Next generation [CZ FF, 2]

68. Nepovedená cesta

Poprvé v životě se na cestu z Bradavic nesmírně těšila. Do Vánoc se jí podařilo schytat ještě několik mučících kleteb, po kterých musela strávit minimálně den na ošetřovně.

Domů tak jela naprosto polámaná a vyčerpaná. Nasedla do Bradavického expresu a utěšovala se myšlenkou na Freda, kterého od začátku školního roku neviděla, a ostatní z rodiny. Tak moc jí chyběli.

Znovu se posadili do nebelvírské otevřené části všichni společně. Jenže i ta byla poloprázdná. Od začátku školy studentů značně ubylo, neboť lapkové teď měli přístup i do školy a mohli se kdykoliv objevit pro jakéhokoliv studenta. Nebylo tedy divné, když přerušili hodinu, aby odvedli někoho z jejich seznamu.

,,Taky už se tak nemůžete dočkat, až budete doma v bezpečí?" nadhodila Sarah a unaveně zívla. Všichni, kdo tu seděli, alespoň jednou zažili mučení. Buď od Carrowových, nebo od některých zmijozelských, kteří se cvičili v černé magii víc, než ostatní studenti.

,,Kde jsou ty časy, kdy v Bradavicích bylo nejbezpečněji na celém světě?" povzdechla si Mandy.

,,Nenávratně pryč," zašeptala zkroušeně Lauren. Nejen mučení, ale i noční můry se na ní podepsaly. Ty se dostavily hned po prvním trestu, kdy se jí ve snu opakovaly události z Odboru záhad. A po každém dalším mučení znovu.

Cesta probíhala v nezvyklém tichu. Nikdo neměl náladu cokoliv probírat, protože to jediné, co by mohli řešit, byla jejich nastávající situace. A to nebylo zrovna výborné téma.

Neville, Seamus a Lenka tlumenými hlasy hráli Řachtavého Petra, což byl u jejich skupinky jediný zvuk. Lara se opírala o Clařino rameno a pospávala, zatímco zrzka si četla knihu, Ginny procházela nejnovější vydání Jinotaje, Mandy pozorovala míhající se zasněženou krajinu za oknem a Sarah s Waynem spali opření o sebe.

Prudké zabrzdění vlaku je všechny probralo. Kola hlasitě zapískala a vlak po několika vteřinách s trhnutím zastavil.

,,Zase Smrtijedi?" povzdechla si Clary a zaklapla knihu, načež ji položila na stůl. Do vagónu zničehonic vběhl chlapec s vyděšeným výrazem.

,,Hledají vás!" vyjekl a podíval se na jejich skupinku.

,,Koho?" zamračil se Neville znepokojeně.

,,Laru a Lenku," vydechl zadýchaně a podíval se směrem ke dveřím do vagónu. ,,Slyšel jsem je se na vás ptát."

Lara se podívala na Lenku. Únava z ní úplně opadla, nahradil ji strach. Vyskočila na nohy a mezi prsty sevřela pevně hůlku.

,,Kde jsou teď?" zajímala se Lauren.

,,Byli asi v polovině předchozího vagónu," odpověděl chlapec. ,,Nevím ale, jestli nejdou i z druhé strany."

,,Určitě jdou," zavrtěla Lenka hlavou. ,,Co budeme dělat?"

,,Bojovat a utíkat," odpověděla jí Lara a vydala se ke dveřím. ,,Vy zůstaňte tady a nic nedělejte, prosím. Jdou po nás, není důvod, aby šli potom i po vás."

Lenka souhlasně pokývala hlavou, že s Lařinou prosbou naprosto souhlasí, a vyslala ke svým kamarádům prosebný pohled.

Než stihli něco udělat, byly obě dvě téměř venku.

,,Zkusíme se nenápadně vytratit z vlaku a potom se přemístit," oznámila tiše brunetka své kamarádce a nahlédla nenápadně do vedlejšího vagónu. Trojice Smrtijedů se blížila k nim, ale podle všeho je nezpozorovali.

Lara se natáhla a otevřela dveře ven. Vlak zastavil hned vedle lesa, stačilo se tak jenom dostat do něj. Nicméně nevýhodou byl bílý povlak na všem okolo.