Trojí loučení 3/3

179 17 0
                                    

Po odletu většiny jezdců byl na farmě konečně relativní klid. Lance však stále měl co dělat. Péče o vážněji raněné pořád brala čas, ale jejich stav se lepšil a někteří už se o sebe v tichosti starali sami. Hodně práce udělala Sofie, která přispěla svou péčí a jezdila do Lulicoxu pro jídlo. Často si na pomoc brala i draky zraněných jezdců a Lance se až divil, jak snadno si u nich získala respekt a donutila je ji poslouchat. A že věděl, jak moc s tím někteří draci nadělají. Lance díky ní měl více času na opravu domu a stájí. Sháněl materiál z města, chodil do lesa kácet stromy, létal k horám pro kamení a na farmě všechno zpracovával, stloukával prkna, míchal maltu a stavěl nové zdi. Jeho nový domov mu rostl před očima. Ne všechno ale šlo dobře. Zbytky těl se více a více rozkládaly a všude byl neuvěřitelný smrad a nepořádek, nemluvě o tom, že na těla nebyl hezký pohled. Lance přemýšlel, jestli je horší tohle, nebo plné tržiště mrtvých ryb. Pořádně nespal, protože do snů se mu pořád vracel Arthur a jeho úsměv těsně před tím, než mu ho Aaron navždy smázl. Budil se i několikrát za noc, vždycky zpocený, vystrašený a smutný. Věděl, že tenhle sen ho bude trápit ještě léta a léta po bitvě a že se z něho nikdy pořádně nevzpamatuje. A jako bonus, pořád nemohl najít Nicole. Dostával podezření, že mu to snad dělá schválně. Nikdo mu nebyl schopen říct, kde Nicole je a jednou, když už se asi po sté Felixe zeptal, jestli ji ze vzduchu neviděl, jeho ne znělo jinak než obvykle. Na jednu stranu byl rozzlobený, na druhou se bál, jestli Nicole přece jen neodletěla se společností. Pamatoval si Elenina slova a byl si jistý, že by mu nelhala, ale čím dál víc se obával, že se spletla a ta druhá možnost bude pravda...

Štěstí se na něj usmálo tři dny po odletu společnosti. Lance obcházel kolem stájí a kontroloval bezpečnost nově přikovaných prken, když otočil hlavu doprava a zpozoroval postavu, snažící se rychle přeběhnout kolem něj a pokračovat dál. V dalším okamžiku zjistil, že ta postava je Nicole. Ta, když spatřila jeho pohled, vystrašeně přidala do kroku a snažila se utéct. Lance ji zatarasil cestu a chytil ji za paži.

"Nicole..." oslovil ji. Ticho. Nicole sklopila zrak a nasadila tvář dítěte, které se ošklivě provinilo a teď čeká na potrestání. Udělala pitomost a věděla to. Lance na ni nenaléhal. Zjistil, že je stejně v šoku jako ona. Začal se třást, jeho srdce bilo jako o život a měl pocit, že za chvilku vybuchne nervozitou. Přesto se však snažil udržet klidný hlas.

"Bál jsem se, že jsi odletěla se společností..." Nicole rychle zavrtěla hlavou.

"Ne, neodletěla jsem..."

"Hledal jsem tě všude. Ptal jsem se všech. Proč...proč jsi zmizela, kde jsi byla?"

"Byla jsem tady," pípla Nicole. Bylo vidět, že se klepe strachy. "Všechny jsem poprosila, ať ti o mně nic neříkají. I Felixe. Ano, snažila jsem se ti vyhýbat, já vím, že to bylo špatný..."

"Ale proč?" napětí mezi nimi rostlo. Lance se potil a dýchal zrychleně. Nejradši by na ní začal křičet a že k tomu mnoho nechybělo. V hlavě mu kolovala jediná otázka. Proč, proč? Byl celou dobu tak nervózní a přitom se mu celou dobu schovávala doslova před nosem...

"Nechtěla jsem překážet..."

"Ale ty přece nikdy nepřekážíš!" zakřičel Lance a zhluboka dýchal, aby se uklidnil.

"Nevím...nevím, proč jsem to udělala..." Nicole se pokusila vyprostit, ale Lance ji držel příliš pevně. V očích se jí zaleskly slzy.

"Ale já se bál...byl jsem rád, že jsi přežila, protože Arthur takové štěstí neměl a ty se náhle vypaříš..."

"Já nevím...fakt ne. To ráno, co jsem se probudila, jsem si to uvědomila. To, že jsem naživu. To, že tady můžu být. Spoustu jezdců, spoustu draků zemřelo a mezi nimi i můj zachránce. Byl to skvělý přítel a úžasný jezdec, mnohem lepší člověk než já. A vy, vy jste hrdinové. Porazili jste Aarona. Všem jste dokázali, jaká síla ve vás dřímá, všichni ji viděli. Jste úžasní, nejlepší. A pak jsem tady já, obyčejná holka, která nevykouzlí vůbec nic a vlastně ani neměla původně žít. Nezasloužím...nezasloužím si být s někým, jako jste vy. Nedokázala jsem nic, vůbec nic..."

Dračí poselstvíKde žijí příběhy. Začni objevovat