Fira 1/3

240 24 1
                                    

Uplynuly tři měsíce od útoku na tábor. Lance seděl ve svém novém týpí v novém táboře, postaveném nedaleko od toho starého, a psal. Od té doby byl nucen studovat víc a víc. V hlavě ho nepřestávala pronásledovat vzpomínka na onoho černého draka s modrýma očima. Jak se později dozvěděl, ten strašidelný drak byl sám Aaron. A jak Luke později potvrdil, Lance měl opravdu štěstí, že zůstal naživu. Byl teplý březen a po Aaronovi nebylo ani stopy. Proč tohle dělá? Od původního místa nebyli dále než dvacet kilometrů. Lance si byl jist, že by je Aaron mohl bez problémů najít a zničit. Nebo ne? Že by podcenil Lukovu obranu? Vždyť už jí přece prolomil, to jen čeká a nutí je žít ve strachu. Podobné otázky a úvahy pořád a pořád rušily Lancovy myšlenky. Štvalo ho to, protože věděl, že každé Lukovo slovo mu může jednou zachránit život. Ale čím víc lpěl na tom, aby si všechno zapamatoval, tím víc mu informace lezly do hlavy hůř a hůř. Když už ho myšlenky natolik rozptýlily, že si nedokázal vzpomenout ani na jednoduché kouzlo na léčení drobných popálenin, zaklapl knihu a vyšel ven na čerstvý vzduch. Kolem zrovna procházela Elena se svými kamarádkami. Jakmile ho zahlédla, schovala se za ostatními tvářemi a Lance pak slyšel tiché chichotání. Nevadilo mu to, naučil se je ignorovat. Roztáhl ruce, zavřel oči a nechal si větrem vyčistit hlavu. Náhle začal vát silnější vítr než normálně. Lance otevřel oči a poodstoupil, aby Felix mohl bezpečně přistát. Ten se tvářil velice spokojeně.

"Už máš dost?" zeptal se ho škodolibě. "Já vůbec."

Potřebuju jen krátkou pauzu. Mimochodem, nepodíváš se se mnou za Ashley?

"No, chodíme tam na můj vkus celkem často, ale no tak dobrá..." Felix byl protivný skoro vždycky, když Lance šel za tím uzlíčkem šupin, jak Felix malou dračici nazval, ale Lance to chápal. Prostě trochu žárlí.

Vždyť víš, že jsem pro ni něco jako maminka. Draci si obličej lidí, u kterých se vylíhli, pamatují.

"Ale vždyť já to vim," zamručel Felix a vyrazili. Mladí draci přebývali v budově, které všichni říkali dračárna. Dračí samičky zde nechávali svá mláďata a pečovali o ně. A o sirotky, kteří měli samostatnou místnost na pobyt, se staral Phill a jeho pomocníci. Lance s Felixem ho potkali před vchodem, jak vytíral podlahu.

"Ááá, Lance," usmál se. Phill byl chlapík veselé povahy, který miloval draky. Lance ho trochu podezříval z toho, že je jimi trošku posedlý. A byl to právě on, kdo se hlavně staral o malou Ashley.

"Všechno je v naprostém pořádku," oznámil Phill hrdě, když je uviděl a hned otevřel dveře a vedl je dovnitř. Ashley seděla na stole a dychtivě vysávala lahvičku mlíka, kterou držela mladá studentka, učící se péči o draky. Lance v jejích očích viděl nervozitu a strach, aby něco náhodou neudělala špatně. Ashley, velká asi jako větší kočka, však na ni nebrala žádné ohledy, cukala sebou a vypadala, že by nejradši tu láhev sebrala. Jakmile však zahlídla Lance, přestala ji lahvička zajímat a ještě s tlamičkou špinavou od mléka se za ním rozběhla. Stačila ještě praštit studentku ocasem. Tu to tak překvapilo, že málem upustila lahvičku na zem. V její tváři bylo zděšení. Ashley doběhla k Lancovi a vylezla mu na ramena.

"Ani si moc nepamatuju Felixe jako malého. Možná mám doma pár starých fotek, ale jinak..."

"Tak se přidej k nám, s těmihle drobečky pracuju každý den, ale občas jsou to taky potvory, že?" Phill se pokusil pohladit Ashley po hlavě, ale ta ho kousla do prstu. V Lancovi vyhrklo. Už měl tu možnost okusit, jak jsou Ashleyiny zuby ostré, ale Phill si z toho nic nedělal. Dál se usmíval a prst mu postupně začal fialovět.

"Budeš v pohodě?" zeptal se Lance opatrně.

"To bude ok," odbyl ho Phill rukou. "Ashley je ostrá, ale jsou i horší dráčata. Můžeš být na svou dcerušku pyšný," zasmál se. Ashley se lísala jako kotě a Lance ji drbal pod bradou. Měla krásné, tvrdé, ale příjemné šupiny. Bylo to prostě zlatíčko každým směrem. Lance v hlavě tížila jedna zlá myšlenka a když si takhle s Phillem povídal, odvážil se ji vyslovit, i když věděl, že je Felix poslouchá.

"Phille...když jsem tady, když můžu být s Ashley, tak se hned cítím mnohem líp. Tak jsem přemýšlel...víš, přece jen jsem se už spojil s Felixem..."

"S tím si nelam hlavu, já tohle zažívám každý den. Svého draka sice nemám, ale i tak. Víš, že existuje poloviční spojení, ale to by se jeden z vás musel s někým spojit předtím a dotyčný by pak umřel. A jak vidím, Felix je na živu a Ashley jsou tři měsíce. Navíc si myslím, že i kdyby Ashley mohla, tak se s tebou nespojí." To Lance trochu ranilo.

"A proč?"

"Ashley je taková...má docela zvláštní povahu. Je panovačná, má svůj vlastní názor a zároveň je hrozně hodná a přátelská k ostatním drakům. Nevím, prostě mi k tobě povahově nesedí. To ale samozřejmě neznamená, že si nemůžete rozumět, chápeš ne? Neříkáš každé holce miluju tě." Lance položil Ashley na stůl. Ta svůj nesouhlas dávala najevo tichým nasupeným pištěním. Pak na Lance opět vyskočila a kousla ho do ruky. Ten zaúpěl a opět položil Ashley na stůl. Ashley se roztomile usmívala.

"Už budeme muset jít, abychom se stihli připravit."

"Jen jděte. Vaše práce je někde jinde."

Lance i Felix se otočili a vydali se k východu. Předtím, než však vyšli na denní světlo, se však Lance naposledy otočil. Ashley se začala prát s jedním dráčetem. Ostatní dráčata se kolem nich postavila do kruhu a fandila. Skákala kolem jako pominutá a všemožnými pokřiky se snažila povzbudit svého favorita. Brzy to ale nevydržela a šla pomoct svými zuby a drápy. Všechna dráčata se nakupila na jednu velkou peroucí se hromadu. Ta cestovala po místnosti a po nějaké době narazila do stěny a celá se rozpadla. Dráčata se rozkutálela po zemi a smála se. Lance se usmíval také. Viděl, že Ashley je v té nejlepší péči.

Tak já konečně dostala nápad, který mě měl napadnout už dávno, a to rozdělit kapitoly. O co jde? Napíšu kapitolu a tu pak rozdělím tak, aby každá část měla přibližně 1000 slov a kapitoly budou vycházet po týdnu. Tím pádem než vyjdou všechny části tak mám čas psát další kapitolu. Úžasný, všichni to tak určitě používají už dávno, jenom mě to napadne až teď *ironický potlesk*. Dejme nějaký termín, třeba neděle? Jo, to by šlo. Tak výjimečně vydám dneska a už tuhle neděli bude další část! A to se vyplatí! No jo, kam se hrabe Horst! :D

Dračí poselstvíKde žijí příběhy. Začni objevovat