Next generation [CZ FF, 2]

49. Patron a práskač

Vánoční prázdniny skončily pro některé rychleji, než by si přáli. Blackovi opouštěli Grimmauldovo náměstí s nechutí, stejně jako Weasleyovi. Nikomu se nechtělo zpět do hradu, kde na ně všechny číhala Umbridgeová s jejími vzdělávacími výnosy.

Cestu vlakem podstoupili v mnohem lepší náladě, než v jaké jeli do Londýna. Zabrali dvě kupé, ve kterých se neustále navštěvovali. Z Prasinek je pak vyvezly kočáry společně s dalšími studenty, kteří jeli na prázdniny domů, aby se připojili rovnou k večeři.

------------------------

Zimu vystřídalo jaro a do velikonočních prázdnin zbývalo jen pár dní. Lara si začala od března opakovat látky na NKÚ, čímž jen podpořila Hermionu v jejím plánu donutit i Harryho s Ronem k nějaké práci mimo Brumbálovu armádu.

Byla to poslední hodina před Velikonocemi, kdy konečně začali dělat Patronovo zaklínadlo. Všichni se s nadšením pustili do kouzelní, ale po chvíli si uvědomili, že měl Harry pravdu - nebylo to tak jednoduché ani v případě, že vás nic neohrožovalo.

,,Potřebujete tu nejšťastnější vzpomínku, jakou máte!" připomínal jim Harry, když chodil po komnatě a pozoroval jejich počínání. ,,Zkuste se nad ní pořádně zamyslet, nespěchejte."

Ozvalo se několik dalších pronesení zaklínadla a první Patroni se objevili. Do vzduchu se vznesla krásná modrá labuť a orel, zatímco po zemi se rozběhl gepard se lvem.

,,Opravdu patříš do Havraspáru," poznamenal pobaveně Fred a otočil ruku kolem Lařiných ramen při pohledu na orla.

,,A ty zase do Nebelvíru," oplatila mu to a vzápětí se kolem nich prohnal velký lev. Oba dva se tomu zasmáli a nepřestávali pozorovat své Patrony.

,,Fantastické!" pochválil je Harry hlasitě a sám pyšně sledoval, jak se kouzlo daří vyčarovat dalším studentům. Brzy Komnatu nejvyšší potřeby zaplnili další Patroni - Hermionina vydra, Ronův pes, Ginnin kůň, Clařina kočka, veverka Sarah, Willova opice, další lev patřící Georgovi, Lenčin králík...

,,Jakou vzpomínku jsi použila?" zeptal se zamyšleně Fred a shlédl, aby jí viděl do očí. Laře se do tváří nahrnula krev, ale bláznivě se usmála a opětovala mu pohled.

,,Vánoční ples," odpověděla. ,,A ty?"

Fred se už nadechoval k odpovědi, když se náhle zarazil a zůstal zírat někam do boku. Lara se podívala tím směrem a zjistila, že je někdo vyrušil. U Harryho nohou stál malý domácí skřítek a něco mu pištivě oznamoval.

Harry se napřímil a rozhlédl se po všech přítomných. Lara neslyšela, o čem mluvili, ale určitě to nebylo nic dobrého. Harry vypadal vyděšeně a studenti okolo něj, kteří to slyšeli, taky.

,,NA CO ČEKÁTE?" zaburácel, až sebou několik lidí poplašeně škublo. ,,UTÍKEJTE!"

Lara si vyměnila rychlý pohled s Fredem, načež se oba dva rozběhli. Snažili se držet při sobě, ale v té tlačenici, která se utvořila, to nebylo možné.

Podařilo se jí ale najít Clary, se kterou propletla ruku a společně se rozběhly na kolej. Před nimi někdo utíkal, ale nebyla schopná určit, o koho se jedná. Srdce jí zběsile tlouklo.

Ohlédla se a v duchu zaklela. Když zahýbala za roh, podařilo se jí zahlédnout Malfoye, jehož bílé vlasy by poznala kdekoliv. Utíkal za nimi a snažil se je dohnat.

Zpomalila a počkala chvíli za rohem, než vyhlédla. Draco se k nim blížil s hůlkou v ruce. Rychle, než stihl něco udělat, mávla hůlkou a vyslovila Klopýtací kletbu. Malfoy se natáhl na zemi jak dlouhý tak široký a ony měly volnou cestu.