Next generation [CZ FF, 2]

45. Obrana proti černé magii

Na první hodinu obrany byla zvědavá celá škola. Jako první měli svoji hodinu páté ročníky, úplně jako poslední toho dne. Ostatní studenti nedočkavě vyčkávali, až se od nich poté dozví, jaká jejich nová profesorka je.

Lara seběhla schody do třetího patra a vešla do třídy, ve které již bylo několik studentů usazených. Clary na ni krátce mávla ze zadní lavice, kam se také vydala. Chtěla být od nové profesorky co nejdál, jak jen to šlo. Přestože o ní vlastně nic nevěděla, byla jí nesympatická od pohledu.

Brunetka se posadila na židli a hodila tašku vedle lavice, ze které si vytáhla učebnici, pergamen a brk s kalamářem. Střelila pohledem po profesorce, která si obhlížela třídu, zatímco se další studenti trousili dovnitř. Donutila se neušklíbnout nad její mašlí a růžovou vestičkou, kterou měla i předešlý večer.

,,Tak tedy dobré odpoledne," promluvila na ně, když se posadili poslední studenti. Lara polohlasem zamručela pozdrav, stejně jako pár dalších. Jenže to se profesorce nelíbilo. Ihned jim nařídila ji pozdravit hlasitě, jak se sluší a patří.

Čím víc Umbridgeová mluvila, tím méně se jí to líbilo. Poslušně si opsala všechno z tabule, ačkoliv se prvně zarazila nad cíli výuky. Žádné praktikování kouzel, jak by to správně mělo být. Pouze teorie.

Nic však nenamítala. Věděla, že je poslaná z ministerstva. Nechtěla na sebe upozorňovat. To by jí ještě chybělo. Otevřela knihu a dala se do čtení. Ještě před rokem by si ji nejspíš přečetla o prázdninách, ale to nebyla s Fredem. Ten zaměstnával její pozornost natolik, že na školu nepomyslela téměř celé prázdniny.

Četla rychle, takže se nebylo čemu divit, že byla mezi prvními. S nadzvednutým obočím sledovala Hermionu, která se jistě už nějakou dobu hlásila, ale profesorka ji okázale ignorovala. Když se však k pozorování přidala víc jak polovina třídy, nešlo nebelvírku jen tak ignorovat.

Tiše pozorovala a poslouchala rozhovor mezi profesorkou a Zlatým triem, ke kterým se přidávali další nebelvírští. Myslí ji bezděčně proběhla myšlenka, že ačkoliv jsou nebelvírští odvážní a nebojí se vyjádřit svůj názor, někdy nebylo na škodu mlčet.

Nebylo tedy divu, že se Harry brzy neudržel a začal křičet to, co ona moc dobře věděla, stejně jako několik dalších lidí ve třídě. Voldemort se vrátil a zabil Cedrika. Jenže to bylo, jako by mluvil do zdi.

Profesorka striktně odmítala fakt, že se černokněžník vrátil. A ještě jejich strach sváděla na předešlé profesory.

Lara pouze zatínala dlaně v pěst pod lavicí, aby se donutila nepřidat se k nim. Rozhodně ji několik slov pálilo na jazyku, ale neřekla je. Plně s Harrym souhlasila a vyprovázela ho povzbudivým pohledem, když odcházel naštvaně ze třídy.

Ohlédla se a spatřila posměšné výrazy zmijozelských. Draco Malfoy se na ni otočil, jako by vycítil její pohled, a obdařil ji zlomyslným úšklebkem. Lara ho probodla vražedným pohledem a poté se odvrátila.

Bylo jí naprosto jasné, že tohle nebudou hodiny obrany, na jaké se dříve těšívala.

-----------------------

,,Ta růžová ropucha má ještě tu drzost říct o Lupinovi, že je nebezpečný kříženec!"

Lara rozhodila rukama, aby dodala svým slovům důraz. Nemohla křičet, jak by chtěla, protože byli v knihovně. Byla si jistá, že v části, ve které se s Fredem nacházeli, je nikdo neuslyší. Pokud nebudou příliš hlasití.

,,To o ní by se dalo říct, že jeden z jejích rodičů trpěl zoolofií!" vyprskla nahněvaně a zaskřípala zuby. Fred se pobaveně zasmál a dál pozoroval Laru v jejím běsnění. Připadala mu roztomilá, když se takhle rozzuřila, ale nechtěl zažít její hněv na vlastní kůži.