22. Poslední kapka

1.6K 110 11
                                    

Lara s Clary se dostaly ke společenské místnosti ve chvíli, kdy se rozezněl po celé škole hlas profesorky McGonagallové.

,,Všichni studenti nechť se okamžitě vrátí do ložnic svých kolejí. Všichni učitelé se dostaví do sborovny. Neprodleně, prosím."

Havrapárské studentky si vyměnily překvapený pohled a co nejrychleji se dostaly na svou kolej.

,,Myslíš, že se stal nějaký další útok?" zeptala se Clary a vystrašeně pohlédla na svou kamarádku.

,,Pokud ano, měly jsme velké štěstí, přestože jsme čistokrevné," odvětila Lara a posadila se na jeden z parapetů, který se zde nacházel. Clary se posadila naproti ní a zahleděla se z okna na hory.

Hlášení profesorky McGonagallové zřejmě slyšeli všichni, neboť se společenská místnost začala postupně zaplňovat. Studenti si mezi sebou šeptali, většinou o jejich teorií. Nejčastější byla o dalším útoky, některé však byly radostnější tím, že se podle nic našel viník.

,,Kdyby se našel viník, nesvolali by nás na koleje," namítla Lara tiše. ,,S velkou pravděpodobností by nás zavolali do Velké síně na oslavu."

Clary jí nestihla nic odpovědět, neboť se otevřely dveře do společenské místnosti. V nich se objevil profesor Kratiknot s ještě smutnějším výrazem, než měl tehdy, když se našla Hermiona s Penelopou.

,,Došlo k dalšímu útoku," prozradil jim bolestně. ,,Tentokrát však trochu jinému. Netvor si odnesl jednu studentku do komnaty."

,,Koho?" zeptal se rozechvěle prefekt z pátého ročníku.

,,Ginny Weasleyovou," odpověděl profesor. Lara překvapeně vydechla a cítila, jak se jí derou slzy do očí. Podívala se na Clary, ta však vypadala stejně překvapeně a vyděšeně jako ona. ,,Škola se oficiálně zavírá, zítra se všichni vrátíte domů."

Celá společenská místnost zalapala po dechu, jako by tomu nikdo nemohl věřit. Profesor jim ještě něco říkal, ale to Lara nevnímala. Snažila se zadržet slzy, které se jí draly do očí. Nechtěla brečet před všemi okolo.

Jakmile Kratiknot odešel, zvedla se a protlačila skrz studenty ke schodům. Clary ji následovala a zavřela za nimi dveře.

,,Ginny," vydechla Lara a zhroutila se na postel. Slzy jí tekly po tvářích v malém vodopádu. Nemohla uvěřit, že Zmijozelův dědic opravdu zaútočil na někoho z čistokrevné rodiny. A pokud si ji odvedl do Tajemné komnaty, pochybovala o tom, že by ji ještě někdy uviděli.

A škola se zavírá. Tohle před svou matkou neutají, ani kdyby se opravdu snažila. Bude muset přestoupit do Krásnohůlek, nosit ty jejich modré oblečky a kloboučky a učit se vařit a starat o kytku. O to nestála.

Clary se posadila vedle ní a vtáhla si ji do objetí.

------------------------

Společenská místnost nezažila snad horší atmosféru. Poté, co jim profesorka McGonagallová oznámila unesení Ginny, zavření školy a jejich zítřejší odjezd, se nikdo neměl ke slovu. Jen seděli, přeskakovali z jednoho na druhého a potichu přemýšleli.

Will k sobě ochranitelsky tiskl jednou rukou Sarah, která nedokázala přestat plakat, a sám apaticky zíral do plamenů. Freda a George opustil jejich klasický a všudypřítomný optimismus, který nahradili chmurnými pohledy.

Percy na tom byl snad ještě hůř, neboť seděl na posledním schodu do chlapeckých ložnic, jednu hlavu měl opřenou o zeď a něco si tiše mumlal pod nos.

Next generation [CZ FF, 2]Kde žijí příběhy. Začni objevovat