal chlapec, ale myslel si své. Udělal jsem to, protože tě miluju. Řekl si v duchu. 

,,Musíme si o tom promluvit. Ale ne dnes, já nechci ztratit někoho dalšího...Promluvíme si, až se vrátíme do Bradavic." řekla Katherine, načež Sirius jen smutně přikývl. Nejspíš by se už mohl smířit s tím, že dívku nikdy nebude mít pro sebe. Tak moc ji miloval, a bylo tak deprimující vidět, že ona jeho city neopětuje...

,,Slib mi jen jedno. Slib mi, že ty mě nikdy neopustíš." špitla dívka a po tváři jí stekla slza, když si vzpomněla, jak tohle říkala Regulusovi.

,,Nikdy. Mě se jen tak nezbavíš." Katherine bylo do breku, jelikož přesně tohle jé kdysi její již mrtvý přítel řekl. 

**********

,,Doufám, že bude konečně šťastná." povzdechla si Chloe a posadila se ke stromu vedle Reguluse, kterému tekly slzy po tvářích.

,,Tak moc to bolí." řekl skrz zaťaté zuby.

,,Chce to čas. Jednou to zmizí. Sice ne úplně, ale bude lepší. Snesitelnější."

,,Já jen chci, aby prožila život, jaký si zaslouží. Aby si našla někoho, kdo ji bude milovat tak moc, jako já. Aby si našla někoho, s kým bude šťastná." 

,,Regu, s tebou šťastná byla. Vždycky jsem viděla ty jiskřičky v jejích očích když tě viděla, nebo když se o tobě začalo mluvit. Opravdu tě milovala."

,,Já ji miloval. A kvůli té věštbě jsem se musel obětovat. Aby na ní Voldemort nepřišel. Aby ho nenapadlo, že se jedná o ni."

,,Jakou věštbu myslíš?" podivila se dívka.

,,Tu věštbu, která vypovídá o tom, kdo dokáže porazit pána zla." 

Ahoj! Další kapitola je tady. Doufám, že se líbí. Docela me mrzi, že nám hodně klesla aktivita a tak se ptám: CHCETE ABYCH POKRAČOVALA?:/

Budu ráda za každý vote a komentík. Mějte se krásně a uvidíme se u další kapitoly!❤