Dance And Love ✔️

45 - Narozeniny

Isabella

Nevěděla jsem, proč jsem utekla. Bylo jasně vidět celý tři hodiny, že se mnou Justin chce mluvit, ale ona ho zastavila. Chovala jsem se jako totální žárlivá kráva a mrzí mě to, nebylo to zas tak fér. „Bell!" slyšela jsem hlas Justina. Zastavila jsem se v chůzi, otočila se tím směrem a podívala se na něj. Zjevně celou dobu za mnou běžel, aby se mnou mohl mluvit. „Bell" zopakoval moje jméno hned, jak se dostal ke mně. „Strašně moc mě mrzí, co se stalo" upřímně se na mě podíval. Sklopila jsem hlavu a nadávala si, jaká jsem kráva. „Nemůžeš za to jen ty, to i já, přehnala jsem to" přiznala jsem i svojí chybu. „Ne, tys měla plný právo, když jsem na tebe začal řvát" nechtěla jsem se s ním hádat dál, tak jsem mírně kývla. Ale chybu jsme udělali oba.

„Polly mě absolutně nezajímá, možná ze začátku abych se přiznal, měl jsem v sobě divný pocity, že je zpátky, ale teď..." chytil mě za ruce. Začala jsem se rozhlížet kolem, jestli nás nikdo neuvidí. „Justine..." odtáhla jsem se od něj. Nemohli jsme riskovat. „Jasně" silně si povzdechl. Štvalo ho to, ale to i mě. Byl to příšernej pocit se ho nesmět dotknout pokaždé, když chcete. „Půjdeme na pokoj?" navrhla jsem. Potřebovali jsme to dořešit a na to bylo potřeba soukromí, zvlášť pro nás dva. „Tak jo" oba jsme se dali do rychlýho kroku, abychom se rychle dostali na pokoj.

Neměla jsem starost, že by tam byla Jazzy, protože ta dneska šla ven s Tomem, poslední dobou spolu trávila až moc nezdravě čas. Ale přála jsem si, aby se konečně můj brácha rozhoupal, Jazzy by pro něj byla skvělá holka, takže by se laskavě mohl do ní zamilovat, stejně jako ona do něj.

Rychlou chůzí jsme se dostali na pokoj, naštěstí moc lidí nebylo v dohlednu, ale i kdyby, pro ně jsme s Justinem kamarádi, ale kdyby to viděla Pattie, asi by byla naštvaná. „Poslyš..." chytil mě za ruce, stejně jako předtím venku. „Polly je pro mě už uzavřená kapitola, teď miluju tebe, jenom tebe a ona je ta otravná" uchechtla jsem se. „Myslím to vážně" kývla jsem. „Já vím, promiň" pustila jsem jeho ruce a obmotala si je okolo jeho krku, zatímco on si je položil na moje boky. „Pokud se ještě něco takovýho stane, musíme si to vyřešit hned" měl pravdu. „Tak snad už se nic nestane" kéž bych ale měla pravdu, kéž by to bylo tak jednoduchý.

Justin se na mě usmál, naklonil se k mému obličej a přiložil jeho rty na ty mé. Konečně jsem je mohla zase cítit. Okamžitě jsem s ním spolupracovala a víc se na něj nalepila. Justin rukama sjel na můj zadek a zmáčkl ho, nad čímž jsem mu vzdychla do úst. Vyzdvihl mě do vzduchu a já si okolo jeho pasu obmotala nohy. Někam se rozešel a já co nevidět pod sebou ucítila pevný povrch, položil mě na stůl. Jeho rty se přemístily na můj krk, mačkala jsem jeho triko ve svých rukách a mírně vzdychala.

Po chvilce si začal hrát s mým lemem od trička a tahal ho nahoru, bohužel jsem tuhle chvíli musela zastavit. „Justine..." zamumlala jsem jeho jméno a tlačila ho od sebe, aby toho nechal. „Co, co se děje?" zmateně mě pozoroval a já začala rudnout. „No, víš..." sakra, bylo trapný to říct. Sklopila jsem hlavu, abych se na něj nemusela dívat, tohle bylo prostě trapný. „Dneska jsem to dostala" řekla jsem skoro neslyšně, ale on to slyšel. „Bell..." ucítila jsem dotyk na své bradě. Začal mi zvedat hlavu, abych se na něj podívala, i když nerada, udělala jsem to.

„Je to v pohodě, já to chápu" pousmál se. „Já jen...i já jsem to chtěla, ale..." nenechal mě domluvit. „Nemusíš se za nic omlouvat, ani nic podobnýho, přírodu neovlivníš" přikývla jsem. „Miluju tě" pohladil mě po tváři. „Taky tě miluju" Justin stejně jako předtím přiložil rty na ty mé. Pomalu jsme se začali líbat, trvalo to docela dlouho, užívali jsme si jeden druhýho. Po nějaké době jsme se od sebe odtáhli a dívali si do očí.