Dračí poselství

Bitva pod rouškou tmy 1/2

"Děláš si legraci?" řekl Lance, když s Felixem vylezli z týpí a rozběhli se za Nicole. Byla už skoro tma, na zem dopadaly poslední slabé paprsky světla a špatně viděli věci kolem sebe. Jen na obloze občas problikla letící koule či paprsek. Schovali se za jedno z týpí a pozorovali, co se děje.

"Musíme se dostat do zbrojírny a vzít si nějaké brnění a zbraně," řekl Lance.

"Obávám se, že na tu zaútočili jako první," odpověděla Nicole.

"Musíme se tam nějak dostat, nebo nemáme šanci, aspoň ty ne. Rozdělíme se. Fira poletí s tebou, nebude ti to vadit?"

"Ale co vy?"

"Je se mnou, Firo. Neboj se, ochráním ho."

"Dobře."

"Skvělé, díky." Lance se podíval na Felixe a jeho výraz jasně říkal: A pak že se o ní nestarám.

"Nebudeme to teď řešit, ano?" zavrčel Felix. Nicole vykoukla zpoza týpí.

"Rozběhneme se každý na jinou stranu za tři, dva, jedna!"

"Počkat, co?" Nestačil však nic udělat. Nicole se rozběhla na levou stranu s Firou nad hlavou a Lance naskočil na Felixe a vznesli se do vzduchu. Snažili se držet co možná nejníže, co to šlo. Ke zbrojírně se dostali v pořádku, nicméně tam byl takový blázinec, že se k nějakým zbraním ani nedostali. Felix odletěl trochu dál a společně s Lancem zkoumali situaci.

"Nejradši bych se prostě vznesl do vzduchu a bojoval."

Zbláznil jsi se? Vždyť nemáš nic na sobě!

"Kolik draků teďka asi stihli obrnit? Musíme je prostě nějak zastrašit a odehnat!"

A co já?

"Co ty? Jsi kouzelník."

Ale jen díky tvýmu křišťálu!

"A máš snad na výběr? Jestli umíš kouzlit, tak kouzli! A neboj se, já tě ochráním...nebo pokusím se."

Felix se vznesl výš a vyrazil jako šipka proti dvěma černým drakům. Jakmile byl dostatečně blízko, začal se točit kolem vlastní osy a přitom chrlit plameny. Poté se vznesl výš, aby si prohlédl své dílo. Draci kašlali a utírali si oči, protože jim do nich napadaly jiskry. Lance, zvyklý na Felixovy šílené lety, je pozoroval taky. Všechno již pohltila černá tma a útočníci byli díky tomu ve velké výhodě. Lance byl zmatený. Uměl kouzlo pro noční vidění, nebyl však zvyklý s ním dál fungovat. Jak by asi mohl pomoct? Mohl zkusit vyčarovat azurovou kouli a vyslat ji po nich, nevěděl však, jestli by to teď dokázal. Mohl by ztratit pozornost a spadnout a to si nemohl dovolit. Soustředil se tedy, spojil svou mysl s Felixem a propůjčil mu svou sílu. Felix poletoval sem a tam a kosil jednoho draka za druhým. Tu sem a zase tam, Felix škrábal a kopal na všechny strany. Náhle ho však něco chytlo za křídlo a strhlo ho k zemi. Felix se vyprostil, vyrovnal let, zastavil se a podíval se nad sebe. Náhle zjistili, že jsou obklíčeni. Lance všude kolem nich viděl obrysy draků, kterým díky tmě byly ve skutečnosti vidět jen oči a zuby. Všichni draci se chystali proti nim poslat černé paprsky. Lance v panice nenapadlo nic jiného, než vyčarovat kolem nich štít. Poté viděl, jak se je proudy černých paprsků snažily rozdrtit, jakmile se však dotkly azurové bubliny, prostě se rozplynuly. Trošku to tlačilo, ale jinak Lance držel štít úplně v pohodě. Draci po chvilce přestali, aby se podívali, co se vlastně děje. Zarazili se, když zjistili, že jejich paprsky neudělaly vůbec nic. Felix se pak roztočil na místě a z tlamy mu šlehaly plameny. Tím kolem sebe vytvořil ohnivou bariéru. Lance Felixe trošku podpořil, takže obyčejné dračí protiohňové kouzlo nestačilo. Přesto se však našel jeden odhodlaný drak, který plnou parou vystřelil proti ohnivé zdi. Prorazil ji, kopnul do Felixe a odrazil ho dál. Ohnivá zeď se rozplynula, Felix se zastavil ve vzduchu a prohlížel si draka, který ho kopl. Byl od jeho plamenů celý popálený, ale pomalu si rány léčil.