Dance And Love ✔️

61 - Bydlení

           

Isabella

O 5 dní později

Byl pátek a já spala u Justina, jak jinak. Jenomže tohle nebyl jen tak nějaký pátek. Měla jsem zrovna týden menstruace a dneska to bylo druhý den. A proč tohle všechno říkám? Justin si v pohodě spí, což mu nevyčítám, zatímco já pochoduju po jeho bytě a snažím se aspoň trochu zmírnit bolest v mém podbřišku. Sice beru prášky, takže bych už neměla mít takové bolesti, ale mám někdy dny, kdy mě to fakt bolí a dneska je zrovna ten den. Měla jsem už prášek, hladila si to místo, ale nic nepomáhalo. Justina budit nemělo cenu, protože by s tím asi stejně nic neudělal, ledaže by byl nějakej kouzelník, a o tom dost pochybuju. Jen tak mimochodem, byly asi tři ráno, to znamená, že jsem vzhůru už přes hodinu a stále nic nezabralo.

S povzdechem jsem si ruce opřela o sedačku a trochu se předklonila a víc dýchala. Bohužel i tak ve mně byla pořád jistá bolest. „Doprdele" zamumlala jsem si pro sebe. Rozhodla jsem se ještě napít čisté vody, třeba to aspoň trochu pomůžu, i když už pochybuju o všem, co kde píšou. Do skleničky jsem si teda nalila vodu a vypila půlku jejího obsahu, co jsem tam měla. Skleničku jsem postavila zpátky na kuchyňskou linku, a pak se o ní i opřela a dýchala víc. Takhle jsem tady stála snad dalších několik hodin, aspoň mi to tak připadalo, ale bylo to jen pár minut. Bohužel se vůbec nic nezměnilo, jen jsem tady stála jak kráva s bolestí břicha.

„Bell?" slyšela jsem volat moje jméno. Hlavu jsem otočila za zvuky, a pak viděla Justina, jak si mě nechápavě prohlíží. „Stalo se něco?" ihned ke mně přešel a začal si mě prohlížet zblízka. „Ne, jen..." povzdechla jsem si. „Nemůžu spát, protože mě bolí hrozně břicho" řekla jsem mu to narovinu. Justin samozřejmě věděl, že to mám, takže to nebylo zas tak trapný. „A brala sis prášek" objal mě zezadu a ruce si položil na moje břicho, kde mě jemně začal hladit. „Brala, ale nezabral, takhle už tu jsem přes hodinu" zamrmlala jsem. „Měla si mě vzbudit" zašeptal do mého ucha. „Nechtěla jsem, stejně by to k ničemu nepomohlo" jeho ruce sjely níž, vyhrnul mi tričko a začal mě hladit na mé kůži.

„Bolí tě to hodně?" zeptal se opatrně. „Docela jo" upřímně, teď bych si potřebovala spíš sednout, než stát, ale to hlazení bylo příjemný a já to nechtěla pokazit. „Půjdeme si lehnout, co ty na to?" mírně jsem přikývla. Trochu se ode mě odtáhl, chytil mě za ruku a vedl mě do ložnice, při čemž zhasnul lampičku, kterou jsem svítila, abych aspoň viděla na cestu. Justin za námi zavřel dveře od ložnice, vydala jsem se k posteli, na kterou jsem si lehla a čekala na něj. Za chvíli si lehnul ke mně, nebo spíš nade mě. „Něco zkusím" pousmál se na mě a já přikývla.

Vyhrnul mi opět tričko nahoru a sklonil se k mému břichu, kam mi začal sázet jeden polibek za druhým. Bylo to hodně příjemný a musím přiznat, že jsem díky tomu už ani tolik nemyslela na tu bolest. Nějakou dobu se věnoval mému břichu, pak se však přemístil na moje rty, kde mi zanechal pár polibků. „Teď si lehni ke mně zády, budu tě hladit" udělala jsem přesně to, co řekl, ale nejdřív ze mě musel slézt on. Justinova přese mě obmotal ruku a přesně jak řekl, začal mě hladit na kůži v oblasti břicha. Je to neuvěřitelný, ale vážně to i pomáhalo, uklidňovalo mě to a víte, co? Dokonce jsem i usnula, konečně.

Ráno jsem se probudila snad až někdy v půl jedenáctý, no ale nedivím se, v noci jsem byla dlouo vzhůru, tak jsem to potřebovala dospat. „Už ta bolest přešla?" zeptal se mě Justin hned, jakmile si všiml, že jsem vzhůru. Bylo krásný, že ležel vedle mě a nikam nešel, i kdyby to byla snídani, prostě jsem se ráda probouzela vedle něj.  „Momentálně mě nic nebolí" usmála jsem se na něj. „To je dobře" pohladil mě po tváři. „Děkuju" naklonila jsem se k němu pro polibek. „Vůbec nemáš za co, navíc ti spíš zabral ten prášek, si myslím" uchechtla jsem se. „Ale i tvoje ruka, věřím tomu" zasmál se.