Dračí poselství

Trojí loučení 1/3

Všichni se začali vzpamatovávat a zpracovávat, co se děje. Seběhli se kolem místa dění, část se přesvědčovala, že je Aaron opravdu mrtvý, část se seběhla ke Swenovi, který taky zůstal ležet na zemi se značnými pohmožděninami a většina zamířila k zdecimovanému Lancovi.

"Aaron je mrtvý, Aaron je opravdu mrtvý...Lanci, Felixi, vy jste to dokázali...pořádně jsme jim ukázali...vypadáte příšerně...jste v pořádku...potřebují pomoct..." začali všichni mlít jeden přes druhého, Lance je však slyšel jen jako vzdálené šumění. Zaprvé, musel zpracovat fakt, že ne oni, ale Swen zabil nejmocnějšího draka v Calderii a zadruhé, celé jeho tělo ochromila obrovská bolest. Jen tak tak se držel, aby neomdlel.

"Sotva vás opustím, už se dostanete do problému," poznal škodolibý hlas Firy. Spíš jen intuitivně otočil hlavu za místem, odkud hlas přišel a matně spatřil obrys fénixe.

Fi...ro...

"Jste fakt skvělí..." pokračovala Fira, teď už seriózně. "Ne, nic neříkejte. Viděla jsem to z dálky. A ta vlna energie...ten křišťál vás skoro zabil. Ale zdá se mi, že se vás za to snaží udržet při životě. Vážně, bez něj v tomhle stavu, byli byste dávno mrtví." Lance se pokusil spojit s Felixem. Neúspěšně, protože ten už omdlel.

"Zachráníme vás. Vás i Swena. Podělíme se s vámi o naši energii a vyléčíme vás." Fira vypnula hruď a zavřeštěla. Její křik zněl úplně stejně jako křik paví a rozléhal se po celém okolí. V dalším okamžiku se kolem nich začali sbíhat všechna magická zvířata, která se už vzpamatovala a nezdála se být vážně zraněná. A pak už to Lance cítil. Spousta a spousta kouzel přicházejících ze všech stran, která začala hojit jejich zubožená těla. Každé zvíře předalo jen část své energie, aby se samo příliš nevyčerpalo, ale stačilo to. Kosti se vrátily na svá místa, potrhané svaly zpátky spojily, mysl se uvolnila od mučivé bolesti a Lance cítil, jak pomalu nabírá zpátky svou sílu. Vidění se mu zase zaostřilo, a tak s úlevou mohl pozorovat, jak se pomalu léčí i jeho parťák. Koutkem oka zahlédl modré blikající světlo - křišťál. Ne však na dlouho, protože kouzlo ránu mezi Felixovým břichem a nohou v mžiku zacelilo. Lance po něm zapátral myslí, ale neúspěšně. Křišťál zmizel někde v útrobách Felixova těla. Kouzlo pominulo a Lance si sám sebe prohlédl. Rány se nezahojily úplně a zbyly po nich velké hnusné jizvy a modřiny, se kterými se však dalo normálně fungovat. Určitě zažil chvíle, kdy se cítil lépe, ale bylo to mnohem lepší než před těmi několika málo okamžiky. Jednou rukou se opřel o ležícího Felixe a postavil se. Vzápětí toho však litoval. Zatočila se mu hlava a málem omdlel. Neexistuje žádné kouzlo, které by mu vrátilo ztracenou krev. Když se opět vzpamatoval, rozhlédl se kolem. Všichni jeho zachránci, zvířata, stvoření, ale i jezdci a pár draků kolem nich stáli, civěli na něj a čekali, co udělá.

"Děkuji vám, přátelé," řekl Lance co nejvýznamněji dovedl. Stačil ještě postřehnout, jak se Felix za ním zvedá a už šel naproti Swenovi, který se také zvedl a pomalu k nim kulhal. I jemu magická zvířata pomohla, ale odpor Aarona ho hodně poznamenal. Přišel k nim blíž a padl hlavou Lancovi do rukou. Podívali se na sebe a usmáli se.

Dokázal jsi to. Jsi hrdina.

"Ne, bez vás bych to nedokázal."

My bez tebe taky ne... Felix k nim sklonil hlavu a uklidnil je teplem svého dechu.

"Aaron je mrtvý! Aaron je mrtvý! Aaron je mrtvý!" začali všichni skandovat. Tato slova se nesla do dálky až po celou farmu, zněla stále silněji a silněji, to jak se do křičení přidávalo více a více jezdců. Už tak zmatenou Aaronovu armádu tím úplně zaskočili a ta teď nevěděla, co dělat. Aaron je mrtvý, co teď, kdo bude vydávat rozkazy? Za koho mají bojovat? Někteří na to nebrali ohledy a pokračovali v boji dál, jiní zahodili zbraně a začali utíkat. Ale bojujících bylo pořád dost. Lance pustil Swena, pomalým krokem šel dál a rozhlížel se kolem. Felix ho poslušně následoval. Lance sledoval, jak hlavně mýtická zvířata udolávají poslední bojovníky. Nebyl to pro ně velký problém, protože většina z nich byla stále zmatená a navíc se jich bála. Brzo to byla společnost, kdo měl početní výhodu a více a více draků a jezdců se prostě sebralo a letělo pryč. Lance procházel bitevním polem a ke každému zraněnému se sklonil a vyléčil ho aspoň z těch nejhorších muk.