Dance And Love ✔️

7 - Bazén

                  

Ahojky, konečně je tu nová část a já se omlouvám, že nebyla dřív, ale měla jsem problém s nápady, aby to dávalo smysl a já část dokážu vydat jen, když se mi aspoň trochu líbí a je delší :) doufám, že se část bude líbit a užívejte ještě zbytek prázdnin :)

PS: další část by měla vyjít ve středu :)

Isabella

Domů jsem přijela kolem páté hodiny večer. Jack mě vyzvedl, jak řekl. Bohužel musel ale jít do práce, ve které bude až do rána, takže se uvidíme až zítra. Na druhou stranu jsem teď měla čas na svojí máma a bráchu, které jsem viděla jen přes mobil.

„Chyběla jsi mi" objala mě mamka. „Ty mě taky" nebyla jsem zvyklá být bez mámy takovou dlouhou dobu, ale není to až tak hrozný, jak jsem si myslela. „Je tu i brácha?" zeptala jsem se, když se ode mě odtáhla. „Přijde později" pousmála se na mě a já přikývla. „Máš hlad nebo něco?" zeptala se. „Ne, díky" odpověděla jsem. „Tak tím pádem pojď vyprávět" povídaly jsme si až do doby, kdy nepřišel brácha, se kterým jsem se taky krásně objala.

Pondělí

Celý víkend s rodinou byl super. Ale nic netrvá věčně a já se nacházím opět ve škole. Dneska nebude hodina tance v tělocvičně, ale v bazénu. Popravdě jsem akt zvědavá, jak nás Justin všechny chce naučit zvedačku. Opravdu to není lehký a bude to chtít fakt trénovat. Pořád mi vrtalo hlavou, co mi řekl. Vždycky budeš se mnou. Co tím přesně myslel? Byla jsem z toho zmatená a ještě ten den o tom pořád přemýšlela. Doma jsem na to na chvíli zapomněla, ale teď už o tom opět přemýšlím.

„Tak co? Jaký to bylo doma?" přijela jsem až dneska ráno. Jack trval totiž na tom, že si mě chce, co nejvíce užít, takže jsem spala u něj a on mě odvezl sem. Obavy o našem vztahu jsem už hodila za hlavu, protože se teď ke mně chová hezky a prý přijede ve středu. „Skvělý, byl to dobrý poct být zase doma" odpověděla jsem Jazzy. „Vypadáš šťastně" vypadala jsem? „Fakt?" mě to nijak nepřišlo. „Jo, asi nemá cenu ti toho Justina dohazovat" zavtipkovala a já se zamračila."Ne, promiň. Dělám si srandu" věděla jsem, že dělá, ale už by svého bráchu nemusela vytahovat, ne když mluví o tomhle.

„No a jak sis to užila ty doma?" změnila jsem tak trochu téma. „Jo dobrý, já to mám kousek, takže fajn" přemýšlela jsem o tom, proč Jazzy nebydlí normálně doma. Justin přece říkal, že se to dá zařídit. „Proč si vlastně nezůstala doma bydlet?" „No, chtěla jsem žít život na koleji, abych se osamostatněla, hlavně po tom, co se mi v minulosti stalo" to jsem chápala. „Abych pravdu řekla, já na kolej nechtěla, vždycky jsem byla doma s mámou" „Máš s ní krásný vztah, proto to tak vnímáš, naše vztahy v rodině nejsou to, co bývaly, ani u mě, ani u Justina" nevěděla jsem proč ani u Justina, ale neměla jsem touhu to zjišťovat. No možná trochu jo, ale neměla bych.

„Každopádně teď by jsme se měly obě soustředit na dnešní hodinu" na Jazzy jsem poznala, že o tématu rodina nechce moc mluvit. Chápala jsem to a rozhodně bych se jí na to nevyptávala, když nechce. „Máš pravdu, zajímalo by mě, jak nás to Justin bude chtít naučit" věděla jsem, že mi to určitě nepůjde. „Justin si myslí, že to není zas tak těžký, navíc to budeme muset umět, slyšela jsem něco o tom, že je to i na zkouškách" tak to teda potěš koště.

„Já se hlavně bojím, aby mě Justin vůbec unesl" povzdechla jsem si. „Nejsi tlustá, pokud myslíš tohle, neměj obavy, máš pěknou postavu" ne to nemám. „Víš, že nemám postavu jako ty, nebo ostatní holky" měla jsem větší boky už odmala a štvalo mě a nejen boky. „Bello, nejsi tlustá, nejsi ani hubená, jsi akorát, máš ženské tvary, o kterých můžou jen ty holky, dokonce i já snít, věř mi" její slova mě trochu uklidnily. „Tak děkuju" ale pro sebe jsem si pořád připadala postavově ošklivá.