Next generation [CZ FF, 2]

50. Učení a útěk

,,Neříkej mi, že se vážně budeš učit," protáhl Fred a vytrhl jí pergamen z ruky. ,,Tohle už ses přece učila před týdnem!"

,,Jo, ale nenaučila jsem se to dostatečně dobře," zamračila se Lara a pokusila se uzmout pergamen zpátky, ale nepodařilo se jí to. ,,A ty by ses měl taky učit, NKÚ i OVCE jsou za rohem."

,,Máš narozeniny," připomněl jí zrzek. ,,A na narozeniny se neučí nikdo."

Lara si povzdechla a vzdala své pokusy o získání svých učebních materiálů zpátky.

,,Fajn," souhlasila nakonec a rozhodila rukama. ,,A co chceš teda dělat, když mám ty narozeniny? Pokud sis nevšiml, máme celkem omezené možnosti díky naší paní ředitelce."

,,Je krásný den, takže jsme se s tvými bratry dohodli na pikniku," odpověděl s úsměvem. ,,Takže si sbal věci, jdeme na tvoji narozeninovou oslavu."

Lauren překvapeně zamrkala, ale poslechla a posbírala si své věci. Zamířila s Fredem ven z knihovny. Za normální situace by se chytili za ruce, ale to oni teď nemohli. Jejich paní ředitelka vydala další nařízení, které zakazovalo, aby se dívka a chlapec k sobě dostali na více než patnáct centimetrů.

Fred ji vedl chodbami až na nádvoří, odkud zamířili na školní pozemky. Studenti tu po skupinkách seděli a učili se, ale nebyla tu ani stopa po radosti. Dřív se studenti od učení oprosťovali smíchem a vtípky, lezli po stromech a předháněli se, kdo skočí dál do jezera. Teď se pouze učili a prohodili pár slov, pokud se navzájem nezkoušeli.

Došli až téměř k jezeru, k jednomu ze stromů. Pod ním seděla velká skupinka lidí a jako jediní vypadali, že se dobře baví. Na velké dece byly položené talíře s jídlem, ze kterého už Ron uždiboval malé kousky.

,,Tady je naše oslavenkyně!" zvolal Will a postavil se. ,,D'accord, ma soeur."

Lara se radostně usmála a krátce bratra objala.

,,Merci," vydechla a přijala další gratulace. Jeremy s Levandulí následovali Willově příkladu a přešli na francouzštinu, zatímco ostatní jí popřáli v angličtině. Posadila se s Fredem na volná místa a podívala se na hromadu dárků, které dostala. Dokonce i Dominique s ostatními z Krásnohůlek jí poslali jednu velkou krabici s dárky, kterou převzala Levandule a donesla ji.

Po rozbalení a velkém děkování je jedním kouzlem přemístila do svého pokoje. Tušila, že by je neunesla všechny najednou.

Bylo to úžasné odpoledne, které společně strávili. Bavili se a úplně vypustili blížící se zkoušky, které je čekaly. Vyhnuli se všem tématům, která byla jakkoliv zavánějící a soustředili se jen na to dobré.

Když snědli všechno jídlo, které z velké části snědl Ron, kouzlem odstranili talířky, aby jim nepřekážely. Více se roztáhli na dece a užívali si hezkého dne, které se pomalu blížilo ke svému konci.

,,To snad ne," procedila skrz zuby Ginny s pohledem upřeným k hradu. Mířila k nim Umbridgeová s Filchem za zády.

,,Hlavně v klidu," nabádala je Hermiona, ale sama potlačovala vztek. ,,Nic jsme neprovedli."

Ředitelka došla až k nim a falešně se na ně usmála. Bylo vidět, jaké potěšení jí dělá, že se o nich dozvěděla.

,,Copak tu v takovém hojném počtu děláte, děti?" zeptala se sladkým hláskem a mírně naklonila hlavu na stranu. Filch za ní se škodolibě usmíval.

,,Lauren má narozeniny a chtěli jsme s ní strávit jedno odpoledne," odpověděl Jeremy. ,,Všichni se učíme na zkoušky a bylo už potřeba se od toho všeho oprostit."