Next generation [CZ FF, 2]

15. Vánoce na hradě

          

O tom, kdo do hradu pustil trolla, se mezi studenty spekulovalo ještě několik týdnů. Bylo to nejžhavější téma, hned vedle Harryho Pottera, jakožto nejmladšího chytače.

První famfrpálový zápas se konal na začátku listopadu a nikdo nepochyboval o tom, proč se právě Harry dostal do nebelvírského mužstva, přestože prváci to neměli umožněno.

Někteří to před zápasem považovali za protekci, jiní o jeho talentu nepochybovali od počátku. Jediní, kdo neustále protestovali, byli zmijezoleští studenti.

Nikdo však jejich protesty nebral na vědomí a snažili se je ignorovat.

Po listopadu přišel prosinec, který sebou přinesl i první sníh té zimy a ještě chladnější počasí. Lara často pozorovala hory, které dostaly ledově šedou barvu, dokud je neobalil čistě bílý sníh.

I školní pozemky se zahalily do bíla a Lara s Clary využily první příležitosti jít ven. S jejími bratry a dvojčaty Weasleyovými se koulovaly až téměř do setmění. Celí promrzlí se pak vrátili do hradu a společně zamířili do společenských místností, kde se převlékli a zamířili na teplou večeři.

-------------------------

Do Vánoc zbývalo jen pět dní, když došel Laře ráno dopis od jejich matky. Byla nadšená a nemohla se dočkat, až si přečte, co jí matka píše. Po několika řádcích jí však úsměv opadl.

,,Co se stalo?" zeptala se Clary starostlivě.

,,Ale nic," zavrtěla hlavou Lara. ,,Přešla mě chuť." Aniž by něco dalšího řekla, zvedla se ze svého místa a rychlým krokem zamířila pryč.

Když se dostala z dosahu všech očí, rozběhla se na jediné místo, kde se mohla bezpečně schovat - knihovna.

Jakmile se ocitla u dveří, zpomalila, aby nerozzlobila paní Pinceovou. V tichosti se dostala do zazší části a posadila se do jednoho z křesel. Rozsvítila si lampičku a znovu si dopis přečetla. Nemohla uvěřit tomu, co jí matka napsala a po tvářích se jí začaly koulet slzy.

--------------------------

,,Kam šla Lara?" Clary překvapeně zvedla hlavu a setkala se s Willovým pohledem.

,,Nevím," pokrčila rameny dívka. ,,Došel jí dopis od matky, ale když si ho přečetla, zesmutněla a utekla pryč."

,,Díky," řekl Will a vrátil se ke svému bratrovi.

,,Tak co?"

,,Dostala dopis od mámy a potom utekla," odpověděl. ,,Clary neví kam, ale prý byla smutná."

,,Musíme ji najít," rozhodl Jeremy a prosebně se obrátil na Freda. ,,Mohl bys na plánku najít Laru?"

Zrzek souhlasně přikývl a pokynul jim, aby ho následovali. Vlezli do prvního přístěnku, aby je nikdo neviděl. Will rozsvítil svoji hůlku, zatímco Fred rozložil Pobertův plánek. Trvalo jim pár minut, než našli tečku s jejím jménem v knihovně.

,,Že nás to nenapadlo," ušklíbl se Will. ,,Díky, Frede."

Chlapec souhlasně přikývl a zamířil zpět na snídani, zatímco Will s Jerem šli do knihovny. Jak se však ukázalo, najít sestru mezi všemi těmi regály nebyl úkol na pár minut.

,,Nemůžeme se rozdělit, protože když ji jeden najde, druhý ji bude zbytečně dál hledat," namítl Jeremy. ,,Půjdeme spolu, přestože to bude trvat dýl."

Will souhlasně přikývl a nahlédl do další uličky, ale ani tam Lara nebyla. Trvalo jim dalších deset minut, než ji našli skoro na konci knihovny, jak se choulí do klubíčka v jednom z křesel.