Next generation [CZ FF, 2]

14. Předvečer Všech svatých

Říjen se přehoupl na svůj konec, až nastal poslední říjnový den. A to znamenalo pro všechny studenty jediné - oslava v předvečer Všech svatých. Lara o oslavách slyšela už od svých bratrů a sama se na ni nemohla dočkat.

Musela však nejprve přetrpět vyučování. Jediné pozitivní bylo, že ten den neměli lektvary a profesor Snape jí tak nemohl zkazit celý den.

Mířila s Clary na poslední hodinu dne, kouzelných formulí. Jako vždy se v učebně posadily do přední lavice a vyčkávaly. Po zvonění se do učebny dostavil i profesor Kratiknot, který se jako vždy musel postavit na několik knih, aby byl za katedrou vidět.

Lara nebyla škodolibá, ale když pod ním podjela již potřetí ta samá kniha, musela se smát s celou třídou.

,,To už by stačilo," oznámil jim profesor, když konečně našel balanc a zadýchaně si prohlédl celou třídu. ,,Dnes budeme pokračovat s levitačním kouzlem, které byste již měli zvládat, takže uchopte své hůlky a začněte kouzlit."

Jakmile to dořekl, před každým z nich se objevil malý péřový polštářek. Lara vzala svoji hůlku a namířila ji na polštářek.

,,Wingardium leviosa," vyřkla kouzlo a provedla daný pohyb zápěstím, jak je to Kratiknot učil. Polštářek se zvedl do vzduchu a stoupal stále výš, až dosáhl pěti stop nad ní.

,,Výborně, slečno Blacková," pochválil ji profesor. ,,Stejně tak vy, slečno Smithová."

Dívky se na sebe spokojeně usmály a ohlédly se po zbytku třídy. Všem se to vesměs povedlo, jen pár výjimkám dělal stále problém pohyb zápěstím.

,,Teď si provedeme takovou malou soutěž," rozhodl Kratiknot a pokynul jim, aby si stoupli. ,,Každý si vezme svůj polštářek, stoupne si do řady a postupně půjdete až ke katedře, zatímco budete před sebou levitovat polštář. Kdo dojde nejdál, nebude muset dělat dnešní úkol."

Všichni okamžitě poslechli a seřadili se u dveří, zatímco Kratiknot odsunul prostřední lavice na bok, aby měli všichni dostatek prostoru.

,,Začněte, slečno Abbottová," vyzval profesor mrzimorku. Hannah namířila na svůj polštářek hůlku, vyslovila zaklínadlo, a jakmile byl polštářek ve vzduchu, rozešla se k profesorovi. Udělala však jen pět nejistých kroků, když se její polštářek zřítil na zem.

Takhle to šlo dál, jen pár studentům se podařilo dojít do poloviny vzdálenosti od profesora. To bylo zatím nejdál a té vzdálenosti dosáhla Leanne, mrzimorská studentka.

Když Lara přišla na řadu, ukázalo se, jak je to těžké. Musela se nejen soustředit na to, aby kouzlo drželo, ale taky na chůzi a držení hůlky. Byla šťastná, když dorazila do nejvzdálenějšího bodu, udělala však jen jeden další krok a polštářek spadl na zem.

,,Výborně, slečno Blacková," pochválil ji profesor a hůlkou označil vzdálenost. ,,Je to sice jen o kousek, ale zatím jste došla nejdál."

Lara souhlasně přikývla a postavila se na bok. Teď byla na řadě Clary. Po vzoru ostatních nechala polštářek vzlétnout a rozešla se ke katedře.

Laře připadalo, jako by jí nedělalo vůbec žádný problém se soustředit na všechny ty věci. Pokračovala klidně dál, až překročila i její vzdálenost. Tím však neskončila. Dostala se jen pět kroků od katedry, když její polštář spadl na podlahu.

,,Excelentní, slečno Smithová," vypískl profesor a krátce jí zatleskal. Poté zaznamenal její vzdálenost a vybídl dalšího studenta. Clary se postavila vedle Lary.