67 - Atrakce

3.2K 154 8
                                    

Isabella

„Nikdy jsem nechápala, proč musíme čekat takovou dobu na letišti" silně jsem si povzdechla a hlavu si opřela o Justinovo rameno, kterej měl ruku položenou na mým holým stehně a párkrát mě po něm pohladil. „To nikdo z nás, ale když je nás víc, není to tak hrozný čekání" řekla Polly směrem ke mně. Chápala jsem, proč to řekla, ona tenkrát letěla sama, no já bych se z toho asi posrala. Za prvý bych se bála a za druhý bych se asi unudila. „Náhodou je celkem sranda pozorovat některý lidi" zasmál se Lucas celkem nalas, za což ho Polly praštila do hrudi a my se všichni zasmáli.

Nastalo opět ticho, Jazzy se už skoro celá válela po Tomovi. Ti dva vůbec neřešili, jestli na ně někdo kouká, užívali si sami sebe, zatímco Lucas s Polly se drželi jen za ruce. Ti dva se před námi asi stydí, nebo nevim, ale Polly říkala, že spolu už teda choděj, a když jsou sami, tak se spolu hodně mazlej. No a podle všeho už spolu i spali, teda myslím si to já, mám takovej pocit prostě, Polly nic neříkala. No a Lily a Jaxon jsou do sebe zamilovaní, ještě jsme se společně všichni sešli, abychom se líp poznali. Musím říct, že Lily se teď zdá ještě víc v pohodě, než kdy dřív.

Chytila jsem Justinovu ruku, abych se podívala na jeho hodinky, protože jsem chtěla vědět, kolik je hodin. „Ještě půl hodiny" zamumlala jsem si spíš pro sebe a propletla si prsty s Justinem. I když to čekání bylo vážně děsný, byla jsem ráda, že jsem byla v podstatě v náruči Justina a měla kolem sebe bezva lidi. „Neboj, to uteče" vtiskl mi pusu do vlasů. „No, pak ještě ten let" víc jsem se k Justinovi přitulila. Bylo mi naprosto ukradený, že na nás někdo koukal, nedělali jsme nic, co by bylo až tak strašný, hlavně nikomu do toho nic nebylo.

„Ten taky uteče" uchechtl se Justin. „Hrozně se těším ale" nakonec letíme na celých 14 dní. Je to dlouhá doba, ale chceme si to užít a bylo to výhodnější, vzhledem k tomu, že nás letí hodně. „To jsem rád. Já se hlavně těším na ty noci" ihned jsem ho praštila. Věděla jsem, že si dělá srandu, ale i tak to nemusel říkat. „Jsi blbej" protočila jsem očima, i když to nemohl vidět. „Víš, že to bylo ze srandy" mírně jsem přikývla a dál už ani jeden nic neříkal.

Všichni jsme čekali jen na chvíli, kdy budeme moct nastoupit do letadla.

Po nekonečných minutách, se konečně dostavila letuška, aby nás pustila už do letadla. Všichni se začali hrnout k tomu místu, takže jsme museli stát v řadě a čekat. Pokud šlo o letenky, zařídili jsme si to tak, že budeme sedět každý pár u sebe, což byl docela oříšek, ale šlo to, i přesto, že jsme to rezervovali na poslední chvíli. „Podívej" zašeptal u mě Justin a nasměřoval mě k Polly a Lucasovi. Ti dva si zrovna dávali polibek. „Moc jim to sluší" usmála jsem se. „Myslím, že tahle dovolená je pro ně momentálně jako vyšitá" přikývla jsem.

Konečně jsme se dostali k letušce, která nám zkontrolovala pasy a letenky, a pak nás pustila už dlouhým tunelem k letadlu. Všichni jsme šli za sebou, seděli jsme jakoby u sebe, takže to bylo fajn. „Chceš bejt u okýnka?" zeptal se mě Justin u našich sedadel. „Jo" vlezla jsem si na místo a Justin hned vedle mě. Vedle nás na druhé straně seděla Jazzy s Tomem, za námi Polly a Lucas, no a nakonec vedle Lily s Jaxonem. Justinovi se nejdřív nelíbilo, že pojedou taky, ale řekl si, že by to mohlo bejt dobrý.

Netrvalo zase nijak dlouho, než se do letadla dostali všichni lidé. Než jsem se nadála, na televizích nám ukazovali, co dělat, kdyby se něco stalo, což se snad nestane. Letadlo se začalo pomalu hýbat a připravovalo se k vzlétnutí. „V pohodě?" chytil mě Justin za ruku. „Jsem jen nervózní, stejně jako minule" narážela jsem na čas, kdy mě Justin vzal do New Yorku. „Za chvíli budeme ve vzduchu" vtiskl mi na rty polibek, do kterého jsem se usmála.

Dance And Love ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat