Dance And Love ✔️

64 - Lily

Isabella

„Ta Lily?" překvapivě řekl Justin. „Přesně ta" stále jsem se na ty dva dívala. „To není přece možný" říkal za mnou Justin. Sama jsem tomu nemohla uvěřit. Vždyť...přece chodí s Jackem, ne? Nebo se rozešli? Ale i kdyby, co dělala tady? A jak se do háje zná s Jaxonem? „Můžeme jít jinam, prosím?" nechtěla jsem tu být s ní v jedný místnosti. Lily mi ublížila, byla to moje nejlepší kamarádka a strašně moc mě zranila. Především tím, že mi to tenkrát prostě neřekla a vodila mě za nos. „Jasně, že jo" Justin upevnil stisk na našich rukou, otočili jsme se zpátky ke dveřím a chtěli odejít, jenže...

„Justine? Bello? Jste to vy?" ozval se Jaxonův hlas. Zavřela jsem oči a zhluboka se nadechla. S Justinem jsme se oba dva pomalu otočili zase zpátky, nemělo cenu dělat, že to nejsme my, když to bylo jasný. „Bello?" překvapivě se na mě podívala Lily. „Jo, jsem to já" zamumlala jsem. Jediný, co jsem si teď přála, bylo zmizet. „Panebože, jak dlouho jsme se neviděly? Pár měsíců už to bude" široce se na mě usmála. Jak mohla mít takhle dobrou náladu? Po tom všem? Jak se se mnou takhle radostně mohla bavit?

„Vy dvě se znáte?" zmateně se na nás díval Jaxon. „Bohužel" řekla jsem naprosto vážně. Lily se změnil z radostného výrazu na smutnej. Zřejmě si uvědomila, že jsem to jen tak nepřekousla. „Byly jsme nejlepší kamarádky, dokud se něco nepokazilo" řekla zklamaně Lily. Jestli jsem jí to zklamání věřila? Možná tak napůl, ale spíš ne. „Myslím, že bychom měli jít" promluvil vedle mě Justin. „Vždyť jste před chvílí přišli, třeba by nebylo špatný, kdyby si to holky vyříkaly" snažil se nás přesvědčit Jaxon, abychom zůstali. Justin se podíval na mě, ihned jsem kroutila hlavou. „Sorry brácho, ale ne, mějte se" řekl Justin za nás oba a táhl nás oba z restaurace.

„Jsi v pořádku?" zastavil se Justin venku v chůzi. Prohlížel si celý můj obličej, zatímco mě se chtělo brečet, ani nevím proč. „Já..." zasekla jsem se. „To je dobrý" přitáhl si mě k němu a tím pádem mě objímal. „Nechápu to, nechápu, co tady dělá" zamrmlala jsem do jeho krku. „Pšt, klid" hladil mě po zádech. Ruce jsem si obmotala okolo jeho krku silněji, nehodlala jsem ho teď pustit. Museli jsme teď pro lidi vypadat směšně, ale mě to nezajímalo a Justina už vůbec ne.

„Nějak už ani nemám hlad, pojedeme domů?" řekla jsem, když jsem se od něj trochu odtáhla. Justin se na mě usmál, nechápala jsem ale vůbec proč. „Co?" zeptala jsem se. „Líbí se mi, jak jsi řekla domů" pohladil mě po tváři. Najednou jsem měla chuť se usmát, právě díky tomuhle. „Už si zvykám, že tam bydlím i já" pousmála jsem se. „Úsměv ti sluší nejvíc, zlato" naklonil se ke mně a políbil mě na rty. Znovu jsem se usmála, tentokrát do polibku, který byl sice krátkej, ale úžasnej.

„Pojď, pojedeme a já ti doma něco ukuchtím, kdyžtak, protože jíst musíš" varovně se na mě podíval. „Dobře" odtáhli jsme se tedy od sebe a šli jsme k autu, které stálo skoro hned u vchodu té restaurace. Jakmile jsme nastoupili, Justin nastartoval a vyjel na silnici. „Budu se muset Jaxona zeptat, co to má znamenat" ruku si položil na moje koleno. „I mě to zajímá, ale mluvit s ní vážně nechci" povzdechla jsem si. „Zjistím to, a pak ti řeknu" pohladil mě po tom koleni. „Dobře" usmála jsem se na něj.

Hned, jak jsme se dostali domů, vyrazila jsem do kuchyně, protože jsem měla žízeň. „Co by sis dala k jídlu?" přišel za mnou i Justin. „Je mi to jedno, nechám to na tobě" pokrčila jsem rameny a do skleničky jsem si nalila čistou vodu, kterou jsem hned vypila. „Stačí jen kuřecí plátek a brambor?" kývla jsem. „Tak jo, za chvíli to bude" maso jsem koupila dneska, takže to v klidu mohl udělat.

Zatímco Justin dělal oběd, já jsem si sedla na sedačku a jen tak jsem seděla. V hlavě se mi honily různý myšlenky. Co bude dál s Jazzy? Kde je Tom? Uvědomí si, co udělal a vrátí se? Jak to bude s Polly a Luasem? No a teď mě dodělala Lily a i Jaxon. Bylo toho teď nějak moc, až to bolelo. Rozhodla jsem se napsat Jazzy, abych věděla, jak jí je. Polly měla pravdu v tom, že by neměla bejt sama, tak doufám, že jí Pattie dělá společnost. Jazzy mi nakonec odepsala, že zrovna něco pečou, takže jsem byla v klidu a nechala ji teda bejt.