Dance And Love ✔️

57 - Soustředění

Isabella

„Cože?" bylo první slovo, co řekl. „Slyšel jsi" zamumlala jsem a sklopila hlavu. „Sakra, Bell" silně si povzdechl. Nevěděla jsem, co říkat, takže jsem radši mlčela a čekala, co dalšího z něho vypadne. Tak nějak jsem ani nedoufala, že by ke mně mohl cítit něco víc, ale prostě v tu chvíli jsem mu to já musela říct. „Ani nevím, co ti na to mám říct" nedivila jsem se. Zřejmě jsem ho tím zaskočila, i když na jednu stranu mohl tušit, že když se ke mně chová tak pěkně, tráví se mnou hodně času, že se něco stane. Ani já sama jsem si tohle nepředstavovala, ale stalo se. „Nemusíš nic říkat, já to chápu" dál už jsem tu stát nechtěla, takže jsem se odebrala pro svoje věci, které byly na hromádce kousek ode mě.

„Ne, počkej..." chytil mě za ruku, když jsem chtěla jít do ložnice. Podívala jsem se na něj, byl hodně zametený. „Lucasi..." nenechal mě nic říct. „Podívej, já tě mám rád, ale jenom jako kamarádku, jako nejlepší kamarádku" chápavě jsem přikývla. „A nechci, aby díky tomuhle všechno skončilo" to jsem nechtěla ani já, pořád jsem chtěla, aby byl můj nejlepší kamarád. „Dobře, dejme tomu, že ke mně cítíš něco víc, ale uvědom si jednu důležitou věc...pořád miluješ Justina" to byla pravda, jen jsem teď cítila i city k Lucasovi. „A já? Tohle všechno je jen čisté poblouznění, protože jsme spolu trávili až moc času, ještě ke všemu, když si byla na Justina absolutně naštvaná" vysvětloval mi.

„Asi máš pravdu" zamumlala jsem. „Ty víš, že mám..." pohladil mě slabě po tváři. „Jsem jen hrozně zmatená" povzdechla jsem si. „V jednu chvíli si říkám, že kdyby pro mě Justin udělal něco hezkýho, vrátila bych se k němu a zase bychom byli spolu. Totiž, opravdu mi chybí, nikdy jsem takovýho kluka nezažila, ten předtím se ke mně nenechal, tak jak by měl. No a v té druhé chvíli myslím na tebe" řekla jsem svoje pocity. „Je pravda, že se k holkám chovám asi až moc hezky, protože nejsi první, kdo o mně uvažoval jinak, než já" uchechtla jsem se. Diví se? Je pěknej a hlavně hodnej.

„Kdyby dneska nezačalo pršet, všechno už mohlo bejt jinak" promluvil po chviličce ticha. „Justin se asi fakt snažil, že?" mírně přikývl. Nebudu lhát, bylo mi to líto, a dokonce jsem měla i menší výčitky, ale něco na tom bylo. „Upřímně, i kdybych teď byla s ním, neprodělali bychom ten rozhovor" měla jsem na mysli to, že jsem poblouzněná. „To máš asi pravdu" myslím si, že je dobře, že to takhle dopadlo, protože pak by mě za Lucasem stejně něco táhlo a já bych za ním dolejzala.

„Opravdu toho lituješ?" opatrně jsem se zeptala. „Z principu, ale jinak...ten sex byl skvělej" zasmála jsem se. „Aspoň vím, že nejsem dřevo" vždycky jsem se tak nějak obávala, že i když mi Justin říkal, jak to bylo dobrý, tak lhal, aby mě neurazil. Nevím, proč jsem si to myslela, ale prostě to tak bylo. „To nejsi. Každopádně, jestli se o tom dozví, zabije mě" odstoupil ode mě a sednul si na sedačku. Udělala jsem to samý, a sedla si vedle něj. Celkem už mě bolely nohy. „Řekneš mu to?" povzdechl si. „Měl bych, pomáhal jsem mu tě dostat zpátky, a tímhle jsem ho totálně zradil" kývla jsem.

„Co pro mě Justin připravil?" zvědavě jsem se zeptala. „Měl jsem tě dostat na jednu pláž, říkal, že jste tam hodně trénovali" překvapivě jsem zamrkala. „Chtěl ti připravit piknik, promluvit si a hlavně...si s tebou zatancovat" sklopila jsem hlavu a celkem se zarazila. Tohle všechno si naplánoval? Aby mě dostal zpátky? A já se vyspím s Lucasem? Bože, jsem vážně kráva. „To je od něj moc hezký" cítila jsem, jak se mi do očí hrnou slzy. „Polly mu měla pomoct s věcmi a odvést ho tam, abyste mohli i popíjet vínko a třeba tam i zůstat" kývala jsem. Bylo mi to vážně líto, ale stalo se a nedá se to vrátit. „I ona se totiž snaží napravit to, že tenkrát do toho klubu vůbec šla" věřila jsem tomu.