Mother Nature [Příběh První]

Kapitola 25.🌙

,,Jak to dopadlo se slečnou Wiki?" optala jsem se Eleny, když jsem zrovna otevírala dveře do školy.
Všudypřítomný hluk byl jako vždy ohlušující, přesto jsem slyšela plesknutí, když se Elena plácla dlaní do čela.

,,Ty jsi za ní nebyla, že?" zeptala jsem se hloupě.
Je pravda, že jsem na ni byla trochu naštvaná, ale nemohla jsem jí to dávat úplně za vinu.
Koneckonců, Fénix nám včera dál opravdu zabrat.
,,Já na to úplně zapomněla, mělo mi dojít, že nesmím Conora doučovat tak dlouho a potom jsi my zavolala ty, že potřebuješ pomoc a... Totálně jsem to zvorala," slyšela jsem v jejím hlase lítost.
Není divu, když to byla právě ona, kdo se dobrovolně nabídl, že za ní zajde.

,,Naštěstí," přiběhla k nám udýchaná Sophi: ,,tu máme naši úžasnou a dokonalou Sophi, která za ní šla," svitla mi v očích radost a v těch Eleniných zase úleva.
,,Jop, bylo mi jasný, že se s tím "doučováním" trochu zdržíte," udělala Sophi při slově ,,doučování" ve vzduchu uvozovky.
Sophi brala každé druhé slovo jako dvojsmysl.

,,Proto se snažil bratříček, tak nenápadně vyplížit z domu. Bohužel mu slovo ,,nenápadný" nikdy moc nesedělo," zvedne úlisně Anne koutek rtu a tiše se zasměje.
Kdyby tady Conor byl, nejspíš by ji už dávno upozornil na její větu.
A možná by i zčervenal.

,,Jak se prozradil?" zeptala se tentokrát Maja a nějaký ze studentů do ní ramenem vrazil.
Maja se ho už chystala okřiknout- jako vždy.
Na chodbu jsme se nikdy nevešli, tak, abychom byli bok po boku, a právě proto šla teď za náma Sophi, která to tomu klukovi vrátila.
Protože, co zmůže obyčejný člověk proti pekelnému psu.
Nic.
Sophi do něj tak prudce vrazila, že se daný kluk musel opřít o skříňky, aby neupadl na zem.

Občas si říkám, co by se stalo s člověkem, který by tady na chodbě spadl.
Nejspíš by ho ostatní ušlapali, protože lhostejnost ostatních na to opravdu vypadala.
Už vidím ty titulky v televizi: šestnáctiletá dívka zemřela na ušlapání kvůli velkému provozu na školní chodbě.
Tomu se říká důstojná smrt.

,,Spustil alarm," odpověděla po delší době Anne.
,,On spustil alarm?" nakrčila jsem nos.
,,Ne, nejdřív spustil pohybové senzory, potom spustil kamerový systém a až potom, spustil alarm."
,,Je to normální?"
,,Hele, Hannah, ty nemáš zdání v čem jsme žili," zvedla na znamení vážnosti ukazováček.

Maja si rychle otevřela skříňku, vytáhla z nich pár sešitů a hned ji zavřela- takže jsme se skoro nezastavily.
,,Můžeme se dámy a pánové vrátit k našemu hlavnímu tématu?" zatleskala nám před obličeji Sophi, která se dostala před nás.
,,Elenin sexuální život můžeme probírat klidně  později," řekla a začala se natahovat pro cosi do batohu.
,,Ale my neprobíraly Elenin... ty víš co," snažila jsem se to zamluvit.

,,Ale budeme," řekla Soph nadějně.
,,Ne, nebudeme," ozvala se hlasitěji Elena a měřila si nás pohledem, kterým říkala: zkuste na to jen pomyslet, a já z váších vlasů udělám tornádo, které jste ještě neviděly!
,,Sakra!" práskla jsem dveřmi své skříňky, protože jsme už byly u ní a já si vytáhla všechny potřebné věci.
Docela se mi ulevilo, když jsem s tím práskla.

,,Jde po mně holka, co chce mou sílu, podle legend spolu bojuje od nepaměti a vás, zajímá Elenin sexuální život?!" pár kolemjdoucích studentů se na mě otočilo.
Myslím, že teď se mi ulevilo víc, než když jsem práskla dveřmi skříňky.

,,Zakřič to ještě víc, pan Dumber ve třetím patře tě neslyšel," založí si Soph ruce na hrudi- přičemž se jí vyrýsujou všechny svaly- a čeká, co za blbost provedu tentokrát.
Musím se uklidnit.
Proč se s nima kamarádím?
Není nad to mít partu, z nichž je jedna matematický génius, ale mnohem zajímavější je její osmnáct plus část.
Druhá až příliš chytrá knihomolka.
Třetí má doma pohybové senzory.
A ta čtvrtá... je až moc dvojsmyslná.
Kde je vůbec Conor?