Unrequited Love [PART 1]✅

42. KAPITOLA

Všichni tři Pobertové seděli na svých postelí a koukali do prázdna. Vzájemně se litovali a povídali si o všem možném.

,,Já vážně nevím, proč mám v životě takovou smůlu." řekl James, aby odlehčil situaci, načež se oba dva jeho společníci rozesmáli.

,,Jo, jasně Jamesi. Od narození mě naši nenáviděli, v šestnácti mě vydědili, mučili mě, pak jsem dostal pověst Casanovy a jedinou holku, na které mi kdy záleželo, získal můj bratr a o mně řekla, že ke mně vůbec nic necítí a že bych se měl přenést dál." zasmál se štěkavým smíchem Sirius.

,,Ehm, ehm. Zapomínáte tak trochu na mě. Když jsem byl malý kousl mě vlkodlak, zabil jsem nějakou nevinnou dívku, má matka má vážnou nemoc a dávají jí měsíc života, můj otec zemřel když mi bylo šest a nedávno mi zemřela holka." řekl Remus a Tichošlápek s Dvanácterákem se na něj soucitně podívali. Nikdy to neměl jednoduché.

,,Jo, už mlčíme, Náměsíčníku. Už mlčíme."

,,Víte, co to chce?" ozval se zničehonic Remus.

,,Co?"

,,Pořádně se opít. Do bezvědomí. Siriusi, buď tak laskav a dej každému lahev ohnivé whiskey." řekl vlkodlak a všichni se na něj podívali jako na blázna. Remus Lupin totiž nikdy- nikdy nepil. Ani když mu bylo nejhůř.

,,Do-dobře, kámo. Máš pravdu. Musíme aspoň na chvíli zapomenout. Zejtra jsou Vánoce a my musíme do Velké síně na snídani. Reme, doufám, že máš nějaký lektvar na kocovinu."

,,Jamesi, ten lektvar jste vypotřebovali asi před měsícem, takže to budeme muset vydržet." řekl Náměsíčník a sám se napil z lahve. Samou nechutí se zašklebil, ale pil dál.

,,Wau, ty teda jedeš. Naštěstí jsem nakoupil celou zásobu alkoholu na celý rok, takže si poslužte, hoši." pobídl je Tichošlápek a sám si vzal jednu lahev.

,,Mám nápad! Půjdeme tancovat!" zasmál se James, který už měl půlku flašky v sobě, takže byl trochu přiopilý.

,,Heh, tak jo, bude sranda." zvedli se oba dva kluci a všichni tři Pobertové začali poskakovat po pokoji jako nějací králici a houpali se do rytmu písničky I love it od Icony Pop.

,,I don't caree! I lovee it!" zpíval Sirius, otevírající druhou flašku alkoholu.

,,You're on a different road, I am in the Milky Hogwarts, You want me down on earth, but I am up in space. You're so damn hard to please, we gotta kill this switch. You're from the 70's, but I am a 90's bitch." přidal se k němu Remus.

,,I love it! I love it!" vypískl James a všechny tři Pobertové se mohli umlátit smíchy. Všechno jim teď připadalo tak moc vtipné.

,,Jéé Remusi, teď sem si všim, že máš nos jak bambuli." zasmál se Sirius a kluci s ním.

,,A ty máš zase čtyři oči a James má dvě hlavy."

Celým pokojem se ozývala hlasitá hudba, která byla slyšet až do společenské místnosti, ale to kluky naprosto nezajímalo. Nenapadlo je použít Ševellisimo, aby ten hluk nebyl slyšet.

,,Pottere! Blacku! Lupine! Co to tam sakra děláte?!" byl slyšet hlas profesorky McGonagallové, která se nebezpečně blížila.

,,A doprdele! Co budeme dělat teď?!" optal se Sirius, který vážně nechtěl čelit profesorčině hněvu.

,,Vezměte košťata a vypadneme oknem! Berte chlast!" křikl James, rychle popadl své koště, čtyři flašky alkoholu a rychlostí blesku vyletěl oknem.