Next generation [CZ FF, 2]

74. Definitivní konec

           

Boj se rozhořel znovu, Smrtijedi i obránci Bradavic byli nuceni vrátit se do hradu, aby unikli kentauřím šípům, kopytům testrálů a nohám obrů. Paprsky kouzel létaly všude, chodby naplnily zuřivé výkřiky i bolestné nářky.

Lara po boku Freda bojovala s Rabastanem Lestrangem, který se na ně zlověstně šklebil. Vysílal řezací a smrtící kletby jako na běžícím páse, jedna se Fredovi i Laře vyhnula téměř o vlásek, a stíhal vykrývat i kletby, které na něj posílali oni.

Rabastan ovšem bolestě zavřískl, když kolem jeho nohou nepozorovaně proběhl jeden z domácích skřítků a vší silou, které to malé stvořeníčko mělo v sobě, ho sekl do lýtka sekáčkem na maso. Oba dva toho plně využili a poslali svého protivníka do mdlob dvěma kletbami.

Když se Lauren kolem sebe podívala, neušlo jí, že je tady poněkud víc ochránců školy, než kolik jich tu ještě před chvílí bylo. Všimla si dokonce i Charlieho, který tady rozhodně nebyl. Zaznamenala i rodiče některých mladších studentů, které osobně předala do jejich rukou, aby byli v bezpečí.

Ti všichni přišli na pomoc, když se zdála výhra ztracená. Do žil se jí vlila nová naděje, konečky prstů, kterými svírala hůlku, ji zabrněly. Vyslala na záda jednoho z nic netušících Smrtijedů omračovací zaklínadlo a ten padl k zemi.

Sarah se na ni vděčně podívala a přispěchala na pomoc Waynovi, který bojoval jen o kus vedle. Lara proklouzla do Velké síně, kde byl boj nejlítější. Viděla Bellatrix, která si jí ovšem taky všimla a vybrala si ji za další oběť.

Neměla moc času na rozhodování, odrážela kletby a posílala sama ty nejhorší, na které si vzpomněla, kromě nepromíjitelných.

„Už se těšíš, až se připojíš ke svému tatíčkovi?" promluvila na ni posměšně Bellatrix a vyslala jednu smrtící kletbu vedle ní. Ginny s Hermionou, které jí přispěchaly na pomoc, se jí vyhnuly a postavily se po její bok.

Společně jí čelily, ale Lara věděla, že proti ní mají jen malou šanci. I když byly tři a ona byla sama, měla více zkušeností a nebála se použít jakékoliv kouzlo.

Další smrtící kletba letěla mezi ni a Ginny. Obě dvě minula smrt jen o pár centimetrů.

„MOJI RODINU NE, TY MRCHO!"

Všechny čtyři ustaly v boji, když se ozval hromový hlas Molly Weasleyové. Odstrčila bokem Laru, Ginny i Hermionu a postavila se před ně, hůlku namířenou na Bellatrix. Ihned se pustila do boje proti ní s takovou zuřivostí, jakou u ní Lara, Hermiona ani Ginny nikdy neviděly.

Bellatrix zmizel posměšný úšklebek ze rtů a nahradil ho výraz čiré nenávisti. Lara se rozhlédla a zjistila, že Bellatrix je poslední ze Srmtijedů, kdo se ještě drží na nohou a bojuje. Pak tu byl už jenom Voldemort, který bojoval o nějakých padesát metrů od ní proti McGonagallové, Křiklanovi a Kingsleymu.

Molly zastavila studenty, kteří jí chtěli přispěchat na pomoc, a dál čelila Smrtijedce sama. Lara měla pocit, jako by podobný souboj už někde viděla. Když se Bellatrix posměšně zachechtala, svitlo jí. Její otec se při boji rozptýlil naprosto stejně a doplatil na to.

Bellatrix nebyla výjimkou. Lara pocítila hřejivý pocit u srdce, když Smrtijedka vytřeštila vyděšeně oči a poté padla mrtvá k zemi. Dostalo se jí toho, co si zasloužila.

„Protego!"

Všichni se svorně otočili směrem, odkud výkřik vyšel. Harry, živý a zdravý, stál s hůlkou v ruce uprostřed síně. Na malou chvíli se ozvaly nadšené výkřiky a jásoty, které ovšem utichly stejně rychle, jako se objevily. Voldemort s Harrym kolem sebe začali kroužit, hůlky mírně pozvednuté, ale ne úplně.