Dance And Love ✔️

69 - Láska

Isabella

„Tak co? Připravená?" řekl Justin s položenou rukou na mém holém stehně, když zaparkoval. „Bez tebe to bude jiný" odvrátila jsem pohled od budovy školy a podívala se na Justina. Seděli jsme v Justinově autě před školou, kde jsme oba přežili minulý školní rok. Jenže teď tam už oba nebudeme. „To asi bude, ale uvidíme se hned potom" naklonil se ke mně, aby mě jemně políbil na rty.

„Navíc tam nebudu mít ani Jazzy" povzdechla jsem si, když jsme se od sebe odtáhli. Jazzy řekla, že nemá cenu, aby chvíli chodila do školy, když pak stejně nebude moct, kvůli tancování, takže přerušila studium. No a mě se tam vážně nechtělo, loni jsem se první den školy tak těšila a teď? „Budeš tam mít Lucase" to byla sice pravda, ale nebude tam Justin. „On ale není ty" řekla jsem smutně. „Pojď ke mně" obmotal si okolo mě ruce.

„Bydlíme spolu, takže se uvidíme doma. Ty budeš dopoledne ve škole a já v práci, je to jednoduchý" mírně jsem přikývla. „Tolik jsem si na tebe asi zvykla, že teď prostě..." „To nic, zase si navykneš na nový režim a půjde to" pohladil mě po tváři. „Tak jo" Znovu jsem se podívala na tu školu. „Doprovodím tě kousek, chceš?" ihned jsem přikývla.

Vystoupili jsme teda z auta, počkala jsem, až Justin přejde ke mně, aby mě chytil za ruku, což samozřejmě udělal. „Můžeme?" zeptal se mě s mírným úsměvem. „Asi jo" vydechla jsem. Společně jsme se teda rozešli ke škole. Spousta lidí na nás koukalo, hlavně ty, co nás už znali a asi ještě nevěděli o tom, že spolu chodíme. Ty pohledy nebyly úplně příjemný, ale nedalo se nic dělat.

„Dovnitř už s tebou nepůjdu" zastavil se Justin v chůzi. „Jo, já vím" otočila jsem se k němu čelem. Zastavili jsme skoro u vchodu, ale na straně, abychom nikomu nijak nepřekáželi. „Miluju tě" zašeptal u mých rtů. „To já tebe" přitáhla jsem si ho blíž k sobě a přitiskla svoje rty na ty jeho. Chvíli jsme se líbali a já nechtěla, aby tenhle moment skončil, ale bohužel.„Tak se měj" řekl, když se ode mě odtáhl. „Ty taky" nakonec jsem ho ještě objala, pak jsem ho však už musela pustit a nechat jít.

Chtěla jsem se v klidu rozejít dovnitř, ale někdo mě přerušil. „Zdar, kočko" obmotaly se okolo mých ramen ruce. „Ahoj" skoro jsem zašeptala. Nad mým promluvením, se Lucas zamračil. „Copak se děje?" zmateně se na mě podíval. „Asi se chovám jako mála holka, ale tenhle rok bude jinej, bez Justina i bez Jazzy" povzdechla jsem si. Věděla jsem, že to přeháním, byla jsem dospělá a měla bych se o sebe postarat sama, ale nemůžu to ovládat. Navíc mě spousta lidí ze třídy nesnáší.

„Vím, že asi ze mě tak nadšená už nejsi, ale sama tu nebudeš, zůstal jsem" řekl upřímně Lucas. „Tvoje společnost byla vždycky dobrá" tentokrát už jsem se usmála, musela jsem. „Tak si pojď vyzvednout rozvrh" přikývla jsem. Společně jsme teda šli do fronty, kde rozdávali naše nové rozvrhy a různé informace, především o pobytu. My s Lucasem jsme to měli mnohem jednoduší, nestěhovali jsme se na kolej, jako většina tady těch studentů.

„Upřímně, i pro mě tenhle rok bude jinej" promluvil po chvilce. „Jak to myslíš?" podívala jsem se na něj nechápavě a zároveň zvědavě. „Začal jsem žít jako normální člověk, mám vztah...chápeš, ne?" mírně jsem přikývla. „Každopádně, zůstali jsme spolu ve třídě, takže to budeme zvládat nějak společně" uchechtla jsem se. „Hlavně nesmíme nechat ty pipky, aby si všimly, že nás něco trápí" samozřejmě, že narážel na holky ze třídy. „To máš pravdu" zasmáli jsme se.

Po tom, co jsme si vyzvedli rozvrh, který mimochodem nebyl tak špatnej, jak jsem čekala, jsme s Lucasem šli rovnou na hodinu tance, kde by už měla bejt moje mamka. Ano, opravdu mě bude učit moje vlastní máma, ale mě to nevadí, protože lidi už mě nesnáší tak i tak, a tak aspoň budu mít oparu nejen v Lucasovi, tak v mé učitelce mamce.