,,Jamesi, musíme něco udělat. Musíme ji přivést na jiné myšlenky a tak..." říkal Sirius svému příteli, když ležel v posteli. Bylo už dávno po večeři, dárky byly rozdané a on přemýšlel, jak by mohl dívce pomoct.
,,Tichošlápku, jak ale? Moc rád bych ji pomohl, ale nevím jak."
,,Mám to! Pojedeme na dovolenou! Co třeba na Hawai?" optal se Sirius, ale Dvanácterák ho ihned zadržel.
,,No na Hawai teda určitě ne."
,,Proč ne?" stále nechápal chlapec.
,,Protože tam vzal Regulus Katherine."
I když se možná zdálo, že Siriuse smrt svého bratra zase až tak moc nezasáhla, nebyla to pravda. Zrovna, když se s ním usmířil, chtěl s ním žít, koupili by si byt v Prasinkách a byli by po tak dlouhé době zase spolu...Bohužel, to už se nikdy nestane.
,,Já se na chvíli půjdu projít." řekl chlapec a nechal ze sebou překvapeného Jamese, když odešel ven z domu. Bohužel, mu nedošlo, že venku v sněží a on si nevzal kabát. Bylo mu to ale jedno. Měl namířeno na jedno místo, kde si chtěl přečíst poslední slova jeho bratra. Putoval k jeho hrobu, aby byl s ním.
,,Tolik mě mrzí, že nemůžeme být spolu. Byl jsem tak šťastný, brácho." postěžoval si Sirius a už dál nedokázal potlačit slzy.
,,To já taky, to já taky."
,,Víš, bylo to tak hezké, když ses mě zastal. Udělals to poprvé. Já vždycky věděl, že jsi jiný. A tímhle se mi to potvrdilo. Mám tě moc rád, Regulusi a moc mě mrzí, že jsme se neusmířili dřív."
,,Já tě mám moc rád, Siriusi. Mě to mrzí také. A jak."
,,Ale jsem rád, že jsem alespoň jednou byl s mým mladším bráškou v pohodě. No nic, jdu si přečíst ten dopis, Regu." chlapec roztřesenýma rukama otevřel obálku a vydal z ní pergamen.
,,Milý Siriusi, opravdu bych nikdy neřekl, že ti budu psát dopis na rozloučenou. A jestli tohle čteš, určitě víš, že už jsem mrtvý. Aby jsi věděl, co se stalo: Byl jsem hloupý a vydal jsem se za Voldemortem, který mě zabil. Je mi moc líto, že to musíš prožívat. Ale věřím, že ty to zvládneš. Vždycky jsi to zvládl. Jsi můj starší bratr, kterého mám moc rád. Jsi hrdina, Siriusi. Vždycky jsi byl, vždycky jsem tě za hrdinu považoval. A je mi moc líto, že jsem se tě nikdy před rodiči nezastal. Ale jednou jsem tu odvahu našel, vzpomněl jsem si na tebe a už jsem dál nemohl držet ty pocity v sobě. Prosím tě, postarej se o ni. Musíš se postarat o Katherine, musíš se ujistit, že bude v pořádku. Prosím, musíš jí pomoct, sama to nezvládne. Je mi moc líto, že jsem vás tady musel nechat a řeknu ti jednu věc. Doufám, že se dáš s Kath dohromady. Přeji vám to a opravdu si to tak přeji. Jen ty ji dokážeš pomoct a tobě jedinému věřím. Věřím, že ty ji pomůžeš. Fandím vám, hodíte se k sobě a ty bratře, si musíš najít lásku. Máš velké srdce a jsi připravený milovat. Ani nevíš, jak moc jsem byl rád, když jsme se usmířili. Bylo to pro mě jako osvobození. A věř, že to, že tě musím opustit bylo hrozné. Mám tě moc rád a pamatuj si, že tě sleduju. Přeji ti hodně štěstí do života.
Tvůj bratr, Regulus."
**********
,,Kath! Máš tady dárky!" křikl Remus, když spatřil přede dveřmi spoustu krabiček různých velikostí a rozměrů.
,,Jasně, Reme, asi už tě propouštím. Máš pravdu, tohle si musím protrpět sama, ale moc ti děkuju." objala dívka chlapce a dala si dárky na postel. Zavřela dveře a vrhla se do otevírání. První dárek byl od Lily, která jí věnovala moc hezký, světle růžový svetřík a krásné stříbrné lodičky.
Druhý dárek byl od Jamese, od kterého ji věc, kterou dostala velice dojala. Dostala famfrpálový nebelvírský dres, zezadu bylo napsané její oblíbené číslo 24 a napsané jméno. Dojalo jí, když uviděla, že na drese nebylo napsáno Katherine Wilsonová, ale Katherine Potterová. V krabici se ještě nacházelo spoustu sladkostí a jejich společná fotka v rámečku, kterou fotil Remus ještě před podzimními prázdninami, když s Jamesem běželi na vlak, který jim málem ujel.
Třetí dárek byl od Remuse, od kterého dostala spoustu sladkostí z Medového ráje, deník a knížky. Za ten deník byla Kath velice šťastná, jelikož ten starý už měla celý popsaný.
Čtvrtý dárek byl od Euphemie a Fleamonta, od nich dostala svetr, šálu a rukavice, které Euphemie upletla a ještě nějaké úspory.
Pátý dárek byl od Siriuse. Byl to krásný, stříbrný náhrdelník, který měl červený přívěšek ve tvaru "slzy". Byl opravdu moc krásný a dívka si ho ihned dala na krk.
Poté uviděla ještě jednu krabičku a to vážně nevěděla, od koho asi je. Ale když ji otevřela, ihned to poznala. Byl to dárek od Reguluse od kterého také dostala řetízek, který byl naprosto stejný jako ten, který jí dal Sirius až na to, že ten od Rega byl zelený.
,,Ach Merline." rozplakala se dívka. Asi jí ho chtěl dát k Vánocům a postaral se, aby ho vážně dostala. Tento řetízek si také Kath ihned připla na krk. Směsice červené a zelené vypadala na krku hezky, a byla ráda, že má vzpomínku.
,,Regu, dokud budu nosit tenhle řetízek, znamená to, že tě miluju. Věř mi, nikdy si ho nesundám."
,,Navždycky tě budu milovat."
,,Navždycky tě budu milovat."
,,Už teď mi chybíš."
,,Už teď mi chybíš."
,,Převleču se do pyžama a půjdu otevřít tu krabici, někdy ji otevřít musím." zavzlykala Katherine a následně si sundala oblečení a převlékla se do pyžama. Sedla si na zem a zpod postele vytáhla krabici. Zhluboka se nadechla a otevřela ji.
Ihned se jí do oči nahrnuly další slzy, když uviděla jejich společnou ve velkém rámu. Pověsila si ji na stěnu vedle postele tak, aby na ní mohla vidět vždycky, když půjde spát. V krabici také našla jejich všechny společné dopisy, chlapcův svetr a spoustu jejich fotografií. Byl tam také prsten ve tvaru srdce, které se dalo otevřít. Zevnitř bylo napsané: Otevřela jsi mi mé srdce stejně rychle jako tohle. Vždycky tě budu milovat. -RAB
Ahoj! Další kapitola je tady. Doufám, že se líbí.
Budu ráda za každý vote a komentík. Mějte se krásně a uvidíme se u další kapitoly!❤
ČTEŠ
Unrequited Love [PART 1]✅
FanfictionTento příběh vypráví o Katherine Ann Wilsonové, která nastoupí do 7. ročníku do školy čar a kouzel v Bradavicích. Dříve chodila do Krásnohůlek, ale byla odtamtud vyloučena, protože málem při zabila jednu studentku. V Bradavicích se setká s Pober...