Next generation [CZ FF, 2]

48. Vánoce na Grimmauldově náměstí

Speciálně upravené galeony, které jim Hermiona rozdala na čtvrté hodině Brumbálovy armády, si oblíbili všichni. Nikdo je nevytáhl z kapsy hábitu, pouze v případě, že na sobě měli něco jiného.

Týdny ubíhaly rychle, až nastala poslední hodina před prázdninami. Každý, kdo na hodiny chodil, se viditelně zlepšil. Lara se zlepšila v překážecím kouzle, Clary v odzbrojovacím, stejně jako její mladší sestra Sarah. Mnoho z členů špatně mávali hůlkou, což jim Harry vždy řekl a předvedl jim, jak to má být správně. Nejvíce se ale zlepšil Neville, který získal více sebevědomí a odhodlání.

Z poslední hodiny tak odcházeli všichni natěšení, neboť se jim Harry zmínil o možném pokusu vyčarovat Patrona po prázdninách. Nikoho to nenechalo chladným a s přáním hezkých svátků se po skupinkách vrátili zpátky na koleje.

Lara sebou praštila do modrého povlečení hned po příchodu do pokoje. Byla unavená a těšila se na tři týdny ničím nerušených prázdnin. A co víc, stráví je poprvé ve svém životě i se svým otcem.

Než se nadála, spadla jí víčka a ona usnula.

----------------

Druhého dne se vzbudila těsně před tím, než jí měl zazvonit budík. Protože byla stále v oblečení ze včerejška, převlékla se a provedla ranní hygienu. Naposledy v tomto kalendářním roce si sbalila věci na vyučování a společně s Clary, Padmou, Lisou a Mandy vyrazila na snídani.

Nic nenasvědčovalo tomu, že by se předchozí noc cokoliv událo. Posadila se k havraspárskému stolu a započala se snídaní. Čekala, kdy se vevnitř objeví i Fred se svým dvojčetem a jejími bratry, ale nestalo se tak.

Zamračeně dojídala poslední kousky toustu, když se k ní přihnala Hermiona. Byla v obličeji celý bílá a tvářila se vyděšeně.

,,Musím s tebou mluvit," zašeptala jí do ucha a narovnala se. Neustále těkala očima kolem sebe, nejvíc však k profesorskému stolu.

Lara se omluvila u kamarádek a s taškou přes rameno zamířila za Hermionou. Ta ji vedla tiše chodbami a po schodišti, až se dostaly k jedné nepoužívané učebně. Hermiona za nimi zavřela a opatřila učebnu ochrannými kouzly proti odposlouchávání.

,,Co se děje?" zeptala se Lara směrem ke svým bratrům, kteří tu byli taky. Tvářili se úplně stejně, jako Hermiona.

,,Arthur Weasley byl napaden, když vykonával něco pro Řád," odpověděl přiškrceným hlasem Jeremy.

,,A Harry to celé viděl," doplnila ho Hermiona. ,,Ve snu, podle všeho díky propojení s ním."

,,Jak je na tom?" hlesla Lara šokovaně. ,,A kde jsou Fred s ostatními?"

,,Arthur bude v pořádku," vydechl Will, ale i tak vypadal otřeseně. ,,Když nám to Brumbál říkal, měl zprávy od paní Weasleyové z nemocnice.

Fred, George, Ginny, Ron a Harry těsně po tom napadení s Brumbálovým souhlasem opustili školu. Jsou ve Štábu a zůstanou tam i celé prázdniny."

Lauren se nadechla, ale slova nepřicházela. Zavřela zase pusu a opřela se o nejbližší lavici.

,,Neumím si ani představit, jak vyděšení museli být, když se to dozvěděli uprostřed noci," řekla nakonec a při té představě se jí tlačily slzy do očí.

,,Kdyby to bylo na Brumbálovi, odjeli bychom dneska domů, ale s Umbridgeovou to nejde," oznámil jí Jeremy. ,,Už tak zuří, že odjeli Weasleyovi s Harrym. Musíme počkat na zítřejší vlak."

,,Dobře," pokývala souhlasně hlavou Lara a založila si ruce na prsou. ,,Snad bude čas ubíhat rychle."

Jenže neutíkal. Připadala jí to jako věčnost, než den skončil a nastal druhý. Celé odpoledne se zaměstnávala balením a čtením, ale moc jí to nepomáhalo. Dokonce nemohla ani usnout a půlku noci se převalovala.