Next generation [CZ FF, 2]

20. Společné Vánoce

          

K paní Norrisové se do vánočních prázdnin přidali ještě Colin Creevy, prvák z Nebelvíru, a Justin Finch-Fletchley, druhák z Mrzimoru.

Školu sužovaly nepokoje a strach, kteří kolem sebe všichni šířili. A co víc, celá škola si po první schůzce Soubojnického klubu začala myslet, že právě Harry je Zmijozelův dědic. Zapříčinil to jeho rozhovor s hadem, který se právě blížil k Justinovi.

Lara s ním poté mluvila a byla přesvědčena o jeho nevině, ale ostatní si tak jistí už nebyli. Nehodlala se však s ostatními hádat.

----------------------------

Měla nepříjemný pocit, že je to její poslední cesta do Bradavic. Jako by se do školy už neměla nikdy vrátit, přestože to nebylo nijak potvrzené ani řečené.

Na nádraží v Prasinkách proto šla s krajní nechutí. Vedle ní šli její bratři s Clary a Sarah, zatímco ostatní holky vyšly o něco dříve. Díky dalším napadením škola zůstala téměř prázdná, až na pár výjimek.

,,Netvař se tak nabručeně," pokáral ji mírně Will. ,,Začínají Vánoce a to znamená žádné učení ani žádný Snape a Malfoy."

,,Rozhodně bych přežila raději oba dva, než se neustále zabývat tím, že se sem už nevrátím," namítla.

,,Co to povídáš?" zeptal se překvapeně Jeremy a pohlédl na svou sestru.

,,Mám špatný pocit, že se sem už nevrátíme," vysvětlila. ,,Kvůli těm útokům a podobně. Navíc jsem zaslechla, jak si někteří studenti myslí, že v tom máme prsty my."

,,Ani mě to nepřekvapuje," ucedil skrz zuby Will. ,,Vzhledem k tomu, co si o nás někteří myslí, by mě spíš překvapoval opak."

Lara sklopila pohled na bílou cestu, po které kráčeli. Viděla stopy těch, kteří šli před nimi a přidávala k nim ty své.

,,Ať si myslí, co chtějí," prohlásil Jeremy rozhodně. ,,Nikdy nezaučíš, aby si všichni mysleli to samé."

Konečně stanuli před lokomotivou. Všude kolem stáli studenti, kteří chtěli využít poslední možnosti nadechnout se čerstvého mrazivého vzduchu, než na několik hodin zapadnou do kupé.

Pětice se kolem studentů protlačila ke dveřím jednoho z vozů a vešla dovnitř. Bylo tam o poznání tepleji a Lara si okamžitě začala rozepínat kabát, zatímco nahlížela do jednotlivých kupé.

Netrvalo dlouho a jedno volné nalezli. Zavřeli se v něm a vyčkávali, dokud se vlak nerozjel. Nikdo se neměl k tomu, aby začal nějaké téma.

Jak cesta ubíhala, samotná atmosféra houstla. Will s Jeremym se bavili tiše spolu, povětšinou o lumpárnách, jak Lara místy zaslechla, zatímco děvčata si četla.

,,Můžu se vám všem s něčím svěřit?" proťala ticho Sarah a těkala očima z jednoho na druhého.

,,Jistě," souhlasila Lara a zaklapla knihu, kterou měla rozečtenou. ,,Stalo se něco, Sar?"

,,Mám hrozný strach o Ginny," řekla a v očích se jí starostlivě zalesklo.

,,Proč?"

,,Chová se zvláštně," vysvětlila Sarah. ,,Má deník, do kterého neustále něco píše, nedovolí nikomu na něj ani šáhnout a někdy mi připadá, jako by si ani nepamatovala, co dělala nebo kde byla."

,,A mluvila jsi s ní o tom?" zeptal se Jeremy. ,,Třeba je to banální věc."

,,Zkoušela jsem to, ale vždy řekne, že je to deník, do kterého si zapisuje své myšlenky a co se ten den dělo," přitakala. ,,A když jsem se jí vyptávala víc, naštvala se a odešla pryč."