Dance And Love ✔️

22- Vztah?

Ahojky, je tu další část :) tak kdo má kromě dneška ještě zítra volno? Já naštěstí jo a ten, kde ne, tak to v té škole přežijte :)

Isabella

„Dobré ráno" popřál nám všem Justin, hned, jak vešel do tělocvičny. Všichni mu pozdrav samozřejmě oplatili a já navíc se na něj usmála, ani nevím proč. „Bello?" mluvila na mě Simone. „Jo?" podívala jsem se na ní a Jazzy se zasmála. Odedneška jsme my tři byly takový kamarádky. „Ale nic" pokroutila hlavou. Věděla jsem, že mě obě přistihly přitom, jak se na Justina usmívám, vůbec jsem nevěděla, proč jsem to udělala, šlo to jednoduše samo.

„Dneska jsme tu všichni, za to jsem rád. Doufám, že jste si užili prázdniny, ale teď musíme makat. Máme už jen měsíc a něco málo k tomu na to, abychom dodělali sestavu před vánočním vystoupením" Justina jsem poslouchala, ale musela jsem si všimnout toho, že byl nějakej jinej, ale jakej? „Dáme si rozcvičku" všichni jsme se postavili na místa a Justin nám předcvičoval. Byly to cviky na normální obyčejné protáhnutí, který každý tady potřeboval, jinak se mohlo stát, že by si někdo něco udělal.

„Tak fajn, pustíme se do sestavy, na zopakování, pak budeme pokračovat" po té delší době, co jsem netancovala tady, jen na tom tanečním kurzu, tak jsem si sestavu pamatovala. Naštěstí ostatní taky si pamatovali, kdyby ne, Justin by asi nebyl nadšený. Pokud šlo o to, jestli mě pořád něco bolelo, tak odpověď byla ne, jen jsem měla ještě slabé modřiny, ale už nic hrozného. V sestavě jsme tedy pokračovali dál a udělali jsme toho docela dost, zítra to budeme pilovat dál do perfektního stavu.

Na oběd jsem si došla s Jazzy. Pak jsem měla s Jazzy ještě hodinu zeměpisu, Simone chodila na literaturu, takže jsme se už neviděly. Když nám skončila hodina, s Jazzy jsme chtěly jít si sednout někam do kavárny společně se Simone, ale než jsme tam stačily dojít, čekalo na nás menší překvapení. „Tome" usmála jsem se na svýho bráchu a padla mu do náruče. „Co tu děláš?" zamumlala jsem mu do krku. „Přijel jsem se podívat, jestli jsi v pohodě po těch dnech s Justinem" podíval se na mě a hned zkoumal každou část mého obličeje. „Jsem v pohodě" s úsměvem jsem ho ujistila. „Vidím" nečekala jsem, že by přijel.

„Někoho ti představím" otočila jsem se zpátky směrem k holkám. Jazzy už ho znala, ale Simone ne. „Tohle je můj brácha Tom, Tome Simone, moje nová kamarádka" představila jsem je. „Těší mě krásko" pokroutila jsem očima nad tím oslovením. Můj bratr byl jednoduše řečeno prostě svůdník a podle výrazu Simone to zabírá. „Mě taky" široce se na něj usmála. „Kam jste měly namířeno?" zeptal se nás. „Do kavárny" odpověděla jsem mu. „Tak jdeme" no to jsem zvědavá, jak to dopadne.

Když jsme se usadili na místa, hned za námi přišla číšnice a my si objednali. Brácha ani nevím jak, se dal do řeči se Simone a já se nestačila divit. „No, ten se toho nebojí" zasmála se Jazzy. „S tímhle mě fakt štve" narážela jsem na jeho chování. Nechápala jsem, co z toho má, když spí s holkama jen tak. „Ale má tě rád, to je na tom to nejlepší, znám to" usmála se na mě. „Jo, to máš pravdu" měla jsem bráchu ráda, pomohl mi vždy, když jsem potřebovala a letos je náš vztah lepší, než kdy jindy.

Z posezení na kafi ve čtyřech se stalo posezení ve dvou a ve dvou. Simone a brácha si celou dobu povídali a nám s Jazzy vůbec nevěnovali pozornost. Vůbec jsem ale nedokázala odhadnout, jestli si s ní povídá jen tak, nebo jí svádí, každopádně ona se ničemu nebránila, takže jsem to nijak radši neřešila. Brácha se tu zdržel pak ještě nějakou dobu, byla jsem s ním jen já a holky byly na pokoji. Povídali jsme si o tom, co je novýho a já mu musela říct nějaký podrobnosti z toho tanečního kurzu.