Dračí poselství

Boj za svobodu 4/5

Kouzelníci opět natáhli pravou ruku. Lance ucítil strašný nátlak na hrudník, jako kdyby mu na něj tlačila obrovská skála. Po chvíli se neudržel a ten obrovský tlak ho odhodil dozadu. Odletěl několik metrů a dopadl tvrdě na zem. Felix rychle zareagoval, otočil se, doběhl k němu, vzal ho do zubů a položil si ho zpátky na hřbet. Otočil se zpátky a probodl draky nenávistným pohledem. Jako odpověď dostal kouzlem přes čumák až bolestí vyjekl.

"Držte se zpátky, seženu posily," řekl Jura. Felix dupnul nohou. Z místa, kde draci stáli, vystřelily úponky a spoutaly drakům nohy. Jeden z draků otevřel tlamu a začal kolem sebe a svých druhů chrlit plameny. Ty během pár vteřin spálily všechny výhonky.

"Za pokus to stálo," řekl Felix nevinně. Černí draci natáhli krky a otevřeli tlamy. Vzápětí z nich vyletěly černé paprsky, mířící Felixovým směrem. Ten vyletěl do vzduchu a tím se jim vyhl. Začal kolem draků ve vzduchu kroužit a prohlížet si je. Černí draci udělali to samé, jen zůstali na zemi. Mezi nimi vládlo napětí. Kdo zaútočí jako první?

Felix otevřel tlamu a začal chrlit oheň. Byla to jen lehká sprška a kouzelníci ho vykouzlenými štíty odklonili od svých draků. Poté jeden z nich roztáhl křídla a jako šipka vystřelil do vzduchu přímo na Felixe. Letěl neuvěřitelnou rychlostí, ale Felix se mu stačil vyhnout. Poté však vystřelil další. I tomu se Felix vyhl. A poté i dalšímu a dalšímu. Poslednímu drakovi se však podařilo ho zespoda nabrat. Felixe ta rána odhodila několik metrů daleko, ale roztáhl křídla a opět se srovnal. Břicho měl roztržené, ale to mu Lance během chvilky kouzlem zahojil. Černí draci se mezitím ve vzduchu otočili a obklíčili je. A tím začala honička na kočku a myš, nebo spíš, Felix, snažící se vyhnout všem kouzlům, které na něj černí draci a jezdci posílali. Lance byl Felixovýma druhýma očima, stačil Felixe včas varovat a ten zakroužil a vyletěl výš. V duchu se na Felixe usmál. Bylo čas jim ukázat, co opravdu dokážou. Spojili své síly a Felix začal kroužit kolem podobnou, ne-li větší rychlostí, než jakou předtím po něm vyrazili černí draci. Tu se přiblížil k tomuhle drakovi, tu zase k támhletomu, tu vychrlil trochu ohně, tu prskl trochu vody, tu použil své drápy a vždy zmizel dřív, než draci stačili zaregistrovat jeho polohu. Ti se jen nervózně rozhlíželi a přibývaly jim drobná zranění.

Vedeš si skvěle, pochválil Lance Felixe, i když jezdci svým drakům jejich zranění dokázali snadno a rychle zahojit.

"Ne, my si vedeme skvěle..." A pak to ucítili. Další nátlak, který byl mnohem, mnohem silnější než předtím a určitě pocházel od jezdců kouzelníků.

Po...moc! křikl Lance bolestí. Felix byl nucen se zastavit a zůstat na jednom místě. Poskytl Lancovi svou pomoc a díky tomu se nátlaku sice úspěšně bránili, ale jako daň se Felix nemohl pohnout a byl snadným terčem pro černé draky. Ti se usmáli, otevřeli tlamy a vypálili po nich černé paprsky. Lance, aniž by věděl jak, našel v nátlaku bolesti prostor a čas pro to, aby vykouzlil štít. Ten všechny paprsky pohltil. Draci se opět usmáli. Ti protivníci mají opravdu tvrdou slupku. No nic, aspoň bude zábava, dlouho jim odolávat nezvládnou. Vyrazili proti Felixovi plnou rychlostí s úmyslem do něj narazit. Jaké překvapení je čekalo, když i teď Lance štít držel. Začali na štít dorážet a dorážet a natahovali po Felixovi své drápy. Lance se snažil, opravdu se snažil, jestli je pustí k Felixovi, roztrhají ho. Bolest, které však čelil od jezdců a nárazy od jejich draků byli však příliš silné. Začal se pomalu třást, jak se snažil štít kolem Felixe i kolem své mysli udržet. Draci však prolomily jeho obrany, štít se rozsypal, jako by byl ze skla a jeden z nich se po Felixovi ohnal svojí černou tlapou s ostrými drápy a svůj cíl neminul.

Felix spadl na zem a zůstal ležet. Přes hlavu a celý krk se mu táhla krvavá rána. I Lance byl odřený od pádu, ale větší problém byl to, že kouzlo ho úplně vyčerpalo. Snažil se otevřít oči, ale oční víčka nespolupracovala a stále padala. Jen matně viděl siluety černých draků, kteří se slétli kolem něj a čekali na jejich další pohyby. Jen matně viděl, jak se jejich situace zhoršuje. Nebylo jich dost na vyrovnaný boj. Aaronovi draci se vzpamatovali, rozdělili draky společnosti a ve skupinách na ně útočili. Slunce se zatáhlo a kouř pohltil celou farmu a zahalil ji do temné, smutné atmosféry, plné planých nadějí, nekonečného boje, krve a vyčerpání. Felix se začal lehce třást, zvedl jednu nohu a postavil ji kolmo na zem. Ale to bylo všechno. Lance tomu nevěřil. Ani neměli možnost se utkat s Aaronem, místo toho je zastavili "jenom" jeho kouzelníci. Přece nejsou tak slabí, přece to nemůže být konec! Oni jsou jediná naděje. Pokud to nedokáží oni, nedokáže to nikdo. A osud divokých draků bude navždy ztracen. Ono nejen draků, bůh ví, čeho Aaron bude schopen...Lance cítil spojení mezi sebou a Felixem. Cítil tlukot jeho srdce, cítil tlukot křišťálu, který tušil nebezpečí. Snažil se ho dotknout, ale čím více se pro něj natahoval, tím více byl v nedohlednu...